Jak by měl vypadat optimálně složený olympijský kádr?
"Chceme vytvořit takové mužstvo, aby mělo dobrou chemii, s hráči, kteří budou se ctí reprezentovat. Mužstvo, které se pokusí o co nejlepší výsledek. Chceme vytvořit konkurenceschopný tým a chceme přivézt z olympiády co nejlepší výsledek."
Jaké jsou tedy ambice a cíle pro únorový turnaj v Miláně?
"My jsme pořád považovaní řekněme za outsidera. Logicky, protože nemáme takové množství hráčů v NHL a všechna mužstva tam přijedou totálně nabitá kvalitou. Ale já jsem pořád přesvědčený o tom, že i my v Evropě tady máme velice kvalitní hráče, kteří jsou schopni konkurovat komukoliv. Je to o tom, jakou poskládáme partu, jak ta chemie zafunguje a jak jsme ochotni se porvat o to, abychom uspěli."
A je opravdu reálné uspět v tak silné konkurenci?
"Já jsem přesvědčený, že jsme schopni uspět a možná někdy i tím, že je člověk outsider, tak může jedině překvapit a - pro nás je cílem to, abychom přijeli domů z olympijských her se vztyčenou hlavou, že jsme odehráli dobré zápasy a dobrý turnaj. A pak uvidíme, jaký bude výsledek."
Hlavní kouč Radim Rulík sleduje na dálku dění v NHL velmi podrobně na denní bázi. Co vy?
"My se potkáváme s trenéry poměrně pravidelně. Rozdělujeme si i úkoly, kdo kam pojede, třeba i tady v Evropě, kdo se bude koukat na zápasy a podobně. NHL hodně sleduje Marek Židlický, protože v Americe žije. Ale jinak se to samozřejmě snažíme konzultovat všichni společně, protože i to rozhodnutí pak budeme muset udělat společně. Já vždycky říkám, že týmová práce není jenom o hráčích, ale i v realizačním týmu. Musíme táhnout za jeden provaz od začátku až do konce."
Sám jste zažil dvě olympiády jako hráč, jak moc se těšíte na tu v roli generálního manažera?
"Musím říct, že jsem z toho strašně nadšený, že se vrací hokejisté z NHL. Zahrál jsem si na dvou olympiádách - v Albertville, kde to byl ještě vlastně federální výběr, pak přišlo slavné Nagano. Těším se na to hrozně moc."
Kromě práce u reprezentace se věnujete také snaze o záchranu mateřského klubu z Litvínova. Jak se to vyvíjí?
"Čas se určitě krátí, protože my jsme si ho dávali řekněme do začátku listopadu. Nějaké schůzky mají proběhnout ještě v tomhle týdnu a taky v tom příštím. Já jsem však věčný optimista. Samozřejmě jsem srdcem Litvínovák a do poslední chvíle budu bojovat. A nevzdám to, když budu mluvit za sebe. Vím ale, že je spousta lidí v Litvínově, kterým na tom záleží. A možná nejen v Litvínově, ale napříč celou republikou. A já, až to nějak dopadne, samozřejmě jsem připravený k tomu udělat svoje vyjádření, ale teď bych nechtěl předbíhat, abych náhodou neudělal něco, co by danou věc poškodilo."
Generální ředitel litvínovského klubu Pavel Hynek vám nabízel možnost v klubu trénovat. Proč to nedopadlo?
"Myslím, že asi všichni víme, že jsem dostatečně vytížený. Tohle je jedna otázka. Já jsem ale Pavlovi především řekl, že je generální manažer a historicky především trenér, takže si myslím, že by měl vzít odpovědnost on sám na sebe, protože on mužstvo sestavoval. Takže pokud by měl jít někdo na střídačku, tak by to měl být především on. Že vznikl nápad oslovit nás legendy... Martin Ručinský netrénoval nikdy, já jsem si to vyzkoušel s nějakou negativní zkušeností. Úplně si nemyslím, že to bylo to pravé ořechové. Robert Reichel je vázaný ve dvacítce, já samozřejmě tady v národním mužstvu, takže proč udělal Pavel Hynek takové rozhodnutí? Já dostal informaci, že mu to zadalo představenstvo, aby oslovil v uvozovkách legendy, jak nás nazývají, ale já v tom nevidím momentálně řešení, protože tady se musí vyřešit především fungování klubu do let budoucích. Až pak se můžeme bavit o jakýchkoliv změnách."
Jak moc vás bolí litvínovské srdce za té současné situace?
"Tak pro mě... Strašně, to se nedá ani vyjádřit... Samozřejmě se mi na to nekouká dobře. Vidím, že lidé v Litvínově jsou z toho nešťastní. Přece jenom jsme malé město, kde má hokej obrovskou tradici. Na tabulku se určitě nekouká pěkně. I přesto, že za poslední tři zápasy se kluci minimálně svým herním projevem zvedli a i na Spartě si zasloužili minimálně bod. Byl jsem se tam osobně podívat, ale prostě se z toho musí dostat. Musí se semknout, bojovat a nevzdat to."