Nehrát v play off neznamená konec světa

V sezoně 2018-19 vám NHL.com/cs přináší každé pondělí pohled na žhavé trendy a dění v NHL. Od sérií výher či proher přes velké výkony jednotlivců až po novinky okolo ligy, s Tepem NHL budete vždy ve stejném rytmu jako nejlepší hokejová soutěž světa.

V tomto díle si probereme týmy, pro které bude letošní léto hodně dlouhé. A také to, jaká je jejich motivace v závěru základní části.
Začíná se vyjasňovat. Definitivní složení postupových osmiček sice ještě není úplně dotažené, ale okruh reálných kandidátů na play off se necelé dva týdny před koncem základní části vystříbřil. Je tu ovšem i velká skupina týmů, které už nějakou dobu vědí, že jim sezona skončí 6. dubna.
A následovat bude šest měsíců do startu té další.
Když generální manažer New York Rangers Jeff Gorton na konci ročníku 2017-18 rozprášil lehce přestárlý tým, požádal fanoušky o trpělivost. Už z této výzvy se dalo vydedukovat, že Rangers nebudou patřit mezi favority probíhající sezony, která se ale v jejich případě nedá považovat za úplně ztracenou.
"Nedovedu si představit, že bychom se nepokusili o play off. To si nedovolí nikdo. Je to náš cíl a my se podle toho budeme chovat," řekl na podzim pro NHL.com/cs český útočník Filip Chytil.

Z úvodních deseti listopadových zápasů vyhráli Rangers osm. I když se v prosinci karta zase obrátila, ukázali, že mají pro následující období na čem stavět.
Gorton vsadil na razantní obměnu a zbylých pár třicátníků v týmu (Henrik Lundqvist, Kevin Shattenkirk, Marc Staal) obklopil omladinou, která má Rangers zase vyvést do horních pater ligy. Proto už devatenáctiletý Chytil nemusel na farmu do Hartfordu, ale sbíral starty i v době, kdy se jemu ani celému týmu tolik nedařilo.
Otrkával se také dvacetiletý Lias Andersson, do branky nahlédl o tři roky starší Aleksandar Georgiev. První starty v NHL si připsal i obránce Libor Hájek, který také velmi rychle poznal, že i současná podoba ligy je dost tvrdá a s vážným zraněním mu nespíš skončila sezona...
V Rangers teď mají šanci si pořádně proklepnout třeba i křídelníka Brendana Lemieuxe, kterého do New Yorku poslali Winnipeg Jets při výměně za Kevina Hayese.
Více k tématu: [Wild loupí na cestách a živí šanci na play off]
Se zvyšujícím se odstupem od postupových příček se sice projevuje rozmrzelost fanoušků, ale s poslední fází základní části je zároveň spojena i velká příležitost.
Mladíci si vyzkoušejí, jaké to je hrát v prvních dvou formacích a na podzim už z toho nebudou tak vykulení. Trenéři se mohou probírat nejrůznějšími variantami a systémy, které je třeba vyzkoušet v praxi - což je ve fázi, kdy se ještě hraje o důležité body, prakticky vyloučené. Hledá se třeba i optimální vyladění třetích a čtvrtých formací. Je toho dost.
Pořád je zkrátka o co hrát, i když zklamání z absence ve vyřazovací části bývá pochopitelně značné. Je ale na koučích, aby dokázali i v posledních zápasech z týmu něco vymáčknout a nekončilo se v bohapusté depresi.
To je velký úkol třeba pro Phila Housleyho z Buffalo Sabres, kteří v listopadu oslnili ligu deseti výhrami v řadě. Jenže od prosince začal ústup ze slávy a březen je v podání týmu z Atlantické divize vyloženě pochmurný. Dvě výhry z jedenácti zápasů fanouškům Sabres až příliš připomínají doby, kdy byl jejich tým největším otloukánkem soutěže. Osm let bez postupu do play off je přece jen až dost.

Jestli Buffalu něco sezona 2018-19 ale přinesla, pak naději, že budoucnost se může odvíjet podle mnohem veselejšího scénáře.
Jack Eichel má šanci patřit k nejlepším lídrům v lize a Rasmusové Dahlin a Ristolainen se mohou stát jedním z nejobávanějších obranných párů.
"Jsem tu tři roky a bohužel budeme mít znovu dlouhé léto," povzdechl si útočník Sabres Sam Reinhart. "Letos je to možná o to horší, protože na začátku sezony jsme zjistili, že jsme konkurenceschopní, že na to máme."
Odpíchnout se od vynikajícího podzimu je zadání, které Housleyho tým potřebuje plnit v příští sezoně mnohem delší období. Schopnosti na to v Buffalu jsou.
"Věřím v sílu týmu. Věřím tomu, co ti kluci v kabině umí," tvrdí Housley.

"Tenhle rok byl jako horská dráha. Vyneslo nás to nahoru a pak jsme zažili sešup. Pořád je ale o co hrát. Reprezentujeme naše město, máme nějakou čest a taky nechceme sezonu končit porážkami," říká Eichel a snaží se, aby morálka neupadala, i když je to těžké.
Zatímco Sabres věkovým složením a skladbou kádru mohou doufat v úspěchy příštích sezon, v Kalifornii se bije na poplach.
Přestárlé jádro Los Angeles Kings, šampionů z let 2012 a 2014, už není zárukou úspěchu - a bída dolehla i na Anaheim Ducks, kteří v předchozích šesti letech pokaždé postoupili od play off a dvakrát v něm hráli konferenční finále.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Zranění veteránů Ryana Getzlafa a Ryana Keslera společně s absencí Ondřeje Kašeho způsobily, že v sestavě Ducks nyní získávají ostruhy jednadvacetiletý centr Sam Steel, jeho vrstevník Max Jones či o dva roky starší Kiefer Sherwood.
Generální manažer a prozatímní kouč Bob Murray pochopil, že vyvést tým z momentální krize už jenom veteráni nesvedou. Závěr základní části tak Ducks slouží i k tomu, aby lehce upravili týmovou hierarchii a připojili se k nové vlně, která diktuje tempo.
Půl roku do startu další sezony je dlouhá doba, během níž se dá z kanceláře managementu vytyčit nový kurz směřování klubu. Ale i v posledních zápasech základní části se dá udělat hodně pro to, aby ten následující ročník nebyl zase plný výčitek a zklamání.