#2-CZ

Během zápasů konferenčních finále vám přinášíme šestidílný seriál Mistři mezi šampiony zaměřený na ty vůbec nejlepší vítěze Stanley Cupu v hokejové historii. V této části je na řadě 2. místo podle hlasování redakce.

Bujaré kštice, které se neschovávaly pod přilbami, spousta francouzštiny, 60 výher v základní části a suverénní cesta za Stanley Cupem. To byli Montreal Canadiens v sezoně 1976-77. Tým, který je i po více než 40 letech stále považován za jeden z těch vůbec nejlepších v celých dějinách NHL.
"Mohli jste na nás zkoušet, co jste chtěli. A stejně to nefungovalo, neměli jste šanci," pravil suverénně gólman Ken Dryden, pětinásobný vítěz Vezina Trophy a jeden z devíti (!) členů Hokejové Síně slávy z tehdejšího týmu. K nim ale připočtěte ještě generálního manažera Sama Pollocka a kouče Scottyho Bowmana.

champions-2-052623

Ve finálové sérii 1976 Montreal zatlačil ve čtyřech zápasech oči divokému stylu Philadelphia Flyers, aby se v následujícím ročníku vyšponoval k ještě velkolepějším výkonům.
"Celá liga byla bez sebe, že jsme vyhráli. Pokud by Flyers získali hattrick, vrátili bychom se do 'neandrtálské' éry jako ve filmu Slap Shot," mínil útočník Steve Shutt.
V osmdesátizápasové základní části prohráli Canadiens jen osmkrát. Ale každá ztráta hráče nesmírně štvala. Obzvlášť, když přišla s Boston Bruins, kteří jako jediní dokázali vyhrát v montrealské hale Forum. "Noc před Halloweenem," připomněl Bowman.
"Nikdy se nesmířím s prohrou. Nikdy. Zákon průměru nás určitě dožene, ale to není omluva pro špatný výkon," tvrdil Guy Lafleur, který 136 body vytvořil klubový rekord a totéž se 60 góly povedlo Shuttovi.
Když v polovině ledna 1977 Canadiens prohráli dva zápasy v rozmezí pěti dnů, kapitán Yvan Cournoyer už chtěl svolávat týmový mítink. Ale už jen ta představa hráče Montrealu nabudila tak, že z dalších 21 zápasů uhráli 17 výher a čtyři remízy.
Konečné skóre měli 387:171. Celkem 132 bodů v základní části bylo až do letošního roku rekordem, než ho překonal Boston. Zatímco ale Bruins vyfičeli už v prvním kole, tehdejší Montreal v play off ztratil jen dva zápasy s New York Islanders. A ve finále zatočil 4:0 s Bostonem, který Canadiens přestříleli 16:6.

1977: Lemaire vystřelil v prodloužení Stanley Cup

"Když mluvíte o nejlepším týmu všech dob, musíte se dívat právě tímto směrem," má jasno Bowman, který přišel ke Canadiens v sezoně 1971-72.
Obránce Guy Lapointe obdivoval kouče, jehož přejmenoval na 'Počítač', který s neuvěřitelnou přesností vyhodnocoval herní situace a k tomu precizně zaznamenával statistiky.
V roce 2017 Bowman, který v NHL odkoučoval 2494 zápasů základní části a play off, bez velkého přemýšlení prohlásil, že beci Canadiens nastříleli v památné sezoně 63 gólů. A skutečně: Lapointe jich měl na svědomí 25, Larry Robinson 19, Serge Savard devět a trio Pierre Bouchard, Bill Nyrop a Rick Chartraw dohromady dalších deset.
"Spoustu zápasů (22) jsme vyhráli o více než čtyři góly. A v brance jsme měli Drydena. Nic nám nechybělo," mínil kouč, který ze svých devíti Stanley Cupů vyhrál v Montrealu prvních pět (1973, 1976-79).
Jak často s nostalgií vyprávějí pamětníci, ty největší bitvy sváděli hráči kanadského buldozeru na trénincích. Bowman je dokázal skvěle namotivovat a hlavně: nikdo nechtěl ztratit místo v sestavě.
"Když jsme trénovali, hráli jsme proti nejlepším hráčům na světě," vzpomínal Peter Mahovlich, kterému sebral místo v první lajně Jacques Lemaire, ačkoli skoro dvoumetrový útočník zaznamenal dvě více než stobodové sezony v řadě. "Všichni byli rádi na ledě a byla to nesmírná zábava," pousmál se Mahovlich.
Slavnostní předávání cen NHL se tehdy zvrhlo ve velkou party Canadiens. Lafleur získal Art Ross Trophy, Hart Trophy a Conn Smythe Trophy, Dryden a Michel Larocque Vezina Trophy, Robinson Norris Trophy a kouč Bowman Jack Adams Award. Pokud by už tehdy existovala Maurice Richard Trophy, odnesl by si ji za 60 gólů Shutt. Selke Trophy byla založena až v následující sezoně a čtyřikrát po sobě cenu pro nejlépe bránícího útočníka vyhrála další z montrealských legend - Bob Gainey.

champions-052623

Canadiens už se mohli chlubit dvěma dynastiemi. V letech 1956-60 vybojovali ještě v éře Original Six pět Stanley Cupů v řadě, stejný počet získali i v rozmezí let 1965-71.
Dynastie let 1976-79, během které Montreal prohráli jen 46 zápasů z 320, dělá ale z Canadiens nejdominantnější celek hokejové historie. Soupiska týmu navíc byla tak působivá i díky tomu, že že na ní figurovali téměř samí místní hrdinové. S výjimkou Mahovliche byli všichni hráči draftováni nebo vychováni Montrealem. Drydena a Douga Jarvise sice draftovaly jiné týmy (Boston resp. Toronto), ale do Canadiens se dostali ještě před začátkem kariér v NHL.
A nejpozoruhodnější je, že ve své nejlepší sezoně byli Canadiens tak mladí. Přes 30 měli jen Jimmy Roberts a Yvan Cournoyer. Lafleurovi a Shuttovi bylo 24 let, o rok starší byl Robinson. Gaineymu bylo jen 22 a Mario Tremblay ještě nepřekročil dvacítku.
Mladá energie udržela Canadiens ve střehu. A pokud ne, byl tu ještě 'manipulátor' Bowman, který přesně věděl, jak ze svého týmu večer co večer vymáčknout maximální výkon.
MISTŘI MEZI ŠAMPIONY:
10.-6. místo
https://www.nhl.com/cs/news/nejvetsi-sampioni-historie-od-desateho-do-sesteho-mista/c-344426926
5. místo
https://www.nhl.com/cs/news/nejvetsi-sampioni-historie-pate-misto/c-344467616
4. místo
https://www.nhl.com/cs/news/nejvetsi-sampioni-historie-ctvrte-misto/c-344512914
3. místo
https://www.nhl.com/cs/news/nejvetsi-sampioni-historie-treti-misto/c-344555868