Ve zbylých týmech Západní konference, jež se vytasily s novými trenéry, se ale zázračné změny neudály. Otočit kormidlo bídně rozehrané sezony o 180, nebo aspoň třeba o 120 stupňů je strašlivě složité, což zjišťuje i Willie Desjardins s Los Angeles Kings, u nichž má bilanci 8-13-1.
Stárnoucí veteránské jádro pomalu dosluhuje a předat více zodpovědnosti mladší generaci chvíli trvá. Jak ale naznačila poslední výhra 4:1 nad Winnipeg Jets, kterou zařídili Austin Wagner a Alex Iaffalo, jiná cesta není.
Vzpomínky na šampionské týmy z let 2010, 2013 a 2015 teď mohou utěšovat příznivce Chicago Blackhawks, kteří se zbavili úspěšného trenéra Joela Quennevillea, ovšem jeho třiatřicetiletý nástupce ve funkci Jeremy Colliton zahučel hned až po hlavu do bahna. Jinak se ani 14 porážek ze 21 zápasů nazvat nedá.
Více k tématu: [Dave Hakstol končí, Flyers povede Scott Gordon]
"Kdybych znal okamžitý způsob, jak to napravit, tak to udělám," řekl Colliton, který je ale po vítězství 2:1 nad Nashville Predators o něco optimističtější. "Začíná se to otáčet..." doufá pevně a management Blackhawks stále věří, že právě Colliton je tím správným trenérem pro následující léta, kdy se nutně musí obměnit značná část týmu.
I když si většina klubů představuje, že se se změnou na postu kouče zázračně objeví skrytá síla mužstev, většinou je to spíš běh na delší trať.
Ani v St. Louis Blues, kde Mike Yeo (7-9-3) musel přepustit místo Craigu Berubemu, se nedaří nastolit vítězný trend.
Pohled na celkovou tabulku NHL není pro příznivce trenérských změn v rozehrané sezoně vůbec radostný. Čtyři z pěti týmů, které to udělaly, jsou stále mezi šesti nejhoršími celky ligy.
Risk jim nepřinesl okamžitý zisk, účty se ale budou skládat až po sezoně. Z prozatímních trenérů se tak mohou vyklubat stálí a ti, jejichž dlouhodobé plány ztroskotaly, se naopak budou muset poroučet.