Do draftu se valí další vlna gólmanů z Česka

Už v této sezoně to byla kuriozita, když počty českých gólmanů atakovaly celkový součet českých hokejistů v poli a ve výjimečných večerech ho i převýšily. A tahle vlna neuvadá. Naopak - nabírá další grády.

Vždyť hned pět ze šesti nejvýše postavených brankářů ze Severní Ameriky v žebříčku NHL Central Scouting pro letošní draft má stejnou národnost. Českou.

Vévodí jim plzeňský rodák Michal Oršulák (Prince Albert, Western Hockey League), který je dokonce dvojkou na seznamu. Po něm následuje mostecký Tobiáš Trejbal (Youngstown, United States Hockey League), třinecký Filip Růžička (Brandon, WHL), ostravský rodák Jan Láryš (Drummondville, Quebec Major Junior Hockey League) a další Mostečan Marek Sklenička (Seattle, WHL).

To už nemůže být náhoda. Tím spíš, že se teď potkávají na tradiční akci NHL Combine, kde se adepti draftu ukazují fyzickou kondicí i tím, jak zvládají rozhovory s médii a zástupci klubů.

"Řekl bych, že za tím je množství trenérů gólmanů u nás," říká pro NHL Internarnational Trejbal, jehož v USHL dokonce vyhlásili nejlepším brankářem sezony. V Youngstownu měl bilanci 30-9-3, průměr 2,12, úspěšnost zákroků 91,6 procenta a tři čistá konta.

"A taky má každý český gólman jiný styl," dodává Láryš. "Když se podíváte na švédské brankáře, chytají všichni zhruba stejně. Zato u čtyř Čechů uvidíte čtyři různé styly."

Také Láryšovi se vyplatil přesun za Atlantik. V QMJHL byl mezi nováčky v brankovišti premiantem s 26 výhrami, za 38 utkání měl průměr 2,86, úspěšnost zákroků 90,8 procenta a třikrát vychytal nulu.

On sám prozradil, že mezi jeho vzory nepatří nejslovutnější maskovaní muži typu Andreje Vasilevského či Connora Hellebuycka. "V NHL to je Jesper Wallstedt," překvapil zmínkou švédského gólmana Minnesota Wild. "Protože má podobný styl, jsme podobně vysocí, i náš pohyb se dá srovnat."

Podle Trejbala to začíná už v časech, kdy se mladí adepti brankářského řemesla pořád ještě učí základům. "Každý tým v Česku má svoji mládež, máte tam týmy do 10, 14, 16, 18 let. A v každém klubu najdete i kouče gólmanů," vysvětluje Trejbal. "Což je výrazně lepší než třeba v USA, kde pro specializované tréninky musíte často cestovat daleko a ještě je takových trenérů jen pár."

Souběžně ale platí, že si mladí Češi uvědomují, že v teenagerském věku už jim domácí soutěže nemusí stačit. Jako když Oršulák poté, co si ho v loňském draftu nikdo nevybral, vyměnil Karlovy Vary za klub Prince Albert.

A v Kanadě se mu hned dařilo. Svůj celek dotáhl až do finále WHL, za 36 startů v základní části vychytal čtyři čistá konta s bilancí 28-4-4, průměrem 2,22 a úspěšností 90,7 procenta.

"Potřeboval jsem se v kariéře posunout," řekl Oršulák. "Kdybych zůstal v české juniorce, nebylo by to ono. Tohle byla excelentní volba, ostatně teď jsem tady na NHL Combine."

Podobně to měl i Láryš po odchodu z Vítkovic. "Rozhodně jsem čekal vyšší level, rychlejší a celkově lepší hokej ve srovnání s Českem. A moje očekávání se naplnila," přikývl.

Což neznamená, že by to bylo snadné. Mladí gólmani se musí popasovat se změnou prostředí, která zrovna v Láryšově případě obnášela jisté nástrahy. Osmnáctiletý brankář mluví plynule anglicky, jenže mu to v Drummondville chvílemi nebylo moc platné.

"Byl jsem překvapený, že většina lidí mluví jen francouzsky. Věděl jsem, že to je frankofonní část Kanady, ale nenapadlo mě, že budu muset mít s sebou někoho, kdo mluví francouzsky, aby mi pomohl třeba v lékárně," usmál se Láryš.

Tím spíš oceňuje, jak mu k aklimatizaci pomohli spoluhráči, trenéři i rodina, u které žije. To vše představuje úplně nové zkušenosti, na ledě ale Láryš pořád hodně těží i z toho, co se naučil v Česku. V Drummondville si totiž cení například jeho psychické odolnosti, schopnosti oklepat se po porážkách.

"Myslím, že se to formovalo postupně v mládeži. Když jsem chytal za slabší týmy a hráli jsme proti nejlepším, natřeli nám to klidně 7:0," vzpomíná Láryš. "Mezi 14. a 17. rokem jsme ale měli mentálního kouče, odvedli jsme spoustu práce, pomohl mi. Teď už vím, že vždycky začínáte od nuly, ať už za sebou máte dobrý, nebo špatný zápas."

Pro všechny mladé české brankáře, kteří zkoušejí štěstí v Severní Americe, se momentálně jako motivace nabízí Jakub Dobeš, eso Montreal Canadiens. Pro Láryše tím spíš, vždyť jsou oba z Ostravy.

"Odešel do zámoří hodně brzy, celou kariéru byl mimo radar, doma ho skoro nikdo neznal. I já jsem věděl jen to, že chytá v NCAA," říká Láryš. Teď už je to samozřejmě jinak: "Tím spíš, když je Drummondville je blízko Montrealu a je to frankofonní Kanada, takže hodně lidí fandí Canadiens."

Dobeš znovu potvrdil, že čeští gólmani umí. A na jeho nástupce se už teď stojí hodně dlouhá a hodně slibná řada.