Roli lídra beru, píše Slafkovský před OH

Jednička draftu 2022 Juraj Slafkovský píše i ve své čtvrté sezoně u Montreal Canadiens exkluzivní blog pro NHL.com/cs, v němž se dělí se čtenáři o své zážitky ze života v Kanadě i z dění na ledě. V této epizodě se věnuje nadcházejícímu turnaji na Zimních olympijských hrách Milano Cortina 2026, na němž bude hlavní hvězdou slovenské reprezentace.

------------

Tak je to tu! NHL dohrává poslední zápasy před pauzou a za pár dní odlétáme do Milána, kde se připojím ke slovenské reprezentaci. Hrozně se těším. Olympiáda bude skvělá, bude to parádní turnaj.

Já už mám jednu olympiádu za sebou a pojí se s tím krásné vzpomínky na to, jak jsme přivezli bronz. Ale tentokrát tu budou všichni nejlepší hráči světa. Bude super potkávat hvězdy, proti kterým hrajete v klubech, v nejrůznějších národních týmech. V NHL není tolik elitních hráčů v jednom mužstvu, jako to bude tady. O to zajímavější ty zápasy budou.

Ve skupině B máme Itálii a dva favority: Švédsko a Finsko. Je dobré, že se můžeme rozehrát a vyladit formu na ten nejdůležitější zápas, kterým bude ten čtvrtý. Pokud se přes něj dostaneme, nikdy nevíte, co se může stát. Z historie olympiád už známe hodně překvapení.

Pro nás je hlavní, abychom se drželi svého hokeje, dali do toho všechno a byli týmem, který bude i pro papírově silnější celky nepříjemným soupeřem. A uvidíme, kam až nás to dovede.

Na poslední olympiádě v Pekingu mě vyhlásili nejužitečnějším hráčem turnaje, což je před tím nynějším hodně vysoká laťka. Ale buďme realisté - letos to samozřejmě bude úplně jiné. V Pekingu nebyla NHL, v Miláně bude tolik skvělých hráčů.

Já se prostě budu snažit odvést co nejlepší výkon a udělat pro Slovensko všechno, co dokážu.

Na Peking ale mám krásné vzpomínky hlavně díky tomu úspěchu, který jsme tam udělali jako tým. Na ty oslavy v Bratislavě, které byly nádherné, i když počasí nám zrovna nepřálo. Pro mě se tím všechno vlastně nastartovalo. Bylo mi 17 let, měl jsem štěstí, že si mě pak vybral Montreal jako jedničku draftu a v národním týmu mě pak provázela velká očekávání. Zároveň to ale byla obrovská příležitost, která mě nakonec vlastně dostala až sem.

Těším se, že se na olympiádě zase potkám se Šimonem Nemcem, se kterým vždycky hrozně rád hraju a který je od dětství mým dobrým kamarádem. Bude super se zase sejít v jednom mužstvu.

Totéž platí o Erikovi Černákovi, který je stejně jako já z Košic. Ale i o dalších chalanech z nároďáku. S většinou z nich jsem hrál buď na olympiádě, nebo na mistrovstvích světa, takže se dobře známe. Budeme mít skvělou partu a těším se na tu pohodu a srandu v kabině, kde zase uslyším jen slovenštinu.

Vím, že se ode mě očekává, abych byl jedním z lídrů týmu, a já to beru. I když vím, že jsem ještě mladý. Chci mužstvo táhnout, chci vést svým příkladem a chci pomoct k tomu, abychom udělali dobrý výsledek.

Žádné konkrétní cíle si ale nedávám. Chci hrát dobrý hokej, chci, aby dobrý hokej hrál celý tým. Abychom vyhráli nějaké zápasy a pak se uvidí.