Chára i Bergeron ukazují Bostonu směr

I finále Stanley Cupu potvrzuje, že slovo má sílu. Pokud Boston Bruins v sedmém zápase proti St. Louis Blues dokážou využít výhodu domácí TD Garden, pak se jako jeden z klíčových momentů série bude připomínat i nedělní předzápasový proslov Patrice Bergerona.

Společně s brilantním výkonem finského gólmana Tuukky Raska a nevídaným odhodláním zraněného slovenského kapitána Zdena Cháry šlo o jeden ze zásadních faktorů šestého utkání a doklad toho, jak skupinka lídrů Bruins ovlivňuje celou kabinu.
Poblíž Enterprise Center se v neděli v očekávání největšího úspěchu v hokejových dějinách státu Missouri shromáždilo kolem 100 tisíc lidí. Ale žádná oslava na počest St. Louis Blues se nekonala, davy se sunuly zklamaně domů. Také kvůli tomu, že co Bergeron pronesl v šatně Bruins.
[Kompletní pokrytí série Bostonu se St. Louis]
Třiatřicetiletý centr má za sebou úspěchy, které ho delegují do Triple Gold Clubu. Mistrovství světa IIHF vyhrál jako osmnáctiletý ještě předtím, než získal zlato ze šampionátu dvacítek, dvakrát triumfoval na olympiádě, před osmi lety vyhrál Stanley Cup, před třemi i Světový pohár.
Navíc moc neplýtvá slovy, to už musí být, když má něco na srdci. Přesně taková chvíle ale nastala v St. Louis před prvním finálovým 'mečbolem' Blues
"Bylo to přesně to, co jsme potřebovali," líčil jednadvacetiletý obránce Charlie McAvoy, který po zápase, v němž Bruins rozebrali soupeře výsledkem 5:1, trochu poodhalil tajemství Bergeronovy řeči.
"Týkalo se to toho, o čem všichni sníme. Když jsme vyrůstali, tak měl každý z nás nějaký sen, který nás nakonec přivedl do bodu, kdy ho můžeme zhmotnit společným úsilím. Každý jako kluk strašně si přál vyhrát Stanley Cup. A naším úkolem mělo být užít si tuhle chvíli a zároveň nepřipustit, aby ten sen skončil v neděli večer," popisuje McAvoy.

Právě když byl na ledě Bergeron se svým útokem, otupoval se domácí tlak. Během úvodní dvacetiminutovky se klíčový centr Bruins také hned třikrát dostal k zakončení. A jeho příkladu následovali ostatní.
"Je to legenda," prohlásil o Bergeronovi i Jake DeBrusk. "Viděli jsme, jak se k zápasu postavil a společně jsme šli tvrdě za naším cílem."
Jenom proslov ale Bostonu šestý zápas nevyhrál. Potřeboval i vynikající představení gólmana Raska, pohotovost Brada Marchanda při první velké příležitosti vstřelit gól. A také značnou odolnost při rostoucím tlaku Blues ve druhé třetině.
"Kdyby tento trend pokračoval, tak jsme měli velikánský problém, ale gólman nás neuvěřitelně podržel," uznal kouč Bruce Cassidy.
V těchto chvílích se trenér Bruins spoléhá na ty nejprověřenější hráče. Naposled se hrál sedmý zápas ve finále v roce 2011 a byl u toho právě Boston, který na ledě Vancouver Canucks získal Stanley Cup.

Výkon svého kolegy Tima Thomase pozoroval Rask z lavičky, ale v utkání se objevili i Chára, Bergeron s Marchandem a také David Krejčí, který byl nejproduktivnějším hráčem play off před osmi lety.
Tahle skupinka udala v neděli tón a zbytek bostonského orchestru se podle ní řídil, aby nevypadl z role. A dá se čekat, že stejné to bude i ve středu, kdy se konečně rozhodne o držiteli Stanley Cupu 2019.
"Budeme všichni muset zůstat v naší bublině, aby nás nic nevyvedlo z koncentrace," řekl Cassidy, který v tomto ohledu hodně věří právě skupince lídrů, která je podle kouče předurčena k tomu, aby vyhrávala.

Čtyři třicátníci a čtyřicátník Chára pomohli mladším hráčům zvládat v minulých týdnech lépe psychicky vypjaté boje v play off, kde porážky i výhry musíte okamžitě hodit za hlavu a mít před sebou zase jen ten příští zápas.
"Celý život sním o tom, abych tenhle pohár vyhrál," řekl McAvoy. "A najednou tu máme sedmý zápas finále. V téhle situaci není možné být nervózní, nebo o sobě nějak pochybovat. Jen stoprocentní výkon každého nás může vynést až na vrchol," dodává bek Bruins.
Chára jde příkladem i co se týče houževnatosti a oddanosti. Hraje s celoobličejovým krytem, protože má zlomenou čelist po ráně pukem ze čtvrtého finále. Přesto hned v tom pátém nastoupil.
"Má velké bolesti, hraje s plexi na tváři, takže má nejspíš trochu limitovaný výhled. Ale jde do toho," uznale hodnotil Cassidy. "Je to hráč, ke kterému mladší kluci vzhlížejí. Dovede je uklidnit."
Pokud by se teď u kohokoli z bostonského týmu vyskytly pochybnosti, pak už by ho Chára, Krejčí, nebo Bergeron měli zase rychle vrátit do současné reality. Být lídrem totiž neznamená jen odevzdat maximum na ledě. I v kabině se dá udělat spousta užitečné práce. Obzvlášť při finále.