Chára drží rekord v počtu odehraných zápasů obráncem v historii NHL (1680), celkově je sedmý mezi všemi hráči. Za Boston odehrál 1023 utkání, 14 sezon byl kapitánem a v roce 2009 získal Norris Trophy pro nejlepšího obránce ligy.
Za Bruins nasbíral 481 bodů (148 gólů, 333 asistencí) z celkových 680 bodů v kariéře, během níž oblékal dresy New York Islanders, Ottawa Senators, Bruins a Washington Capitals.
Nejhlubší stopu však zanechal právě v Bostonu.
"Myslím, že z nich znovu udělal Bruins," řekl Bourque o týmech, které Chára vedl poté, co 1. července 2006 podepsal v Bostonu kontrakt jako volný hráč. A změnil směřování celé organizace.
Dovedl Bruins třikrát do finále Stanley Cupu. Jednou, v roce 2011, zvítězili. Ale čtvrteční večer silně připomínal rok 2019. Tehdy, 6. června, stál Chára na ledě TD Garden s celoobličejovým krytem. Ten chránil mnohočetné zlomeniny čelisti, které utrpěl o zápas dříve.
"Stál jsem vedle něj na modré čáře při zahájení zápasu a nikdy nezapomenu, jak ohlušující ten rachot byl," vzpomínal obránce Charlie McAvoy. "Nejhlasitější TD Garden, jakou jsem kdy zažil, ve hře bylo hodně. Bylo to neskutečné. Nenechal si vzít šanci v tom zápase hrát," dodal současný člen kádru Bruins.
"To podle mě dokonale vystihovalo, jaký byl. Jako člověk i jako hráč. Ta tvrdost, mentální síla, kterou měl," popisoval McAvoy.
Právě na tyhle vlastnosti se během slavnostního aktu vzpomínalo: tvrdost, mentální odolnost, pracovní morálka, schopnost stát se nejen profesionálním hokejistou a hráčem NHL, ale i jedním z nejlepších všech dob. Navíc k tomu strhnout i spoluhráče.
Jak řekl útočník David Pastrňák: "Nebyla jiná možnost než ho následovat."
Více k tématu: Chára jako motivace, Bruins popáté vyhráli
Ve svém projevu Chára vyjmenoval každého člena vítězného týmu Bruins z roku 2011 a nechal fanoušky, aby každé jméno odměnili potleskem. Dokonalý obraz toho, jak vedl tým a respektoval spoluhráče.
Pro mnohé byl jejich vůdcem.
Formoval nejen sebe, ale i ostatní. Učil Bergerona, jak být lídrem, mentoroval McAvoye v obraně. Tréninky Bruins měly jeho rukopis – kouč Marco Sturm ve čtvrtek se smíchem připomněl bitku Cháry se spoluhráčem právě na tréninku při jeho první sezoně v Bostonu, která měla tým probudit a ukázat, co znamená být členem Bruins.
"Když vám řekl, že musíte makat na sto procent, on makal na sto jedna. Jen aby vám dal najevo, kde je strop," řekl někdejší obránce Ference. "Vedl náš činy a nikdy nepožadoval něco, co by sám nebyl ochoten udělat. To je vůdcovství."
Chára také zmínil, že původně chtěl nosit číslo 3, ale když přišel, zjistil, že už bylo vyřazené na počest obránce Lionela Hitchmana. Takže nebylo k mání. Požádal tedy o 33, aniž by tušil, jak zásadní je číslo v Bostonu - dlouhá léta ho totiž nosil Larry Bird, jeden z nejslavnějších basketbalistů v historii a opora Boston Celtics.
Byl to další okamžik šťastné náhody pro hráče, který tak dokonale a bez problémů zapadl do Bostonu, do Bruins. Podepsal s nimi smlouvu onoho letního dne v roce 2006. Rozhodnutí, které podle něj muselo být učiněno během několika minut, vzhledem k tehdejší podpisové smršti na trhu volných hráčů.
Ale bylo to rozhodnutí, které učinil poté, co si situaci pečlivě vyhodnotil s vědomím, že by mohlo jít o nejlepší možné řešení. A také bylo.
"Musíte občas riskovat... Ale nebylo to nějaké unáhlené rozhodnutím" řekl Chara. "Věděl jsem, že tam chci jít, protože tam byla příležitost vést tým. Touha se zlepšit, historie a samozřejmě i vidina života (v Bostonu). Věděl jsem, že by mi to mohlo sedět. A nakonec se ukázalo, že to bylo nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy udělal."
