Bedard si pochvaluje nového parťáka Reichela

Jeho strýc Robert si v NHL kdysi taky zahrál vedle pořádných machrů. Jenže co teď čeká Lukase Reichela, to mu bude beze vší pochybnosti závidět i slavný příbuzný s naganským zlatem na poličce.

Mladý německý útočník s českými kořeny má v Chicago Blackhawks naskakovat na led vedle generačního talentu Connora Bedarda. S trochou štěstí třeba i ve stejné formaci.

A o něčem takovém se s nadšením nevypráví pouze dětem a vnukům, ale i strýcům s jiným pasem.

Tím spíš, když pro vás má slova chvály i sama obletovaná jednička posledního draftu.

"Lukas je opravdu dobrý hráč," řekl Bedard v noci ze čtvrtka na pátek, kdy si za Blackhawks zahrál první přípravné utkání proti St. Louis Blues. "Je to vidět na tréninku, ale i při utkáních. Má tolik talentu, je fakt šikovný. Už v závěru minulé sezony ukázal, co umí. Myslím, že z něj bude skvělý hokejista. Těším se, až ho budu sledovat."

Vychvalovat Bedarda asi nemá příliš smyslu, každý už o jeho genialitě slyšel dost. Že rád mluví s uznáním i o svých spoluhráčích, to je ostatně taky známá věc.

Teď se to tedy znovu potvrdilo, jakmile měl zhodnotit Reichelovy kvality.

"Bylo by skvělé hrát v lajně s někým, jako je Lukas. Díky němu by to pro mě bylo mnohem jednodušší," tvrdil.

Proti Blues zatím Bedard nastoupil v řadě s Taylorem Hallem a Ryanem Donatem, publikum každému jeho dotyku s pukem nadšeně aplaudovalo. A po osmnáctiletém Kanaďanovi obdivně pokukoval i jeho o tři roky starší spoluhráč z Norimberka.

Byť už sám taky něco zažil.

Reichel má v NHL za sebou 34 utkání, v nichž vydoloval sedm gólů a devět asistencí. Rovněž se od něho čekají velké věci. Ale jistě není neslušné konstatovat, že s jeho slavnějším parťákem se to prostě nedá srovnávat. Bedard je klenot, na nějž jsou zvědaví úplně všichni. Se kterým se spojují nejsmělejší hokejové zázraky.

"Pro mě je skvělé, že jsem skončil zrovna v Chicagu," rozplýval se Kanaďan. "Město a klub mají tak bohatou historii. Nikde jinde bych nemohl bych být šťastnější."

Moc si pochvaloval i to, jakým způsobem byl na slavné adrese přijatý.

"Všichni v týmu se ke mně chovají výborně. Nejvíc asi Nick Foligno. Celé léto mi psal a volal," vybavil si centr. "Byl jsem pozván i na večeři k němu domů. Díky Nickovi jsem se hned cítil dobře."

Bedard se už nemůže dočkat úvodního duelu sezony, který Chicago svede 10. října s Pittsburgh Penguins. Bude to pro něj pikantní souboj, jelikož se coby soupeř postaví svému idolu Sidneymu Crosbymu.

"Vždycky byl mým oblíbeným hráčem," přiznal se. "Takže to pro mě bude skutečně něco."

Takových nevšedních chvil mu ale ročník přichystá asi podstatně víc. Jako při konfrontaci s Vancouver Canucks.

"Právě na ně mě jako malého kluka naši vzali, když jsem byl na NHL poprvé," řekl. "Chodit na Canucks byla obrovská zábava. Pořád mám v hlavě nějaký jejich zápas, když mi bylo pět. Na ledě to kouleli bratři Henrik a Daniel Sedinové, já na ně zíral s otevřenou pusou.

Od té doby už uplynulo spoustu času, teď fanouškům padá brada hlavně z jeho výkonů.

Poslední tři roky hrál za tým Regina Pats ve WHL, jeho bodové součty dosahovaly ohromujících výšin. V ročníku 2022/23 nasbíral 143 body (71 gólů, 72 asistencí) v 57 zápasech. Byl nezastavitelný i na mistrovství světa do 20 let, kde mu v sedmi zápasech spočítali 23 bodů (9+14).

Kdyby si Blackhawks vzali při draftu jako jedničku někoho jiného, asi by lidi vyšli demonstrovat do ulic.

I když… Ono si to vlastně nejde představit ani při nejbujnější fantazii.

A tak se Bedard chystá na klasickou nováčkovskou večeři, které benjamínky čeká v každém klubu NHL, právě s touhou povznést mančaft s indiánem ve znaku. Na nic jiného nemyslí. Ani na to, jestli po sezoně dostane Calder Trophy, jak mu každý stále dokola připomíná.

"Jestli se mi to podaří? Na to nedokážu odpovědět," pronesl skromně. "Jsem tu od toho, abych hrál hokej. Mudrování o individuálních trofejích ode mně nečekejte. Do ligy přece každý rok přichází spousta dobrých hráčů. Takže uvidíme, co se v příštích měsících stane."

Že ho čekají měsíce plné slávy a výher, po tom netouží jen on. To samé určitě platí i o jistém Lukasovi, který by strýci jednou rád povyprávěl co nejvíc bohatýrských historek. Mohlo by do nich patřit, že toho borce nesledoval jen ze střídačky. Ještě lepší by bylo vzpomínání, jak si to spolu dávali pěkně na ledě.