Canucks mimo play off: Selhání na všech frontách

V těchto dnech ztrácejí i teoretickou naději na play off první týmy. NHL.com/cs rozebírá důvody, které k tomu vedly, ale i výhled do budoucnosti. Jako první ze všech napříč NHL letos Stanley Cup utekl Vancouver Canucks.

Když už se to sype, tak na všech frontách.

Ani před rokem neprožívali Canucks v NHL bůhvíjaké časy, ovšem na přelomu jara a léta je rozradostnilo tažení farmářského celku z Abbotsfordu až k premiérovému triumfu v Calder Cupu. Fanoušci se mohli utěšovat: Budoucnost vypadá slibně.

Jenže rok 2026 tyhle vize roztrhal. Abbotsford i Vancouver jsou na tom stejně. Dřou o dno Pacifické divize a mají v tabulce ve shodě jen 50 bodů, což je nejhorší počin ze všech (v případě American Hockey League 'aspoň' jde o dělené poslední místo).

Pád prvního týmu umocnily prosincové události, které šokovaly hokejovou veřejnost, když se z Vancouveru do Minnesota Wild stěhoval kapitán a největší osobnost Canucks, obránce Quinn Hughes. Bez ohledu na vysokou protiplatbu v podobě tria Zeev Buium, Marco Rossi, Liam Öhgren a volby v 1. kole draftu, to byl jasný signál o stavu věcí na západě Kanady.

Canucks tuhle sezonu odpískali. V neděli přišlo jen potvrzující razítko, teď jsou definitivně a oficiálně mimo play off.

"Už jsme zahájili přestavbu, teď získáváme výborné mladíky. Ale nepůjde o kompletní překopání kádru, co by trvalo pět až sedm let," slíbil sice po Hughesově trejdu generální manažer Jim Rutherford. Jenže zatím zůstává jen u slov. Megavýměna přišla v pátek 12. prosince a Canucks jsou od této chvíle poslední s bídnou bodovou úspěšností 32,9 procenta. I předtím jim patřila poslední příčka v NHL, ale úspěšnost zněla aspoň 40,3 procenta.

PŘÍČINY VYŘAZENÍ

Katastrofa na obou koncích ledu: Redukovat hokej jen na statistiky může být někdy ošidné, toto ale není ten případ. U Canucks čísla hned odhalí slabiny. S průměrem 3,7 gólu na zápas jsou jasně nejhorší v NHL a vypovídající je, že v tomto ohledu druzí od konce San Jose Sharks (3,57) mají v tabulce o rovných 20 bodů více! To proto, že Vancouver je ve vstřelených gólech s údajem 2,52 druhý od konce. Před oběma brankami to zle hapruje. Takový souběh nemohl dopadnout jinak.

Mentální nastavení: Tohle bylo opravdu rychlé. Ještě ročník 2023-24 končili Canucks se 109 body jako šampioni Pacifické divize, ale pak se tým začal rozpadat zevnitř. Vleklé spory hvězd J.T. Millera a Eliase Petterssona měl vyřešit odchod prvního jmenovaného do New York Rangers, šatně ale nepřidala ani situace kolem kapitána Quinna Hughese, jehož vedení poslalo pryč výměnou za budoucnost. Ve Vancouveru chybí pozitivní duch.

Nové koště nemetlo: Adam Foote přebíral Canucks po hvězdném kouči Ricku Tocchetovi s aurou trenéra, který je na střídačce stejně nekompromisní jako kdysi v hráčské kariéře řízného beka. Vedení si ho vybralo v rámci kontinuity, neboť působil jako Tocchetův asistent, jenže teď Foote slyší hlasitou kritiku za špatnou strukturu hry, hráčům svůj herní styl nedokázal prodat. I on hraje o budoucnost, jako řešení se nabízí Manny Malhotra s loňským titulem s Abbotsfordem.

DŮVODY K OPTIMISMU

Naděje na draftu: Je téměř jisté, že v draftové loterii budou mít Canucks nejvyšší pravděpodobnost na volbu celkové jedničky. Nabízí se kanadský talent Gavin McKenna, ale i švédský zázrak Ivar Stenberg, přičemž právě se Švédy mají u Canucks dlouhodobě dobré zkušenosti. Celkově mají Canucks po dvou volbách v 1. i ve 2. kole, to by mělo kádr významně okysličit.

Český šéf obrany: Při stávajícím marastu se těžko hledají borci, kteří nezklamali. Výjimkou je zadák Filip Hronek, po odchodu Quinna Hughese s průměrným časem 24:37 minuty jasně nejvytíženější člen kádru a s bilancí 8+31 druhý nejproduktivnější v něm, jen o dva body za útočníkem Eliasem Petterssonem. Že má v hodnocení plus/minus jen pět záporných bodů, naznačuje, že Hronek nezanedbával defenzivu, z pravidelně nastupujících beků je nejlepší i v tomto ohledu.

Hůř už (snad) být nemůže: Vancouver má pořád silnou osu, v brankovišti je tu Thatcher Demko, v obraně Hronek a velký talent Buium, v útoku nejen Elias Pettersson či Rossi s Öhgrenem, ale rovněž Brock Boeser, Conor Garland, platný Jake DeBrusk. Na Stanley Cup to asi nebude, ale pokud to všichni rozbalí podle svých představ, nemuseli by Canucks zůstat přikováni ke dnu dlouhodobě.

ČESKÝ VÝHLED

Pokud na někoho je spoleh, tak na zmíněného Filipa Hronka. A tak to s největší pravděpodobností i zůstane, vždyť smlouvu má až do konce sezony 2031-32 a je jasnou kotvou týmové defenzivy. U dalších krajanů v Britské Kolumbii je situace daleko složitější.

Hronkův jmenovec Filip Chytil se točí v začarovaném kruhu plném smůly. Po srážce s Tomem Wilsonem z Washington Capitals přišel o tři měsíce a znovu ožily úvahy o tom, zda mu recidiva spojená s otřesy mozku umožní ještě naplno hrát v NHL. Pak ho trápily migrény a navrch schytal na tréninku od spoluhráče Boesera pukem do tváře a teď pauzíruje kvůli zlomenině.

Jeho sezonní bilance je proto chudičká - jen 12 zápasů s bilancí 3+0. A příští ročník vstupuje do posledního dílu čtyřleté smlouvy podepsané ještě s New York Rangers… Chytila čekají nejisté časy a hlavně potřebuje být konečně zdravý.

I třetí z Čechů potřebuje šanci. A to o dost lepší, než tu premiérovou: 17. listopadu se Jiří Patera konečně dostal do branky Canucks, ale od šampionů z Florida Panthers schytal sedm gólů s úspěšností zákroků jen 82,5 procenta. Na farmě v Abbotsfordu je to s průměrem 2,76 a úspěšností zákroků 90,6 procenta po 26 utkáních výrazně lepší. Otázkou je, zda natolik, aby dostal novou smlouvu - po sezoně se Patera stane nechráněným volným hráčem.