Chára: Na kamarády! Jako kdysi na Islanders a Ottawu

Zdeno Chára odehrál v NHL už víc než 23 let. Přesto v průběhu své hvězdné kariéry měnil dres jen třikrát. Poprvé v roce 2001, kdy odešel z New York Islanders k Ottawa Senators. Podruhé v roce 2006, kdy se stal pilířem úspěšné éry Boston Bruins. A potřetí před nynější sezonou, kdy jako volný hráč podepsal ve 43 letech roční kontrakt s Washington Capitals.

Teď ho čeká velmi emotivní utkání. První duel proti svému bývalému týmu po příchodu do Washingtonu, který bude v noci na neděli (od 1:00 SELČ) hostit Bruins. Vzhledem k tomu, jak dlouhý čas strávil v Bostonu a co všechno tam dokázal, bude určitě ještě emotivnější než jeho předchozí první střety s bývalými celky: 11. prosince 2001 za Ottawu proti Islanders a 28. října 2006 za Boston proti Senators.
Když trenčínský odchovanec měnil působiště poprvé, ještě zdaleka nebyl takovou hvězdou. Ano, už tehdy byl se svými 206 centimetry nejvyšším hráčem NHL, ale v lize hrál teprve pátou sezonu a na kontě měl jen 29 bodů.
Ve 24 letech už se zařadil k ottawským defenzivním pilířům, ale ještě zdaleka nebyl lídrem. Tuto roli plnil v kanadské metropoli švédský forvard Daniel Alfredsson a spolu s ním veteráni Curtis Leschyshyn, Shawn McEachern a český centr Radek Bonk; čím dál silněji zářící hvězdičkou byl tehdy i mladý slovenský forvard Marián Hossa.
Více k tématu: [Chára se nesoustředí na Bruins, ale na Capitals]
"My jsme tam tenkrát měli docela dost osobností. Kapitánem byl Alfredsson, byli jsme jeden z nejlepších týmů v lize v té době," vzpomíná český křídelník Martin Havlát, jenž tehdy hrál v Ottawě druhým rokem.
"Zdeneček nebyl v té době úplně vokální, ale když bylo třeba něco říct, tak řekl. Ne na úplném začátku, ale od té doby, co odešel od nás, se z něho pak stal kapitán v Bostonu na 'X' let. Určitě si k obráncům i u nás řekl svoje. On vedl hlavně svým příkladem, snaží se dělat všechno dokonale a být příkladem tím, jak se chová na ledě," popisuje Havlát.
"Když jste kapitán, tak něco musíte říct, ale jeho slovo má váhu i tak. Když už začne něco říkat, tak všichni poslouchají. Abyste taky neposlouchali, když si dvoumetrový chlap stoupne!"
Když Chára v červenci 2001 přestoupil spolu s Billem Muckaltem a výběrem v draftu (jímž se později stal Jason Spezza) ve velkém trejdu za Alexeje Jašina do Ottawy, Havlát už ho dobře znal. V zápasech s Islanders si totiž v rozích a před brankou musel na slovenského habána s dlouhýma rukama a důrazným stylem dávat pořádný pozor.

"My proti Islanders hrávali docela dost, takže jsem s klukama zažil hodně střídání proti němu. Já se k němu snažil moc nepřibližovat. Když jsem byl moc blízko, tak toho moc udělat nešlo. Proti němu se hrálo hodně nepříjemně. Byl vysoký s dlouhou hokejkou, člověk si myslel, že má spoustu času, ale s tím jeho rozpětím jste měli míň času, než jste si mysleli," popisuje brněnský rychlík tehdejší střety s trenčínskou skálou.
O to víc si oddechl po Chárově příchodu do Ottawy. "Určitě byl v té době jeden z těch nejpracovitějších a nejnepříjemnějších protihráčů. Byl jsem rád, že je se mnou těch pár let v Ottawě na týmu. Je nepříjemné hrát proti němu v zápase, ale i na tréninku je to podobné. Co dokázal potom, je jen výsledek toho jeho přístupu," říká.
"V Ottawě jsem ho poznal hodně dobře, dodnes udržujeme kontakt. Když nebudu mluvit o hokejistovi, tak je to skvělý člověk a jeden z nejskromnějších lidí, co znám. Celou kariéru měl vydřenou a zaslouží si uznání, jakého se mu dostalo. Plně si zaslouží všechno, co dokázal."
Po čtyřech letech v Kanadě (a roce výluky NHL) se měl Chára stát volným hráčem a bylo jasné, že má před sebou první opravdu velkou smlouvu. Vedení Senators se tehdy rozhodovalo mezi ním a Wadem Reddenem.

Zatímco v sezoně 2005-06 zatížil Chára tehdy nově vzniklý platový strop Ottawy částkou 1,862 milionu dolarů, s Bruins podepsal pětiletý kontrakt na 37,5 milionu - ročně si tak přišel na sedm a půl milionu dolarů.
Redden mezitím podepsal v Ottawě na dva roky za celkem 13 milionů a v roce 2008 odešel jako volný hráč k New York Rangers, kteří ho v roce 2012 vyplatili ze smlouvy.
To Chára se v Bostonu rychle chytil a znát to bylo i v prvním vzájemném duelu se Senators, který vyústil v jeho velké představení. Zatímco v prvním duelu za Ottawu proti Islanders nebodoval, premiéru za Bruins proti svému bývalému celku rozhodl vítězným gólem.
V tom zápase odehrál 31 střídání a na ledě strávil víc než 28 a půl minuty. Spolu s faktem, že tou dobou nosil na hrudi kapitánské 'céčko', které dostal hned po svém nástupu do nového mužstva, to bylo jen potvrzením jeho role.
Role velkého lídra, který přišel ve 29 letech do Bostonu dokázat velké věci.

"Když přišel Zdeno, tak bylo jasné, že podepsali velkou hvězdu. Předcházela ho veliká očekávání a on je na sto procent splnil. Proto si myslím, že vydržel v Bostonu tak dlouho a ten 'leadership' tam prostě přinesl. Tím si získal lidi okolo hokeje. Bostonu se splnilo, co od něj očekávali," vypráví Petr Tenkrát, jenž odehrál za Bruins sezonu 2006-07.
Někdejší kladenský útočník se s Chárou potkával už v mládežnické lize, kdy slovenský bek vyčníval v obraně Sparty. "Já si Zdena pamatoval a on mě taky, když přišel do Prahy jako junior a hráli jsme ještě proti sobě a párkrát jsme se potkali. Ale v Bostonu jsme toho času trávili dost a bylo to příjemné," říká Tenkrát.
"Co si pamatuju z těch juniorských let, tak si vybavuju, že proti mně hrálo něco obrovského... A pak jsem vnímal, že odešel do kanadské juniorky a dostávaly se ke mně informace, že to tam mydlí všechno hlava nehlava. Když jsem pak přišel do Ameriky, tak byl Zdeno hotový hráč a jen se mi pak potvrdilo v Bostonu, že si všechno vydřel a ten úspěch se zaslouženě dostavil."
Stejně jako Havlát, i Tenkrát zažil, jak s proslulým Chárovým stoprocentním přístupem ke každému cvičení, každému souboji na ledě byť i jen na tréninku, není legrace se s ním potkat u mantinelu.
"Zdenko je jeden z největších dříčů, co jsem poznal za svoji kariéru a rozhodně proti němu stát na tréninku nic příjemného není."
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Pod Chárovým vedením se průměrný celek začal měnit v obra NHL, který v roce 2011 vyhrál Stanley Cup a finále hrál i v letech 2013 a 2019. Mezi lety 2008 a 2020 postoupil Boston jedenáctkrát ze 13 sezon do play off, dvakrát získal Presidents' Trophy pro nejlepší tým základní části a pětkrát vyhrál svou divizi. Slovenský velikán postupně získal Norris Trophy, Mark Messier Leadership Award a na All-Star víkendu se stal rekordmanem NHL v tvrdosti střelby.
"Ten tým se po Zdenově příchodu začal hodně měnit," říká Tenkrát o Bostonu na konci první dekády 21. století. "Vedení tam přineslo velkou kvalitu. Samozřejmě tu první sezonu se žádný velký úspěch neudělal, ale ten tým vydržel pohromadě a doplnil se a přišli kluci jako David Krejčí, kteří rostli před očima. Pak šel Boston nahoru. Asi pomohla i výměna trenéra (po sezoně 2006-07 nahradil Davea Lewise nový kouč Claude Julien), to asi pomohlo úplně nejvíc... No a za další čtyři roky už byli ve finále. Vedení tam udělalo kus práce."
Ve 43 letech se pochopitelně nedá předpokládat, že ve Washingtonu toho Chára dokáže tolik co v Bostonu. Dost možná jde o jeho poslední sezonu v NHL.
O to zajímavější ale bude sledovat, jak si legendární zadák se zkušenostmi z 1561 zápasů NHL (14. v ligové historii) povede proti klubu, do jehož historie se nesmazatelně zapsal zlatým písmem. Proti velkým kamarádům jako Krejčí, Brad Marchand, Patrice Bergeron, Tuukka Rask, Jaroslav Halák či David Pastrňák.
Až na jedné straně vjedou na led hráči Bruins v černožlutých barvách, oči budou hledat Cháru právě mezi nimi. A stejně jako když zíráte do slunce, zvyknou si až po chvíli...

Na to, že tam už není. Že bruslí kolečka na opačné straně. Po boku Jakuba Vrány a dalších hráčů Capitals.
"Myslím, že mu ta červenobílá sluší," říká ovšem Havlát. "Je to velká změna pro všechny a docela šok, že ještě změnil dres, ale to je prostě hokej."