Jiříček před novou sezonou: Když dostanu šanci, tak na to mám

Po letech strádání a putování po farmách cítí, že konečně dostane pořádnou šanci. David Jiříček se chce v kempu Philadelphia Flyers natrvalo prosadit do prvního mužstva NHL a věří, že právě tady - v klubu, který sází na mladé hráče - se to povede.

Už proto, že na rozdíl od předchozí štace u Minnesota Wild nemá tým ambice na Stanley Cup a tomu odpovídající zkušenější kádr. Proto, že o něj hodně stál generální manažer Danny Briere. Proto, že se v přípravě sejde s českým gólmanem Danem Vladařem a dalším obráncem s českými kořeny Oliverem Bonkem. I proto, že cítí, jak podobný typ v obraně Flyers chybí.

"Jsem na správném místě," říká šestý hráč draftu 2022 v předsezonním rozhovoru s NHL.coms/cs, jenž vznikl během evropského mediálního setkání v Mnichově. "Věřím, že když dostanu šanci, tak na to mám."

Jak se těšíte na novou kapitolu ve Philadelphii?
"Hodně se těším. Je to nová příležitost, mladý tým. V Minnesotě bylo mužstvo postavené na starších hráčích, kteří dozráli a chtěli útočit na Stanley Cup. Takže tam nebylo moc prostoru pro mladé, zejména pro nás obránce. Věřím, že tady to bude jiné a že jsem na správném místě."

Pomohlo vám, že jste po březnovém trejdu z Wild trochu poznal nové prostředí už na konci minulého ročníku?
"Určitě ano. Odehrál jsem jeden zápas a pak jsem byl ve Philly s týmem po celé play off, takže jsem to viděl z první ruky, i když jsem nehrál. Poznal jsem, jak to tady chodí, co chtějí trenéři od beků, jaký systém chtějí od všech hráčů. Zvykal jsem si na to a doufám, že teď budu schopný hrát to, co po mě budou chtít."

Jak vám sedl trenér Rick Tocchet?
"Párkrát jsme se bavili jen tak, měl jsem s ním i pár mítinků. Vím, že je to tvrdý kouč, ale zároveň je čestný a řekne vám věci na rovinu. To mám rád. Řekne vám, když jste měli dobrý zápas, i když jste odehráli něco špatně. A to přesně potřebuju slyšet. Ještě ho ale neznám tak dobře, takže uvidíme, jak to bude vypadat na kempu."

Cítíte, že od něj dostanete větší příležitost než v předchozích angažmá u Columbus Blue Jackets a v Minnesotě?
"Ano. Vidím, že tady nebyl přesný typ hráče, jako jsem já. Myslím si, že mám dobrou střelu a budu se snažit to ukázat. Chci pomoct týmu v produktivitě, v ofenzivě. Vím, že na to mám, ale musím to dokázat v NHL."

V poslední sezoně jste prošel několik míst. Hrál jste v Minnesotě, na farmě v Iowě, na farmě v Lehigh Valley... Jaké to bylo se takhle pořád stěhovat a čelit novým a novým výzvám?
"Vždycky je na tom nejtěžší, když vás pošlou dolů (do American Hockey League). To nikdo nechce. Nejhorší je, když vám přijde, že jste odehráli dobrý zápas, a pak vás stejně vyškrtnou. To máte pocit, že nevíte, co jste ještě měli udělat. Ale po těch třech čtyřech těžkých letech v tomhle módu jsem se už naučil užívat si každý den, i když hraju na farmě. Pořád je to hokej, který dělám jako svou práci, což je super. Samozřejmě se chcete dostat do NHL, ale člověk nesmí ztratit tuhle radost ze hry. A když vás pak povolají zpátky nahoru, tak se nesmíte snažit toho dělat až moc. Je potřeba do toho jít pořád stejně. Tohle jsem se naučil v posledních dvou letech."

V záložním týmu Flyers v Lehigh Valley jste na konci sezony AHL nasbíral 13 bodů v 15 zápasech. Pomohlo vám to dostat se zpět na pozitivní vlnu?
"Přesně tak. Dokázal jsem si, že můžu sbírat body. A věřím, že totéž platí i o NHL. Věřím, že když dostanu šanci, tak na to mám. Myslím, že když máte v sobě toho ofenzivního beka, je snadnější naučit se defenzivu, než když se má obranář učit ofenzivní hokej. V tom si myslím, že to je pro mě jednodušší. Jen to musím dokázat."

Jak se těšíte na to, že se v kabině potkáte s krajanem Danem Vladařem?
"Já ještě nikdy nebyl v týmu NHL společně s dalším Čechem, když tedy nepočítám asi dva týdny s Kubou Voráčkem v Columbusu. Tohle je poprvé. Vlady mi hned po mém trejdu napsal textovku a jsem moc rád, že tu je. Vždycky je lepší mít možnost popovídat si česky, probrat nějaké věci v rodném jazyce."

Na kempu budete bojovat o místo v prvním mužstvu s Oliverem Bonkem, který má rovněž české kořeny...
"Jo, za to jsem taky rád. Je to takový poloviční Čech. Mluví anglicky, ale i česky, a je to dobrý kluk. Poznal jsem ho (na farmě) v Lehigh Valley a stali jsme se kamarády. Budeme se tahat o místo, ale takový je hokej. Na ledě budeme jeden druhého tlačit, abychom se zlepšovali. Ale mimo led zůstaneme kamarády, kteří si spolu rádi zajdou na večeři."

Vašeho mladšího bratra Adama draftovali v roce 2024 St. Louis Blues jako číslo 16. Snažíte se mu pomáhat v rozvoji?
"Ne, protože on sám to nechce. Má svou hlavu, takže ho nechávám být. Ale přes léto spolu trénujeme a samozřejmě, že když za mnou přijde, tak mu něco poradím. Hlavně aby byl v těch prvních letech trpělivý, protože to znám z vlastní kariéry, že jsem chtěl všechno hned a rychle a bylo těžké se srovnat s tím, že to tak nebude. Ale jinak máme každý svou cestu, každý jsme trochu jiný. Adama teď čeká první rok profesionální kariéry a určitě to pro něj bude těžké, ale já věřím, že i když začne na farmě, tak se propracuje i na nějaké zápasy do NHL, a že má před sebou velkou budoucnost."