32 týmů ve 32 dnech: Montreal Canadiens

Před zářijovým startem přípravných kempů vám NHL.com/cs během srpna přináší analýzu situace ve všech klubech NHL. V seriálu 32 týmů ve 32 dnech pokračujeme s Montreal Canadiens.

Slavný klub se v minulé sezoně poprvé za čtyři roky dostal do play off. A třebaže se z něj hned vzápětí poroučel po rychlém vyřazení od Washington Capitals, stejně šlo o slibný náznak věcí příštích. O budoucnost, která by mohla přinést hodně zajímavé výsledky.

Canadiens jsou napěchováni mladými talenty, kteří se už v lize celkem rozkoukali, takže by se právě v následujícím ročníku mohli posunout na další level. Řeč je nejen o Juraji Slafkovském, ale i o Kaidenu Guhlem a především o fenomenálním Laneu Hutsonovi, posledním držiteli Calder Trophy.

Rodák z michiganského Hollandu už ve své první celé sezoně vypadal jako ostřílený mazák, hodně se tedy od něj čeká i teď.

Montreal se ale těší i na dvě jiná jména. Tím prvním je Ivan Děmidov, devatenáctiletý ruský útočník, který na jaře stihnul dva body ze dvou utkání základní části a dvě asistence v pěti mačích play off s Capitals.

A druhý vyhlížený chlapík? Posila z New York Islanders, která může zcela změnit defenzivní hru mančaftu - Noah Dobson. Spolehlivý a produktivní obránce podepsal s Canadiens osmiletou smlouvu, v pětadvaceti je před ním stále obrovský kus kariéry.

"Pro mě je obrovská čest hrát za takový klub," řekl Dobson. "Montreal je nejlepší hokejový trh na světě."

HLAVNÍ ZMĚNY V KÁDRU

Odchody: Joel Armia (Los Angeles Kings), Christian Dvorak (Philadelhia Flyers), Michael Pezzetta (Toronto Maple Leafs), Cayden Primeau (Carolina Hurricanes), Logan Mailloux (St. Louis Blues), Emil Heineman (New York Islanders)

Příchody: Noah Dobson (New York Islanders), Joe Veleno (Seattle Kraken), Zachary Bolduc a Sammy Blais (oba St. Louis Blues), Kaapo Kähkönen (Florida Panthers)

KLÍČOVÍ HRÁČI

Lane Hutson: Ve své nováčkovské sezoně ohromil celou NHL. Nasbíral 66 bodů, z toho 60 asistencí. Mezi obránci to ve finálních přihrávkách znamenalo napříč ligou sdílené druhé místo spolu s Quinnem Hughesem z Vancouver Canucks. Hodně vysoko byl dokonce v hlasování o Norris Trophy, skončil na 9. místě. Po odehrání pouhých 84 utkání základní části si na něj legendární Serge Savard udělal velmi lichotivý obrázek: "Je to možná nejtalentovanější hráč Canadiens od Guye Lafleura."

Nick Suzuki: Teď už to musí rozjet s plnou parádou. Ať máme po předlouhé době zase jednou hráče, který bude schopen nasbírat 100 bodů! Takhle uvažují fanoušci Canadiens směrem k šestadvacetiletému centrovi z ontarijského Londonu. A je potřeba říct, že jejich přání není zas tak nereálné. Suzuki se naposledy dostal na kótu 89 bodů (30+59), hodně se zlepšil i v hodnocení plus minus: zatímco tři předchozí roky končil v dvouciferných záporných hodnotách, naposledy jej šlechtil údaj +19.

Cole Caufield: I na něj teď bude tlak - čtyřiadvacetileté pravé křídlo s třináctkou na dresu se už v uplynulé sezoně natahovalo po hranici čtyřiceti nastřílených gólů, milerádo by ho teď konečně pokořilo. Proč to může vyjít? Vedle jeho osobního výkonnostního vzestupu se totiž sluší počítat s podobným skokem vzhůru i u Slafkovského se Suzukim, další bodové přilepšení v Caufieldových statistikách by v přesilovkách mohla podpořit přítomnost šikuly Děmidova.

ČEŠI A SLOVÁCI

Jakub Dobeš: Brankářský obr v Montrealu vylétl rychle jak silvestrovská rachejtle, fanoušci jej dokonce srovnávali s ikonickým Patrickem Royem. Pak ale haló kolem Dobeše poněkud utichlo. Našly se dokonce hlasy, které mluvily o jeho až příliš zřetelných gólmanských slabinách. Když se k tomu přičte letní příchod zkušeného Fin Kähkönena, vypadá to snad na problém? Tak zle asi nebude. Dobeš s klubem podepsal novou dvouletou smlouvu, přičemž je nutné dodat - jednocestnou. A pak – třeba zrovna Kähkonen vzhledem k posledním výkonům a pobytu v AHL věru nevypadá na někoho, kdo by Čecha měl v hierarchii klubu předběhnout.

Juraj Slafkovský: Košickému rodákovi je už jednadvacet, má za sebou dvě a půl sezony v NHL. A jeho vzestup je nesporný, naposledy dosáhnul na 51 bodů (18+33) ze 79 utkání. Do titulků se v uplynulé sezoně dostával i jinak, třeba nečekanou potyčkou s Davidem Pastrňákem z Boston Bruins; i z toho je přinejmenším patrné, že sebevědomí tomuto forvardovi nechybí. Podle expertů v poslední době hodně zapracoval na své střele, mnozí mu tak předpovídají skok někam k 65 bodům. Někteří hráči Canadiens se v létě sešli v Kanadě na svatbě kamaráda Suzukiho, po oslavách se vydali potrénovat. A kdo na ledě udělal na přítomné novináře největší dojem? Právě Slafkovský, který prý na sobě mezi sezonami velmi dře.

Filip Mešár: Šestadvacítka draftu z roku 2022 strávila poslední sezonu v AHL, za Laval si připsala 18 bodů ze 42 utkání základní části. Upřímně - pravé křídlo ze Spišské Belé na první pohled neohromuje nějakou fantastickou produktivitou. "Kdyby nebyl výběrem z 1. kola draftu, dalo by se říct, že jeho nováčkovská sezona AHL byla v jistém ohledu povzbuzující," prohlásil montrealský novinář Marc Dumont. "Za daných okolností však většina lidí označí jeho první rok za zklamání. Což neznamená, že jeho hra nenabídla záblesky talentu."

SILNÉ STRÁNKY

Už mají know-how: Byla o tom řeč. Zatímco před časem se Canadiens dali považovat za partu holobrádků, od kterých se nic moc nečeká, teď už jde o mladý mančaft se solidními zkušenostmi. A kombo jinošská dravost plus otřískanost boji v play off znamená nesmírnou výhodu. "Ve všech ohledech jsme se oproti nedávné minulosti zlepšili," řekl generální manažer Kent Hughes. "Kluci se toho poslední dobou hodně naučili. Zážitky z posledního play off pro ně navíc mohou posloužit i jako bezvadná motivace."

Lajna Caufield, Suzuki, Slafkovský: Tvrdí to mnoho expertů. Jakmile mají tihle tři svůj den, patří k vůbec nejzábavnějším formacím celé NHL. Jsou schopni sami rozhodnout zápas, být ve všech ohledech dominantní. Jen je třeba přiznat, že jim trochu chybí konzistentnost - co funguje jeden večer, další den nepochopitelně hapruje. U všech tří se ale nyní čeká výrazný progres.

Hutson: Znovu, znovu a znovu - o tomhle mládenci se musí psát pořád dokola. U mnoha nováčků dochází k prokletí druhého roku, kdy po slušné první sezoně zvadnou. U Hutsona si to jde jen těžko představit. Vedle jiných předností je skvěle nastaven i mentálně, což vedle obratnosti a rychlosti představuje brutální devízy. A že nepatří k obrům? To už dávno nikoho netrápí. "První, co všichni říkali, bylo, že je moc malý a že ho v NHL zničí. Jenže to samé kdysi tvrdili o Gretzkym. A podívejte se, co dokázal," řekl legendární Larry Robinson.

SLABINY

Hra v početní nevýhodě: Aby bylo jasno - v uplynulé sezoně to nic otřesného nebylo, Canadiens v ní byli napříč celou ligou devátí (80,9 procenta), což je solidní výsledek. Jenže to mohli na led posílat specialisty, kteří teď už v kabině nebudou. S kariérou se totiž rozloučil obránce David Savard, z týmu odešli Joel Armia a Christian Dvorak. Je dost dobře možné, že budou mít ve zmíněné disciplíně zdatné nástupce, nejdřív je ale bude nutné objevit.

Druhý centr: Tady je trochu problém. Normálně by tato role seděla na Kirbyho Dacha, jenže čtyřiadvacetiletý rodák ze Saskatchewanu je neskutečný smolíček. Hrozně trpí na zranění. Naposledy se v únoru musel smířit s nutností operace kolena, která ho připravila o zbytek sezony. Ročník před tím přitom stihnul dokonce jen dvě utkání, než šel pod kudlu kvůli poraněným vazům na stejném místě. Vydrží Dach tentokrát déle? A jaký vliv bude mít na jeho výkony tak dlouhá absence? V obou případech jde o hodně palčivé otázky.

Sázka na příliš mnoho nejistot: Taky vás to trklo? Ještě jednou si to shrňme: Jaká že bude zásadní přednost týmu? Že se zvednou Suzuki, Caufield, Slafkovský. Že si mlaďoši vezmou cenné lekce z loňské sezony. Že to nějak dopadne v oslabeních. Že Děmidov bude tak dobrý, jak se očekává. Že to s brankářskou dvojkou Sam Montembeault, Jakub Dobeš bude nějak klapat. Až na Hutsona tedy jako kdyby nic nebylo stoprocentní, spíš jde o víru, že to prostě půjde. A taková víra může být někdy ošidná věc.

NEJVĚTŠÍ NADĚJE

Ivan Děmidov: Ruský zázrak při svém jarním příletu dokonale pobláznil Montreal, aniž by vůbec vstoupil na led. A když si pak premiérově zahrál proti elitním soupeřům, nebylo to vůbec špatné. V prognózách se od něj čekají snad až nespravedlivě fantastické věci, jisté však přinejmenším je, že se pro něj chystá flek v nejhůře druhé lajně. Čtyřka draftu 2024 je pro mnohé možná hlavním důvodem, proč se těšit na novou sezonu.

David Reinbacher: Další Evropan, tentokrát původem z Rakouska. Vývoj pětky předloňského draftu notně poznamenalo zranění z přípravného utkání na minulou sezonu, na marodce strávil nekonečné čtyři měsíce. Byla to přitom doba, kdy se měl tenhle slibný obránce aklimatizovat na hru i život v Severní Americe. Do hry se vrátil až při play off AHL, Lavalu přispěl k postupu do konferenčního finále šesti body ze třinácti utkání.

Michael Hage: Devatenáctiletý útočník se naposledy proháněl po ledě v dresu Michiganu v NCAA. A když v létě dorazil do Montrealu na tradiční Development Camp, byli z něj trenéři paf. Fyzicky patřil k nejlépe připraveným uchazečům o dres Canadiens. I herně dělá překvapivě vyzrálý dojem, musí ovšem ještě zapracovat na svých defenzivních schopnostech.

POSTOUPÍ DO PLAY OFF, KDYŽ...

…se sejde několik příznivých, nicméně ne zrovna přehnaně náročných okolností. Mimo jiné pokud se povede najít fungující balanc při nasazování brankářů Montembeaulta a Dobeše. První z nich končil sezonu s obstojnou úspěšností 90,2 procenta a průměrem 2,82, jeho český parťák by si však také zasloužil důstojnou herní zátěž, naposledy měl přece v šestnácti duelech úspěšnost 90,9 procenta a průměr 2,74.