GettyImages-2261273328

Tohle není ten případ, kdy skončí velký ohňostroj a na další musíte zase čekat dlouhé měsíce, ne-li roky. Zimní olympijské hry Milano Cortina 2026 sice za sebou mají fantastické finále Kanady proti USA, ovšem už tento týden se nejlepší hokej planety zase rozjede, NHL má už ve středu na programu osm duelů.

Do ligy se vracejí šampioni, medailisté i zklamaní. V tomto textu jsme se podívali na sedmičku hokejistů, jimž nezapomenutelný olympijský turnaj pomohl do výrazně lepšího rozpoložení, než s jakou do Itálie odlétali. Seřazeni jsou v abecedním pořadí.

Frederik Andersen (Dánsko/Carolina Hurricanes)

Příznivci Caroliny si vybaví, že brankoviště před olympijskou pauzou senzačními výkony opanoval nováček Brandon Bussi. Teď si ale o roli jedničky hlasitě zakřičí mazák Andersen. Dánsko sice skončilo v osmifinále, ale i duel s Českem (2:3) byl důkazem toho, co tenhle chlapík umí, když je v laufu.

"Fantastický gólman, jeden z nejlepších na světě. Neustále zůstává v klidu, je schopný ukrást zápas," velebil ho dánský spoluhráč Nick Olesen.

Statistiky potvrzují, že nepřeháněl. Ačkoli Dánové jako tým nezářili, Andersen se z Milána vrací s průměrem 2,75 a úspěšností zákroků 91,3 procenta, což je výrazně výš než jeho sezonní statistiky za Hurricanes (průměr 3,26, úspěšnost 87,1 procenta). To se ambicióznímu celku z Raleigh tuze hodí.

Jordan Binnington (Kanada/St. Louis Blues)

Další příklad z brankoviště. Binningtona jistě teď straší vítězný finálový gól Jacka Hughese, jinak ale prodělal v Itálii hotovou metamorfózu. K lepšímu: na olympiádu mířil jako nejhorší jednička týmu napříč NHL, za Kanadu ale zvládl vysokou zátěž, ustál tlak.

"Tenhle kluk umí velké zápasy," prohodil před finále kanadský kouč Jon Cooper.

A i v něm Binnington nezklamal, ustál řadu těžkých momentů. Průměr 1,78 gólu na utkání a úspěšnost zákroků 91,7 procenta, to jsou velmi solidní cifry. "Se St. Louis na tom momentálně nejsme tak, jak by se nám líbilo. Ale když je řeč 'Binnerovi,' tak ten nám obvykle večer co večer aspoň dává šanci na výhru," pronesl o něm kanadský i reprezentační spoluhráč Colton Parayko.

Dalibor Dvorský (Slovensko/St. Louis Blues)

V NHL si pořád musí chránit těžce vydobytou pozici, za svých 47 duelů mezi elitou stihl v sezoně devět tref - na dvacetiletého mládence to není počin k zahození. Jenže na olympiádě hrál Dalibor Dvorský ještě vyšší ligu. Šest startů, bilance 3+3. Trefy v pravý čas, tvrdost, technika, rychlost.

Všechno, co chcete od esa pro NHL.

Dalibor Dvorsky SVK goal celebration vs FIN

"Některým hráčům se daří a vyletí do oblak, on nikoli. Stále se drží na stejné úrovni, odvádí si svoji práci a je v ní vážně dobrý," uznale hodnotil Dvorského reprezentační kumpán Martin Pospíšil (Calgary Flames). "Pro mě to není překvapení, znám ho od jeho dvanácti let. Jen musí co nejvíc střílet a další úspěchy přijdou. Je to výjimečný hokejista."

To v St. Louis tušili už dlouho. A teď mají na Dvorského prvotřídní hokejovou jakost olympijské potvrzující razítko. 

Joel Armia (Finsko/Los Angeles Kings)

V barvách Winnipeg Jets, Montreal Canadiens i momentálně Kings to s ním bývalo podobné. Jasně, Armia umí střílet góly, stihl jich zatím nejvíc 17 za ročník, ale na někdejší číslo 16 draftu jeho produktivita není nijak závratná, jedinkrát se dostal na 30 bodů.

Proto jsou Armiovy olympijské výkony vyloženě senzační. Finsku pomohl k bronzu bilancí 3+5 z šesti duelů, čímž ovládl interní produktivitu. Ano, Armia byl lepší než Sebastian Aho, Mikko Rantanen, Roope Hintz, Artturi Lehkonen…

"Vyhrát olympijský bronz je velká věc, zvlášť na turnaji s těmi nejlepšími. A tohle je bez debat výjimečný tým," řekl Armia už s medailí na krku. V Los Angeles se radují, ke sprintu do play off se jim k hvězdné posile Artěmiji Panarinovi bude hodit i finský zarputilec v životním laufu.

Samuel Hlavaj (Slovensko/Minnesota Wild)

Konec si představoval jiný, úplně jiný - Slováci v semifinále (2:6 s USA) i v boji o bronz (1:6 s Finskem) nezvládli tíhu okamžiku, jejich skvělá defenziva přestala fungovat. Ale nebýt Samuela Hlavaje v brance, vůbec by se takto daleko nedostali.

Tohle byl velký milánský příběh, neboť Hlavaj v mrazivé Minnesotě má před sebou švédskou ledovou dvojzeď Filip Gustavsson, Jesper Wallstedt. V AHL ale talentovaný Slovák válí a na olympiádě ukázal, že by to v jeho případě neměl být strop.

"Moc bych mu přál, aby se dostal do NHL," řekl o něm spoluhráč z reprezentace Juraj Slafkovský. U Hlavaje nakonec ani tak nejde o finální čísla v podobě průměru 3,6 a úspěšnosti zákroků 90,8 procenta, zkreslily je zmíněné debakly v závěru - podstatnější je, jak fantasticky chytal hlavně na úvod skupiny s Finskem či ve čtvrtfinále s Německem. Šéfové Wild dobře vědí, kam v případě potřeby sáhnout.

David Kämpf (Česko/Vancouver Canucks)

Bol, který Česku přinesla čtvrtfinálová paráda proti Kanadě s výsledkem 3:4 v prodloužení a hlavně s bitvou rovného s rovným, bude vyprchávat těžko. Ale z českého kádru má důvody k optimismu právě tenhle poctivý útočník.

Kämpfova zámořská kariéra byla v ohrožení, proto kývnul na riskantní tah, nechal jistotu výplaty v Toronto Maple Leafs a zamířil do Vancouveru. Tam si ho pochvalují, jen produktivita 2+4 za 34 duelů Kämpfovy výkony přece jen upozaďovala.

V Miláně to byla jiná. Chomutovský rodák stihl za pět duelů gól a dvě přihrávky i +2 v plus/minus hodnocení. Vyloženě se mu dařilo v pozici centra pro nejlepšího z Čechů Martina Nečase, čímž šéfům Canucks ukázal, že může bez potíží nastupovat vedle týmových hvězd.

STRÁNKA TÝMU ČESKA

Ponořte se do nejnovějších zpráv o mužstvu, soupisky a harmonogramu turnaje v našem centru týmu Česka

Timo Meier (Švýcarsko/New Jersey Devils)

Švýcaři chtěli v Miláně víc a byli jen krůček od toho, aby stvrdili svoji účasti v nejužší elitě, vždyť ve čtvrtfinále proti Finsku padli až v prodloužení (2:3). A jejich jednoznačný tahounem byl chasník z města Merisau: Meier posbíral za pět utkání sedm bodů (3+4), byl rovněž nejlepším střelcem své země.

Překonal tím i čtyřbodového Romana Josiho z Nashvillu a klubového spoluhráče Nica Hischiera, jejich renomé je přitom v NHL ještě vyšší než u Meiera. V barvách New Jersey přitom nebyl Meier zrovna v laufu. Bilance 14+14 za 52 startů nereflektuje jeho možnosti, k tomu ho hyzdí -20 v hodnocení plus/minus.

"Miluju, když můžeme bojovat jeden za druhého," popsal Meier svoji motivace v národním celku. A hodlá si to přenést i do Newarku.

Příbuzný obsah