Florida už si to nenechá utéct, píše Straka

Během finále Stanley Cupu píší bývalí hráči Edmonton Oilers či Florida Panthers pro čtenáře NHL.com/cs své postřehy k dění na ledě, průběhu série i prostředí, které dobře znají ze svého někdejšího působení. Po třetím zápase přinášíme pohled někdejšího útočníka Martina Straky, které v roce 1996 došel s Panthers až do finále. Tehdy to však Florida nedotáhla. Tentokrát je blízko.

Finále Stanley Cupu má za sebou třetí zápas, který byl klíčový. Panthers jsou hodně blízko. Jistě, ještě není hotovo, ale co jsem někde zaregistroval, tak ze stavu 0:3 finále naposledy někdo otočil před 82 lety.

Takže to Edmonton bude mít hodně, hodně těžké. Nikdy neříkej nikdy. I v extralize jsme se přesvědčili, že konec je opravdu, až když je konec. Oilers mají nebezpečné hráče... Ale podle mě už si to Florida pohlídá.

Má totiž opravdu fantastický tým. Aleksander Barkov, Matthew Tkachuk, skvělí obránci, parádní brankář. Opravdu komplexní mančaft, moc slabin se tam nedá najít. Stanley Cup si zaslouží. Dlouhodobě ji sleduju, i proto, že jsem v ní hrával, a mají to výborně poskládané.

Jsou tam velcí hráči, bojovníci, ale i hvězdy, které umějí dát gól a dělají rozdíl. Ale všichni hrajou stejně, což je taky důležité. Je vidět, že výborně dodržují systém. Jsou prostě dobří, na to se nedá říct nic jiného. Jak to v play off bývá, všechno vychází od výborného brankáře. A Sergej Bobrovskij má svojí kvalitu. Chytá výtečně a tým drží. Ve třetím utkání se v závěru snažili Oilers o vyrovnání, ale právě on se překonával.

Myslím si, že zlom nastal před dvěma lety, kdy Panthers získali Tkachuka z Calgary. A opačnou stranou šel Jonathan Huberdeau. Tímhle krokem Florida jasně ukázala: Opravdu chceme Stanley Cup!

Tkachuk je hráč, kterého přesně potřebovala. Muž pro velké zápasy, když jde o všechno. Ostatní dokáže strhnout, dává důležité góly. Tenhle trejd se jim podařil. K tomu ještě mají Barkova, o kterém už jsem mluvil. Proto jsou tak silní.

V rozhovoru pro NHL.com/cs během sezony jsem říkal, jak obdivuju Connora McDavida. Což stále platí.

A že se teď nemůže prosadit? To bych zase neřekl, naposledy měl dvě asistence. Ani od takového hráče nikdo nemůže čekat, že bude dávat góly každý zápas. Zvlášť ve finále. Sezona je dlouhá, hráči už jsou trošku unavení. Navíc soupeř ho dokáže obsadit. Nekoukám na celé zápasy, ale co jsem viděl, tak je na něj Florida nachystaná. Což se dalo čekat.

I kdyby to Oilers neotočili, nemyslím si, že by to mělo McDavida nějak moc otrávit. Jasně, bude zklamaný, o tom žádná, není nic horšího než prohrát finále. Ale pořád je mladý, je mu 27 let, takže příští rok mohou být Oilers ještě lepší. Alespoň zjistí, co ještě musí vychytat a doladit.

Pořád mají velikánskou šanci uspět za rok. Podívejte se na Floridu, která byla ve finále loni, a taky jí to nevyšlo. Letos je blízko.

Na McDavida se každopádně moc hezky kouká. Pořád mě udivuje. Jaké dává góly, co dokáže udělat v maximální rychlosti. Když je na ledě, neustále se něco děje. Nikdy nenudí. Takového hráče nikdy nesmíte odepsat, určitě udělá ještě maximum, aby to s Oilers otočili.

Ale znovu říkám, že to budou mít hrozně těžké.

Pro mě je ta série zajímavá i díky tomu, že jsem si s Floridou zahrál finále už v roce 1996. Letí to, už je to 28 let... Tehdy jsme nakonec prohráli ve čtyřech zápasech s Colorado Avalanche, ale celkově na to mám nádherné vzpomínky. I když pochopitelně ten závěr byl krutý.

Vždycky hráčům říkám, že nejhorší je, pokud ztratíte finále, když je vám okolo dvaceti. Protože si myslíte, kolik toho ještě máte před sebou. Ale najednou to uletí jako voda, máte ke konci kariéry, a nic... Takže je třeba to využít!

Když se ale vrátím k McDavidovi, tohle nemusí být jeho případ. Už je o něco starší a jak už jsem říkal, pokud to nevyjde teď, mohou mít Oilers další šanci. Tu já už jsem potom nedostal... Mrzí mě to, ale takový je někdy hokejový život. Rád na to ale vzpomínám. Mužstvo šlapalo, lidi chodili. Celkově se mi na Floridě líbilo, je tam krásné prostředí, teplo. Neustále bylo co dělat.

Podle tehdejší tradice házeli fanoušci Panthers na led umělé krysy. Měli jsme jich po utkání vždycky plnou kabinu. Byla to úplná mánie, lidi tím neuvěřitelně žili. Myslím si, že i teď si to náramně užívají.

Ale na rozdíl od toho roku 1996 mají tentokrát Stanley Cup nadosah. První v historii.

Věřím, že už to dotáhnou.