Dostál: Mráza je často na pláži, já žiju na kopci nad ním

Během sezony 2025-26 píší exkluzivně pro čtenáře NHL.com/cs blog tři čeští mistři světa z Prahy, kteří v NHL nosí dres Anaheim Ducks, v seriálu 'My z Kačerova'. Jako první se podělil o své dojmy ze začátku nového ročníku brankář Lukáš Dostál.

----------------

Máme za sebou zhruba první měsíc nové sezony a musím říct, že zatím panuje spokojenost. Začali jsme dobře, jsme třetí v Pacifické divizi, což bychom na konci základní části určitě brali.

Je tady nový trenérský štáb, Joel Quenneville je velezkušený kouč, úplně se změnil herní systém. Oproti minulé sezoně je ale hlavně vidět, jak naši mladí kluci dozrávají. Víc si věří, myslím, že většina z nich už dosahuje svého potenciálu.

Je vidět, že kluci už vědí, co si mohou na ledě dovolit a co ne. Je to v těch detailech: když vedeme 3:2, tak nikdo neudělá zbytečnou kličku. Ty věci, které člověk dělá jako nováček, když přijde třeba z juniorky, tak už si na ně další rok dává pozor. Výsledkem je sice pořád tvořivá, ale celkově zodpovědnější hra, která vede k tomu, že se pak ty těsné zápasy častěji přikloní na vaší stranu.

Z pohledu z brankoviště se na náš hokej dívá dobře. Dáváme hodně gólů, což je pro gólmana příjemné. Myslím, že patříme k těm bruslivějším týmům, vidím zezadu, že soupeře přehráváme pohybem a máme jedno z nejrychlejších mužstev v lize.

Koncem října jsme se vrátili z pětizápasového turné, ze kterého jsme přivezli tři výhry a celkem sedm bodů, což beru jako povedený trip. Patřil do něj i divoký zápas v Bostonu, který jsme vyhráli 7:5. Já v něm sice nechytal, ale bylo super potkat se s klukama, které známe z reprezentace a kteří jsou stejně jako já s Radko Gudasem v úvodní olympijské nominaci.

Po zápase jsme v Bostonu spali, takže jsme mohli s Davidem Pastrňákem a Pavlem Zachou zajít na večeři. Bylo fajn se s nimi zase vidět a probrat nějaké věci, pobavit se o reprezentaci a třeba i o olympiádě.

Jinak ale musím říct, že u nás v kabině zatím olympijský turnaj téma není, i když je tady pár hráčů, kteří se na ní mohou dostat jako naši soupeři. Přece jen se bude konat až v únoru, to je ještě hodně daleko. My se teď soustředíme na to, co nás čeká tady - abychom se postupně zlepšovali a budovali tým, se kterým to nakonec dotáhneme až do play off.

Ten trip nám pomohl i poznat se s nováčky v týmu, protože přece jen tady máme pár nových hráčů. Na Floridě jsme měli nováčkovskou večeři, Gudy tam už hrával, takže věděl, kam nás vzít. A Alex Killorn působil v Tampě, ten to zase znal tam. Celkově to byl fajn týden a půl a výsledky to jen umocňují.

Myslím, že teď máme v Anaheimu super partu. Vím, že tohle se říká vždycky, ale tady je skvělé, jak je náš tým namíchaný ze spousty mladých hráčů a několika veteránů a přitom držíme všichni pohromadě. Já patřím k těm mladším, takže jsem moc rád, že je nás takových v mužstvu hodně.

Novou tváří je u nás i Petr Mrázek, za což jsem hrozně rád. Je jasné, že nám ze začátku pomohlo, jak jsme spolu chytali v nároďáku na mistrovství světa v Praze. Ale i bez toho by to bylo v pohodě - Mráza je totiž úplně super člověk, který si v kabině sedne úplně s každým. On je navíc ten typ, který všechno organizuje, což mi maximálně vyhovuje. Dá nás dohromady na večeři, jen vám zavolá, ať přijdete tam a tam. Pro mě je to ideální parťák.

Celkově je skvělé mít tady českou bandu. V kabině se samozřejmě bavíme se všemi ostatními, ale jinak spolu trávíme hodně času. Na kempu sice tolik volna nebylo a jak jsme teď byli pryč, tak jsme toho zatím moc společného kromě nějakých večeří nepodnikali, ale Mráza bydlí hned u moře, takže ten je často na pláži. Já až tolik ne, sice mám bydlení taky v Newport Beach, ale asi 12 minut autem od něj. Trochu víc nahoře, kde mám krásný výhled na oceán, ale na pláž to mám dál. Až bude víc volna mezi domácími zápasy, tak se tam třeba taky vydám.

Celkově jsem moc rád, že naše angažmá v NHL vyšlo právě na Kalifornii. Ta je v tomhle skvělá. Třeba na Floridě je taky teplo, ale je tam hodně vlhké počasí, což může být nepříjemné. Kdežto u nás je krásně sucho a je tady skoro pořád sluníčko. Z toho pohledu je to asi nejlepší destinace v celé NHL. Já jsem sice chytal přes dva roky ve Finsku, kde bylo úplně jiné počasí a brzy tma, takže jsem zvyklý na všechno, ale tohle je přece jen o dost příjemnější.

Po návratu domů jsme hráli s Detroitem, za který chytal můj někdejší parťák a mentor John Gibson. Bylo to pro něj hodně emotivní.

Samozřejmě jsem rád, že jsme ten zápas vyhráli (5:2), to bych lhal, kdybych říkal něco jiného. Ale Gibby je skvělý člověk a hlavně skvělý gólman. Pamatuju si, jak jsem ho tady pořád s něčím otravoval a pořád jsem za ním chodil a on mě nikdy neodbyl nebo neřekl, ať už dám pokoj. Přeju mu do dalšího angažmá jen to nejlepší.

Mně v téhle sezoně najela nová smlouva, ale nějaký větší tlak necítím. Mám to pořád stejně. Já nejsem ten typ, co by to bral jinak, když má nováčkovskou smlouvu, nebo když má najednou velký kontrakt. Jsem v klidu - prostě jdu do branky a chci chytat co nejlíp.

V listopadu máme před sebou těžký rozpis. Čekají nás opět Florida, pak Dallas, Vegas, Winnipeg, Colorado... To bude důkladná prověrka. Ale my se toho nebojíme. Floridu - která má sice mimo hru první lajnu, ale my měli taky zraněné hráče včetně Gudyho - jsme dokázali porazit v nájezdech, takže myslím, že máme na to popasovat se s každým.

Samozřejmě víme, že nás čekají těžké váhy, ale my se chceme soustředit na sebe a na svůj hokej a postupně se zlepšovat. Navíc se nechceme dívat moc dopředu. Probíráme vždycky jen aktuálního soupeře a jdeme den ode dne za svým cílem, kterým je postup do play off. Věříme, že máme na čem stavět a že když budeme dál budovat to, co se nám podařilo nastavit na začátku sezony, tak se nám to povede.