Skip to main content

Články

Získá někdo ze současných Čechů Hart Trophy?

Hokejová kavárna: Autoři NHL.com/cs debatují o tom, jestli má současná česká škola na to, aby jednou napodobila Jágra s Haškem

Napsal NHL.com/cs @nhlcz

Kavárna je místem oddechu, zamyšlení, ale taky debat, polemik a výměny názorů na rozličná témata. Redakce NHL.com/cs se každý pátek schází v 'Hokejové kavárně', kde vybraní autoři probírají jeden z námětů týkajících se vývoje v NHL. Nyní dvojice Martin Tomaides, Michael Langr diskutuje o tom, zda některý ze současných českých hokejistů může v budoucnu získat Hart Trophy, neprestižnější individuální cenu v NHL udělovanou nejužitečnějšímu hráči sezony.

Tomaides: Může Čech vyhrát Hart Trophy? Může. Proč by ne. Naposledy to před dvaceti roky dokázal Jaromír Jágr. Do jeho velikosti sice ještě nikdo z nové generace nedorostl, ale stát se může leccos.

Není třeba nějak výrazně přemýšlet nad tím, že v tuto chvíli má nejlépe nakročeno David Pastrňák, ale toho bych popravdě možná spíš do budoucna viděl jako vítěze Maurice Richard Trophy když už bych měl po nějaké trofeji ukázat. Každopádně jestli má podle mě v tuto chvíli na Hart Trophy? Myslím, že ne.

Když už bych měl na některou z českých tváří ukázat prstem, beru Jakuba Voráčka. Chápu, že to v téhle bídné sezoně Philadelphia Flyers tak nevypadá, ale pro mě je to člověk, který se umí držet na špičce bodování, v zámořské lize je protřelý a ozkoušený a je to navíc lídr. Umí vést své mužstvo nejen výkony na ledě. Hráči ho respektují. Podívejte se na Taylora Halla, jedna sezona stačila a z kvalitního hráče se stal špičkový.

Video: Pastrňák po Krugově pasu v přesilovce otevřel skóre

Langr: Já jsem v tomto směru skeptičtější. Ano, Voráček je bezesporu skvělý hráč, ukažte mi v lize jiného, který dovede sám od sebe 'udělat' pásmo tak dobře a tak často jako on, ať už je na modré čáře volno, nebo tam stojí obranný val soupeře. Jenže tenhle kladenský expres nemívá sezony, ve kterých by vystřelil někam ke stobodové hranici v bodování, a bez toho v dnešní NHL může jakožto útočník na Hart Trophy sotva kdo pomýšlet. Voráček je stabilně velice dobrý, drží se obvykle někde okolo 70, 80 bodů, avšak aby vystřelil o 20 až 30 procent výš, jsme zatím nezažili.

Lídr je to určitě skvělý, ale takových je v lize víc. Jako největší problém vidím, že jeho Flyers s potížemi v brankovišti i v defenzivě nejsou týmem, z nějž by měl v nejbližších letech vzejít držitel Hart Trophy. A pokud ano, byl by to spíš Voráčkův kamarád a produktivní tahoun Claude Giroux, který končil minulý ročník se 102 body a v hlasování o Hart Trophy byl čtvrtý.

Jak píšeš, na tuhle nejprestižnější cenu nevidím ani Pastrňáka (tam spíš z toho důvodu, že je sice úžasně produktivní, ale jeho Boston má zatím ještě jiné lídry: Patrice Bergerona, Brada Marchanda nebo Zdeno Cháru). Totéž lze říci o Tomáši Hertlovi a San Jose Sharks s Brentem Burnsem, Erikem Karlssonem, Loganem Couturem a Joem Pavelskim. A jiní Češi dnes takového kalibru, aby jednou mohli vyrůst mezi kandidáty Hart Trophy, určitě nedosahují.

 

[Více k tématu: Pryč jsou drsné časy, lituje Gudas]

 

Tomaides: Tak na koho tím pádem chceš ukázat? Jaromír Jágr, který vyhrál v roce 1999, i Dominik Hašek (1997 a 1998), to byly naprosto jedinečné persony, které ovládaly své řemeslo jako nikdo jiný. Jen těžko se teď někde vyklube další Dominátor. Ne proto, že by nadějní gólmani nerostli, však se stačí podívat na Vítka Vaněčka, Josefa Kořenáře nebo Dana Vladaře, ale spíš proto, že Hašek byl tak jedinečný, soutěživý a dobrý, že udal úplně nový trend. Nikdo ho nedokázal napodobit. A já si nemyslím, že se teď může jen tak objevit někdo, kdo by změnil styl hry. To šlo možná v 90. letech...

Jágr byl zase od začátku supertalent, ze kterého vyrostla legenda. Svědčí o tom i to, jak se dokázal přizpůsobovat, jak se vrátil z KHL a jak dominoval v Pittsburghu v dobách, kdy se smělo hákovat a hity drtily soupeřům kosti. K tomu se musí přičíst, že si toho taky plno vydřel. Může někdo takový vyrůst z Filipa Zadiny nebo třeba Martina Kauta? Asi ano. To je těžké teď odhadovat. Ale jeden malý problém vidím už teď.

Zatímco současné hvězdičky jako Brady Tkachuk, Jesperi Kotkaniemi nebo Rasmus Dahlin hned vletěly do ligy a přizpůsobují se, u Čechů nevidím hráče, který by okamžitě NHL hrál. Každý rok mezi nejlepšími je strašně důležitý. Já vím, zním asi dost skepticky, ale... Nevím, zkus mě trochu podpořit. Nebo mi to chceš spíš vyvrátit? Jak ty vidíš naše mladé?

Langr: Je to, jak píšeš. A právě proto nevidím ani mezi touhle generací českého držitele Hart Trophy. Samozřejmě, všechno se může změnit - třeba Robert Reichel byl v 18 letech ještě větší talent než Jágr, který ho nakonec výrazně předčil. Ale už teď je vidět, že hráči jako Andrei Svechnikov, Dahlin či Tkachuk jsou prostě vyspělejší než jejich čeští vrstevníci včetně o rok staršího Martina Nečase, což o něčem vypovídá.

Kdybych musel říct jednoho Čecha, kterému bych věřil nejvíc, byl by to asi Pastrňák těsně před Voráčkem a Filipem Chytilem z New York Rangers. Přece jen má bostonský bombarďák po prvních 300 zápasech na kontě 257 bodů a pořád je na cestě vzhůru. Víc měl po první třístovce z Čechů právě jen Jágr, který za stejný počet startů dosáhl na 304 bodů.

Jenže Jágr v roce své třístovky (1994) končil jako 10. nejproduktivnější hráč soutěže a o rok později vystřelil k výšinám, když ve 48 zápasech výlukou zkrácené sezony nasbíral 70 bodů a v dalším ročníku už jich měl 149. Z průměru 1,23 tedy vyletěl k 1,46 a následně k 1,81 bodu na zápas. A tak raketový vzestup při vší úctě ke skvělým výkonům Pastrňáka (jenž je aktuálně na průměru 1,17 a v tabulce produktivity je na 13. místě) pro něj v dalších letech nepředpokládám - to je rozdíl oproti Jágrovi, u nějž nikdo v jeho 22 letech nepochyboval, že bude absolutní superstar.

Jestliže mělo do Česka putovat víc Hartových trofejí, mělo to být právě díky číslu 68. Jágr trochu podivně o nejprestižnější cenu přišel v roce 2000 na úkor obránce Chrise Prongera a myslím si, že ji mohl dostat i v roce 2006 místo Joea Thorntona, jakkoliv mám tohoto vousatého veterána rád.

Tehdy byl český hokej blízko. Mnohem blíž než nyní, kdy má Pastrňáka s Voráčkem; dva hráče, které patří určitě k velkým postavám NHL, ale pořád ne k těm úplně největším.

Ctete více

NHL používá cookies, web beacons, a další podobné technologie. Užíváním webových stránek a dalších on-line služeb NHL dáváte souhlas s naší Ochranou osobních údajů a s Podmínkami služby, včetně naší Cookie Policy.