Čekání pokračuje. Detroit je opět bez play off

Stál proti nim soupeř, který už má prakticky po sezoně a dohrává základní část z povinnosti. Čekalo se, že ho položí na lopatky a uchovají si šanci zachránit vše, co od olympijské přestávky zpackali.

Jenže Detroit Red Wings tenhle úkol nezvládli. V boji o mimořádně důležité body podlehli na ledě domácí Little Caesars Areny New Jersey Devils 3:5, ačkoliv ještě po polovině třetí třetiny vedli 3:2...

"Můžete tlak přijmout jako výzvu, nebo mu můžete podlehnout. Jak se zdá, tak jsme si vybrali tu druhou možnost," podotkl kouč poražených Todd McLellan. "Tak to je. A je jen jediný způsob, jak se z toho dostat - další tvrdou prací."

Pro slavný klub, který patří k nejpopulárnějším - a s 11 Stanley Cupy na kontě také k nejúspěšnějším - v NHL je tohle velká rána. Detroit je vyhlášenou baštou hokeje, ne nadarmo se ve spojení s ním používá přezdívka 'Hockeytown'.

Jenže v roce, kdy slaví 100 existence, přichází zklamání obřích rozměrů. Jedno jubileum střídá druhé. Red Wings totiž zůstávají za postupovou branou podesáté za sebou, což znamená klubový rekord.

Zároveň je z toho aktuálně také nejdelší čekání v současné NHL, protože Buffalo Sabres, kteří si zahráli play off naposledy v roce 2011, už období sucha ukončili a mají jistotu, že tentokrát si vyřazovací bitvy zahrají.

"Je to samozřejmě hrozné, prostě na nic," řekl útočník Lucas Raymond. "Měli jsme před sezonou jasný cíl, ale ten se nám nepodařilo splnit. Během celé sezony jsme měli spoustu příležitostí využít různých momentů, abychom toho cíle dosáhli. Jenže jsme to nedokázali, je to pro nás velké zklamání."

Red Wings (celková bilance 41-30-9) šli do sobotního zápasu s vědomím, že k zachování postupové naděje potřebují alespoň bod.

Dlouho tahali za delší konec provazu. Přestože Devils dvakrát odpověděli na vedoucí zásah domácích, přesně po 47 odehraných minutách poslal Detroit potřetí v utkání do vedení Emmitt Finnie.

Stačilo jen jakoukoliv cestou umlátit 13 minut a vedení 3:2 udržet. Proti soupeři, který hraje už jen o čest.

Jenže všechno bylo jinak. Cody Glass v čase 51:18 vyrovnal, Jesper Bratt o pět minut později svým druhým zásahem v utkání vystřelil Devils poprvé v utkání vedení a obrat dokonal minutu před závěrečnou sirénou trefou do prázdné branky Dawson Mercer.

"Jsem teď úplně na dně. Tak moc dole, jak jen to jde," neskrýval kapitán Dylan Larkin, který si vyčítal právě Brattův vítězný gól. "Mluvili jsme o tom před zápasem, jak rychle umí soupeř přepnout do útoku. Skočili tam na mě dva jejich hráči a najednou byl puk v naší síti."

"Tohle je mikrokosmos celého roku a toho, kde se jako organizace nacházíme," poznamenal McLellan. "Musíme se zlepšit od hlavy až k patě."

Pro celý klub je vše bolestnější s ohledem na všechny okolnosti. Před současnou sérií neúspěšných pokusů o postup do play off ho totiž hokejisté Red Wings hráli dlouhých 25 sezon (1990-91 až 2015-16) po sobě, což byl zrovna tak klubový rekord a vyrovnaná třetí nejdelší série v historii NHL.

A hlavně - Detroit měl tento ročník náramně rozehraný.

Ještě 25. ledna vedl Atlantickou divizi s bilancí 32-16-5 o bod před Tampa Bay Lightning a bojoval s Carolina Hurricanes o vedení v celé Východní konferenci. Na nepostupové pozice měl tou dobou dvanáctibodový polštář. Jenže od té doby vykazuje bilanci 9-14-4, v procentuálním zisku bodů patří Red Wings za dané období až 28. místo, třicátí jsou v průměru vstřelených branek na zápas (2,59) a úplně poslední v počtu vstřelených gólů při hře pět na pět (41).

Ještě na začátku olympijské pauzy patřila Larkinovi a spol. první divoká karta. Jenže od 1. března zaznamenal klub nepřesvědčivých 7-10-3 a získal pátý nejnižší počet bodů v lize. Detroit prohrál čtyři z uplynulých pěti startů a z posledních 11 vystoupení se jen třikrát radoval z výhry (3-7-1).

"Už je to až příliš mnoho let po sobě, kdy jsme byli v dobré pozici, ale prostě jsme to nedokázali dotáhnout do konce. Musíme to vyřešit. Musíme to vyřešit rychle a udělat ten další krok," zdůraznil Raymond. "Musíme se na sebe podívat do zrcadla, všichni tady v této budově. A musíme být lepší než tentokrát."

"Po takovém zápase se mluví vážně těžko," přiznal Raymond. "Tentokrát jsme se dostali do vážně skvělé pozice, abychom dokázali něco velkého, ale nepodařilo se nám to."

"Když jsme přijeli na tréninkový kemp (před sezonou), měli jsme v hlavě tři cíle," připomněl kouč McLellan. "Prvním bylo zlepšit se ve fyzické hře. Druhým bylo posílení odolnosti a psychické nezlomnosti. A třetím bylo vedení zápasu. Myslel jsem si, že v těchto oblastech dosahujeme pokroků. Ale od olympijské přestávky jsme moc z toho neukázali. A nakonec nás to také přišlo hodně draho."

"Je to vážně těžké," neskrýval pocity prázdnoty a ohromného zklamání McLellan. "Nezáleží na tom, zda za postupem zůstanete o pět nebo 20 bodů, to není podstatné. Až na ten zhruba poslední měsíc jsme hráli dost dobře na to, abychom to zvládli."

"Dokázali jsme spoustu skvělých věcí a dostali se do opravdu velmi dobré pozice," řekl Larkin. "Ale když šlo do tenkých, tak jsme to nezvládli. Mluvili jsme přitom právě o tom v průběhu celé sezony. Přesto se nám to stalo zase znovu."

Po sobotním utkání, které bylo pro Red Wings posledním domácím v ročníku, se hráči postavili na střed ledové plochy, aby vzdali hold Paulu Woodsovi, dlouholetému rozhlasovému analytikovi, který po sezoně odejde do důchodu. I během aplausu pro Woodse ale zaznívalo další a další bučení, které si mužstvo muselo vyslechnout už po závěrečném klaksonu.

"Je to extrémně těžké," potvrdil Larkin, jenž jako jediný z týmu zažil poslední účast v play off. "Myslím, že naši fanoušci jsou skvělí. Jsou vášniví a záleží jim na tom. Záleží jim na vítězství. Byly tu skvělé roky a chtějí, abychom se k tomu vrátili, a to je to, co tady očekávají. Slyšet tuhle odezvu je vážně těžké. Jsme všichni dole."

"Tohle je Detroit," dodal k tomu McLellan, který byl v roce 2008 asistentem, když Red Wings dosáhli na poslední ze svých 11 triumfů. "Tohle je Hockeytown. Měl jsem to štěstí, že jsem to zažil i z té druhé strany, když fanoušci nemohli přestat fandit tomuto týmu. Oni pro tohle žijí a umírají. To je to, co chtějí. Mít důvod nám naplno fandit."

"Ani nevím, jestli ještě chtějí další Stanley Cup. Ale chtějí tým, který jim dá alespoň nějaký důvod k radosti. Jsou to naši fanoušci v naší hale, kteří platí za to, aby nás viděli hrát. A my dostáváme dobře zaplaceno za to, že pro ně hrajeme, takže mají plné právo na svůj názor a my si jejich názor zasloužíme. Neexistuje žádný způsob, jak to přikrášlit, protože my jsme si tuhle odezvu prostě zasloužili," dodal McLellan.