"Hra se pořád zrychluje. Ale závisí to na stylu, kterým se mužstvo prezentuje. Před rokem ve Phoenixu mi taktika týmu seděla mnohem víc. Byl to styl, který mi vyhovoval, stálí spoluhráči," srovnával. "Tady se hraje trochu ve větším tempu. Nemáte stejné spoluhráče. Já jsem s tím smířený, musím se přizpůsobit. Ve (svém věku) si nemůžu vybírat. Prostě musím vyjet na led a udělat, co se po mně chce."
Zatímco Floridě přibývají v únoru body i odehrané zápasy rychlým tempem, u Vrbaty to tak svižné není. O pět duelů přišel kvůli zranění. O dalších pět pro nemoc. "A pak se do toho přidají pauzy (Vánoční, povinná týmová a přestávka pro All-Star Game) a člověk je úplně z rytmu. Ale beru to, že jsem jeden ze 22 hráčů. Musím dělat, co po mě chtějí. V téhle lize jsem dost dlouho, abych to věděl."
17 sezon je skutečně dlouho. Znamená 1051 zápasů v sedmi klubech. 284 gólů. 622 bodů. O moc dál se však už nejspíš neposune. A kýžená třístovka přesných tref asi zůstane nepokořená.
"Nechci říkat nic úplně definitivně. Protože jsem nikdy neměl rád, když někdo něco takového prohlásil a pak to bylo jinak. Takže tomu spíš nechávám volný průběh... Ale v téhle chvíli si myslím, že to bude poslední sezona. V červnu mi bude 37 let, regenerace v takovém věku už taky není taková, jako když byl člověk mladší. A aby v současné NHL dávali smlouvy sedmatřicetiletým, to se tady už taky moc neděje," uvedl Vrbata v listopadovém rozhovoru pro NHL.com/cs.
Od té doby mnoho zápasů neodehrál a vývoj posledních týdnů ho nejspíš přesvědčil, že svou situaci viděl už na podzim velmi reálně.