Chytil: Konečně jsem se nastavil jako hráč Vancouveru

Ještě před startem tréninkových kempů se sešli někteří hokejisté NHL v Miláně na evropské mediální tour a redakce NHL.com/cs byla pochopitelně u toho. Tentokrát z této akce přinášíme rozhovor s Filipem Chytilem z Vancouver Canucks.

Když se podíváte na to, jak vypadaly poslední sezony Filipa Chytila, je jeho největší přání do blížícího se ročníku NHL předem jasné: zdraví. A to nejen pro sebe, ale i pro spoluhráče z jeho nového klubu.

Český útočník vynechal v posledních dvou letech kvůli zdravotním problémům spojeným především s otřesy mozku téměř stovku zápasů - přesně 98 z celkových 164. I kvůli tomu letos v létě vedle klasické přípravy na suchu i na ledě prošel také změnou psychického nastavení. Hodně přemýšlel o tom, jak se vyvarovat situací, které vedou ke zraněním hlavy.

"Jsem stoprocentně připravený. Doufám, že co se stalo, už patří do minulosti," říká v rozhovoru pro NHL.com/cs.

"Strávil jsem hodně času přemýšlením o těch zraněních, debatami s mými nejbližšími. Uvidíme, jak to půjde. Těmhle věcem se asi nejde úplně vyhnout, ale ve spoustě případů je to možné ovlivnit. Snažím se soustředit na to, jak změnit nějaké věci, abych se vyhnul těm kontaktům. Uvidíme za pár let, jak to bude fungovat."

Zdraví je vůbec klíčem k úspěchu pro celý váš tým, který naposledy trápila početná marodka, co říkáte?
"Určitě. Nešlo jen o mě, ale o další hráče jako (Elias Pettersson), Quinn (Hughes), Thatcher (Demko), ani Hronie (Filip Hronek) nebyl stoprocentně zdravý. Většina kluků měla zranění na delší dobu. Věřím, že pokud budeme zdraví, tak máme na soupisce dobrý mix. Pak to bude jen na nás."

Hlavním tahounem by měl vedle obránce Hughese být právě Pettersson, který už před dvěma lety končil se 102 body. Od té doby to ale nebylo ono. Co vás vede k víře, že se dostane zpátky na výsluní?
"To, že je to pořád jeden z nejlepších centrů v NHL. Co se stalo loni, stalo se, to už se nevrátí. A on to dobře ví. Ale je před ním nová sezona a když se podíváte na ty roky předtím, tak hrál skvělý hokej jak ofenzivně, tak defenzivně. Určitě sám ví, co změnit. Já jsem rád, že se od něj můžu naučit nějaké věci a zabudovat je do své vlastní hry. Nějaké věci, které pro mě mají smysl, hlavně hra ve vlastním pásmu, protože on je ohromně chytrý hokejista. Jsem moc rád, že hrajeme spolu."

New York Rangers vás do Kanady vytrejdovali 31. ledna, za Canucks jste odehrál jen 15 zápasů. Z tohoto pohledu budete vlastně na kempu pořád ještě téměř novou tváří. Berete to jako příležitost definitivně zapadnout do mužstva?
"Hlavně už to sám vnímám jinak než v minulé sezoně. Teď už je to tak, že jsem se v hlavě konečně nastavil jako hráč Vancouver Canucks. Protože po sedmi a půl letech (v New Yorku) se nejde jen tak odstřihnout. Můžou vás vyměnit, obléknete si jiný dres, ale ta dlouhá minulost se nedá vymazat."

Takhle jste to měl koncem minulé sezony?
"Jo, hrál jsem za Vancouver, ale hlava někdy ještě byla v New Yorku a člověk přemýšlel o jiných věcech, což mě mohlo omezovat. Teď po létě doma se mi to už se to konečně usadilo v hlavě. Bavím se s lidmi o Vancouveru jako o svém druhém domově - s tím, že ten první je v Česku. Jsem moc rád, že mě vyměnili právě sem. A to neříkám proto, abych udělal dojem na fanoušky, ale opravdu se nám s manželkou líbí město a jsme tam šťastní."

Zůstáváte pořád v kontaktu s některými hráči nebo lidmi z Rangers?
"Ani ne. Měl jsem strašně rád ten klub, fanoušky, spoluhráče, trenéry, na ty všechny nikdy nezapomenu a budu jim vždycky držet palce. Ale co se tam děje teď, to už tolik nesleduju. Beru to, že jsem v jiném klubu a co bylo, je minulost."

Po odchodu Ricka Toccheta povede Canucks jako hlavní trenér dosavadní asistent Adam Foote. Jak spolu vycházíte?
"Od prvního dne se ke mně choval skvěle. I když měl na starosti obránce, hodně se bavil i se mnou. Byla s ním legrace. Samozřejmě teď jako hlavní kouč to bude jiné. Ale myslím si, že to bude fungovat. Máme skvělý trenérský tým i výborné hráče, na papíře to vypadá výborně. Těším se, až si to přeneseme na led."

V novém ročníku se vás dotknou dvě změny: rozšíření základní části na 84 zápasů a volnější dress code. Na co se těšíte víc?
"Já rád hraju zápasy, takže se mi líbí těch 84. Dress code je taky fajn, rád si obléknu, co budu chtít. I když u obleku někdy asi zůstanu, ale uvidíme. Pořád je to daleko, zatím na tyhle věci nemyslím."

Nová sezona bude jiná i v tom, že do ní jdete jako ženáč, k čemuž dodatečně gratulujeme. Jaká byla svatba?
"Díky, super. Měli jsme českou svatbu, byla tam spíš parta mladších hráčů, které znám z (American Hockey League). Jiří Kulich, Matěj Blümel, Gabriel Szturc, Jakub Lauko, Ondřej Kaše, jen ti nejbližší, se kterými trávím léto na ledě. A Filip Hronek od nás z Vancouveru. Užili jsme si to. Hodně tancování, sranda. Byl to pro mě skvělý den."

Nová sezona bude i olympijská a předpokládám, že vy v české sestavě chybět nebudete. Jak moc myslíte na únorový turnaj v Miláně?
"Přiznám se, že zatím vůbec. Teď to pro mě není téma. Soustředím se na to, abych byl zdravý, a chci odehrát plný počet zápasů. V posledních dvou letech jsem se naučil žít přítomností, olympiáda je až za půl roku. Během sezony to asi přijde a začnu na to myslet, ale teď mám před sebou (84) zápasů a věřím že i play off. Až se to bude blížit, tak se na to začnu soustředit. Ale teď je přípravný kemp, blíží se sezona, takže mám v hlavě jiné věci."

Jaký olympijský sport mimo hokeje vám jde?
"Určitě sjezdové lyžování. V posledních devíti letech jsem sice na lyže nemohl, ale říká se, že to je jako jízda na kole. Že to nezapomenete."

A na závěr vás poprosíme o jeden tip: Kdo vstřelí vítězný gól v olympijském finále?
"V tom nejlepším scénáři samozřejmě já! Ale... Řeknu Davida Pastrňáka. Stejně jako na mistrovství světa (v Praze 2024). Takže bych ho vybral znovu."