Boston má vnitřní sílu, píše Hejduk

Držitel Maurice Richard Trophy, autor 375 gólů a 805 bodů v NHL a vítěz olympiády v Naganu i Stanley Cupu s Colorado Avalanche. Legendární útočník Milan Hejduk i v této sezoně přispívá NHL.com/cs svými exkluzivními komentáři. Ve svém prvním blogu píše o vánoční pauze, Češích v NHL a týmech, které jsou překvapeními sezony.

Po Novém roce určitě české fanoušky potěšily výkony dvou hvězd: Davida Pastrňáka a Tomáše Hertla. Pro příznivce Bostonu a San Jose to jsou výborné zprávy, že se jim takhle daří, i když před tím měli třeba i slabší období.
Řekl bych, že taková menší rozkolísanost je v NHL běžná. Nikdo neprodukuje body ve velkém pravidelně, jsou série, kdy to nejde, a pak začne ten hráč dávat víc gólů najednou. Hlavně góly přicházejí hodně často v takových chumlech za sebou, to se stávalo i mně. Když se na tu produkci člověk podívá podle sezon, vypadá to relativně pravidelně, ale že to tam v průběhu té základní části někdy padá víc a někdy míň, to je normální věc.
Zajímavé je, jak dobře teď hraje Boston. Ten tým znovu a znovu dokazuje, že má zdravé a pevné jádro a velkou vnitřní sílu i po odchodech opor, jakými byli Zdeno Chára, Torey Krug nebo David Krejčí.
Bruins mají věkově vyvážený kádr a ty kluky, kteří odešli, dokázalo vedení do velké míry nahradit, i když to byli skvělí hokejisté. Je jasné, že to pořád stojí hlavně na té první lajně Patrice Bergerona, přestože teď dali Pastu do druhé a díky tomu se mohou víc spoléhat i na další útok. A jiní kluci, kteří dřív neměli takový čas na ledě, pomáhají víc, mezi nimi i Tomáš Nosek. Dohromady to funguje a Boston má pevným krokem namířeno do play off.

To Sharks jsou trochu jiný případ. Před sezonou se týmům z Kalifornie moc nevěřilo a momentálně jsou všechny tři na postupových místech. Je pravda, že kanadské celky jako Calgary a Edmonton, mají odehráno o dost méně, ale i tak to vypadá, že to bude boj až do konce.
V Pacifické divizi je asi jasný jen jeden postupující - Vegas. Ale u toho zbytku to bude ještě velká bitva. Otázka taky je, jestli z téhle divize nepůjdou dál jen tři mužstva a pět jich nepostoupí z Centrální divize, kde je ten střed tabulky silnější. San Jose, které delší dobu v play off nebylo, bych to ale každopádně přál.
Pochopitelně mě překvapilo, jak hoří Edmonton. Ta série, kterou má za sebou, je příšerná. Je hodně zvláštní, že mužstvo s takovými dvěma hvězdami, které je rozjeté a daří se mu, najednou takhle zvadne. Ale některé znaky byly vidět i v play off - i když se do něj Oilers dostali a šli tam se dvěma nejlepšími útočníky v lize, tak projít do dalších kol nedokázali.
Je vidět, že mančaft musí být vyvážený a nelze se dokolečka spoléhat jen na dva hráče. Když ostatní tolik gólů nedávají, obrana nefunguje, jak by měla a gólmani taky nepatří zrovna k velkým oporám, tak stačí, aby ti dva trochu zpomalili a tým má problém.
V poslední době mě potěšilo, jak dobře chytá Pavel Francouz. Je pro něj super, že po těch zraněních se dal dohromady a rozchytal se na farmě do takové pohody. Nemyslím si, že by vytlačil Darcyho Kuempera, i když bych mu to přál, ale ti dva spíš budou nějakým způsobem rotovat. Pro Colorado je super mít dva tak kvalitní brankáře.

Avalanche už zase připomínají favority na Stanley Cup. Jejich největší síla je rozhodně v ofenzivě. Obránci dávají nejvíc gólů v celé NHL, první lajna je fantastická, takovou v lize nikdo nemá. A beci se k tomu přidávají, Makar vypadá, že by se mohl přiblížit ke 40 gólům, což je pro obránce úplně neuvěřitelné. Navíc se výjimečně daří Nazemovi Kadrimu, i druhá, třetí a čtvrtá lajna funguje. Pro Colorado není úspěch se dostat do play off a určitě jsou kandidáty na Stanley Cup, až tam se rozhodne, jestli to pro ně bude úspěšná sezona, nebo ne.
Tento týden mě taky zaujal nový rekord v počtu zápasů bez přestávky, který sebral Dougu Jarvisovi obránce Keith Yandle. Podle mého je to fantastický počin.
Hrát 965 zápasů v řadě, v hokeji, který je fyzický a zranění jsou tam naprosto běžné, je úžasná věc. Divím se, že je tohle vůbec možné, protože ta hra je rychlejší a i když to možná není až tak důrazné jako dřív, tak na tělo je to ohromně náročné a vydržet takhle zdravý je unikátní. I když asi dost zápasů musel Yandle odehrát i s nějakým drobným zraněním.
Pamatuju si ho ještě, když hrál proti nám za Phoenix. Už tehdy to byl výborný bruslař, hrál tam první přesilovku... Byl to ten typ hráče, který se bruslením vůbec netrápil, jeho pohyb byl takový ladný. Hrál výborně s pukem, měl skvělou rozehrávku. Je to velice kvalitní hokejista, který to dokazoval dlouhou dobu. Klobouk dolů před ním.