Věnuju se trénování svých dětí, říká Halák

Žije v okolí Bostonu a věnuje se trénování svých dětí. To v rozhovoru pro NHL.com/cs prozradil bývalý slovenský brankář Jaroslav Halák, který  se aktuálně nachází ve Winnipegu kvůli víkendovému utkání legend mezi týmy Winnipeg Jets a Montreal Canadiens, které předchází nedělnímu Tim Hortons NHL Heritage Classic 2026. 

Během své sedmnáctileté kariéry v NHL strávil první čtyři sezóny právě v Montrealu, kde ve 101 zápasech zaznamenal bilanci 56-34-7 s průměrem 2,62 obdrženého gólu na zápas a úspěšností zákroků 91,9 procent.

Nezapomenutelné je především jeho působení v play off z roku 2010 (průměr 2,55 a úspěšnost 92,3 procent), kdy dovedl Canadiens až do finále Východní konference. Halák celkově vévodí všem slovenským brankářům v NHL v počtu odchytaných zápasů (581), výher (295), zákroků (15 004), v úspěšnosti zásahů (91,5 procent), průměru inkasovaných gólů (2,50) i v počtu čistých kont (53).

Co vás v těchto dnech po konci kariéry nejvíce zaměstnává? 
"S rodinou žijeme v oblasti Bostonu, takže se věnuji trénování svých dětí. Moje třináctiletá dcera Nina i desetiletý syn Nathan chytají za Boston Junior Eagles. Jako bývalý gólman jsem od nich větu ´chci být brankářem´ popravdě nikdy nechtěl slyšet, ale syn už chytá pátým rokem a dcera druhým. Jsem teď na zimním stadionu častěji než dřív, baví mě to a snažím se jim předat to, co jsem se za ty roky sám naučil."

Hodně vás to naplňuje?
"Trávit čas sledováním dětí je celkově zábavnější, i když je to svým způsobem také stresující, protože nechci, aby dostávaly góly. Přes léto, jakmile dětem skončí škola, se pak vždy na pár měsíců vracíme na Slovensko za rodinou a přáteli."

Během posledního play off jste se vrátil do Bell Centre v Montrealu. Jaké bylo nasát tamní atmosféru při předzápasovém ceremoniálu? 
"Bylo to velmi příjemné a oživilo mi to spoustu vzpomínek. Obléknout si znovu dres a slyšet fandit celou halu? Skvělý pocit. Když mě poprvé požádali, jestli bych nesl pochodeň, trochu jsem váhal, ale manželka mě přesvědčila, ať do toho jdu. Byla to pro mě velká čest a při té příležitosti se mě zeptali, jestli bych si za ně nezahrál zápas legend. I když jsem tři roky nechytal, vzal jsem si čas na rozmyšlenou, začal jsem trénovat a nabídku nakonec přijal."

Jaké to je zjistit, že fanoušci v Montrealu na vaše výkony stále nezapomněli? 
"Je to moc milé i po všech letech. Kdykoli potkám někoho z Montrealu, vždy mi tehdejší boje o Stanley Cup připomene. Je to velmi speciální pocit, protože Canadiens byli týmem, který mě draftoval a dal mi první šanci zachytat si v NHL."

Co byste poradil talentovaným brankářům Canadiens, kterými jsou jednadvacetiletý Jacob Fowler a o čtyři roky starší Jakub Dobeš?

"Ať už hrajete kdekoli, práce brankáře zůstává stejná - musíte zastavit puk. Tlak je obrovský sám o sobě, takže si ho na sebe nesmíte ještě víc nakládat. Důležité je na ledě příliš nepřemýšlet, jít tam, bavit se hrou a chytat puky. Zní to jednoduše, ačkoli to tak snadné není. Sezona je dlouhá a každý profesionální sportovec si projde lepšími i horšími obdobími, ze kterých se musí umět dostat. Ale když se týmu daří, neexistuje lepší místo pro hokej než Montreal."

Jak vnímáte pozici útočníka Juraje Slafkovského? 
"Momentálně je to na Slovensku náš nejlepší hráč. Když si ho Montreal vybral jako jedničku draftu, byla to obrovská událost. Pořád je velmi mladý a má před sebou ohromný potenciál se zlepšovat. Hokejový trh v Montrealu je velmi náročný, fanoušci dají hráčům najevo, když se nedaří, ale na druhou stranu umí obrovsky ocenit, když podáváte dobré výkony."

Bývalý gólman Carey Price bude brzy uveden do Síně slávy. Co znamenaly roky s ním pro vaši kariéru?
"Byli jsme spolu asi dva roky, oba jsme byli mladí a chtěli jsme chytat co nejvíc. Nakonec se možná stalo to nejlepší, co mohlo. Po mém odchodu do St. Louis jsme oba dostali šanci být týmovými jedničkami. Carey měl fantastickou kariéru a já té své také nelituji, takže nemám žádné výčitky. Zvládnout obrovský tlak v Montrealu je nesmírně těžké a on si své místo v Síni slávy plně zaslouží."