A to ani při Winter Classic číslo jedna. Roku 2008 přece při Crosbyho penaltě nebyl pro bílou nadílku puk na holi skoro vůbec vidět. Emrick hráče obdivuje, jak jsou schopní se s podobnými podmínkami vypořádat. Nejde přitom zdaleka jen o šikovnost hokejistů, taky o jejich přístup. Jako když si útočník Paul Gaustad před těmi deseti lety připsal navzdory mrazu deset hitů.
"V takové kose! My tehdy mysleli, že nemůže dojít na žádný hit, bodyček ani blokování střely," vybavil si Emrick. "V tom jsme se tedy pletli."
Přesně tohle jsou pro Emricka detaily, se kterými má spojené duely Winter Classic. Jistě nějaký takový najde i letos. Může jím být třeba kulich na masce brankáře Lehnera. Nebo zmrazky, které se dělaly na konečcích jeho dlouhých vlasů.
Ale i úsměvy na tvářích hráčů, kteří v téhle netradiční podívané prohráli. Proč se nečertili tak jako při jiných porážkách? Odpověď se možná skrývá v jisté citaci od Waynea Gretzkyho, na níž si Emrick také okamžitě vzpomíná.
"Když Wayne vyprávěl o venkovních zápasech, které odehrál jako malý kluk, tak tvrdil: Dobré na nich bylo, že jste se cítili úplně stejně po vítězstvích i po prohrách," popisoval Emrick. "A když jsem po Winter Classic zpovídal hokejisty typu Ryana Millera, zaujalo mě, že říkali vlastně to samé. Sice třeba prohráli, ale stejně se usmívali. A libovali si, jak fantastický zážitek to venku byl."
Přestože se po deseti letech sluší bilancovat, Emrick jedním dechem zmiňuje slibnou budoucnost Winter Classic. Vůbec se totiž nebojí, že by se tahle show mohla okoukat.
"Týmy o to mají pořád zájem, hráči taky. Takže opravdu vůbec není třeba mít strach," ujišťoval. "Tohle je přesně ten typ atrakce, která se k prvnímu lednu skvěle hodí. Ať teď, nebo za deset let."