Moment #3: Gretzky v slzách a 'pašák Alby'

Hokejisté NHL se vracejí pod pět kruhů, v únoru budou bojovat o medaile na Zimních olympijských hrách Milano Cortina 2026. Vždy 5. a 20. den v měsíci do té doby nabízíme seriál, který se vrací k největším událostem OH za účasti hokejistů ze zámořské ligy (1998, 2002, 2006, 2010 a 2014) jak z globálního, tak z českého pohledu. Momentem číslo 3 je pro nás stopka pro Kanadu v Naganu 1998.

-------------------------

Když přiletěli do Japonska, měli tam status rockových hvězd. Kanadská hokejová esa byla nejobletovanějšími sportovci na olympiádě v Naganu. Jen ta jména: Steve Yzerman, Joe Sakic, Eric Lindros, Ray Bourque, Chris Pronger, Al MacInnis, Brendan Shanahan, Patrick Roy...

A k tomu král králů Wayne Gretzky.

Vůbec poprvé v historii se pod pěti kruhy představili hokejisté NHL. Turnaj století. A jasný favorit: Kanada.

Kdo jiný by měl brát zlato, než mužstvo okolo tehdejší superstar Lindrose, legendárního gólmana Roye a nejslavnějšího hráče všech dob Gretzkyho?

Jenže do Nagana přiletěl v únoru 1998 ještě jeden hodně zajímavý tým. Tým, který se podle prognóz neměl dostat ani do semifinále. Tým vybraný Ivanem Hlinkou, z poloviny poskládaný z 'neznámých' hráčů z Evropy - aspoň tak to tehdy vnímali v zámoří.

Česko s Dominikem Haškem v brance.

Už čtvrtfinále proti Američanům skončilo překvapením. Jeden z nejlepších výběrů USA v historii s Chrisem Cheliosem, Brianem Leetchem, Mikem Modanem, Brettem Hullem, Patem LaFontainem či Johnem LeClairem byl velkým favoritem a minimálně v první třetině měl obrovskou herní převahu. Jenže Hašek pustil jediný gól a v dalším průběhu Hlinkovi svěřenci duel otočili, po výsledku 4:1 nakonec poslali nadupaného soupeře domů.

Tím se odbylo první velké překvapení turnaje. To největší ale mělo teprve přijít.

Už jen fakt, že v semifinálovém duelu bylo Česko dalšímu zámořskému favoritovi vyrovnaným soupeřem, byl pro mnohé šokující. Hráči jako David Moravec, Josef Beránek či Milan Hejduk se směle postavili superhvězdám NHL a dokázali s nimi držet krok.

Kanada přitom prošla do semifinále bez potíží. Bělorusko porazila jednoznačně 5:0. Švédsko těsně 3:2. V posledním zápase skupiny si v poměru 4:1 poradila i se Spojenými státy, které dva roky předtím vyhrály první World Cup of Hockey, rovněž turnaj za účasti všech nejlepších hráčů na světě.

Z prvního místa pak šla Kanada ve čtvrtfinále na Kazachstán a tady ještě žádné překvapení nepřipustila. O výhru 4:1 se góly postarali Joe Nieuwendyk, Shayne Corson, Brendan Shanahan a Steve Yzerman.

Proti Česku však s postupem času začalo být vidět, že v hlavách hráčů se usazuje nejistota: Dá se Hašek v brance vůbec překonat? Tím spíš, když čas běžel a stále se čekalo na první gól.

A ještě víc, když v polovině třetí třetiny prostřelil po vyhraném vhazování Roye od modré obránce Jiří Šlégr.

"Ten má hroznou ránu. Podle záběrů, které jsem později viděl, bych odhadl rychlost téhle jeho střely na nějakých 150 kilometrů za hodinu," psal Hašek ve své skvělé autobiografii Chytám svůj život.

Závěr zápasu už byl na něm. Kanada - jak už to bývá, když prohrává - vyvinula v závěru třetí třetiny drtivý tlak a dokázala srovnat: Lindros od zadního mantinelu přihrál v čase 58:57 před branku Trevoru Lindenovi, po jeho střele se puk zvedl o hokejku Richarda Šmehlíka a zaplul pod horní tyčku.

Nabuzený favorit měl pak v prodloužení navrch. Jenže Hašek s pomocí zatažené obrany nápor soupeře ustál a došlo na epické nájezdy - jedny z nejslavnějších momentů české hokejové historie.

Dominátor proti 'Svatému Patrickovi' - dva velcí rivalové, tehdy dva nejlepší brankáři na světě.

"Hned jsem si vzpomněl, že jsem byl při dovednostních soutěžích Zápasu hvězd NHL v nájezdech vždycky lepší než Patrick Roy. Bál jsem se, jestli jsem si to snad nevybral," popisoval Hašek.

Při epickém penaltovém rozstřelu se čeští hokejisté chytili na střídačce kolem ramen a vytvořili tak jeden velký hokejový organismus. Hašek to ale v brankovišti ani nevnímal, byl ve svém světě.

Jako první na něj najížděl Theoren Fleury. Toho český gólman zastavil zajímavým zákrokem - lehl si na led bokem a střelu soupeře vytlačil zvednutým ramenem. Pak přijel na střídačku a soustředil se před další penaltou tak, že ani neviděl, co se děje na ledě.

Tam přitom Robert Reichel vstřelil jediný gól v celém rozstřelu, když velepřesnou ranou zápěstím odrazil puk od levé tyčky do sítě. "Jsi pašák, Alby!" jásal v přenosu České televize komentátor Robert Záruba.

I Kanaďané měli ke gólu blízko: hned ve druhém nájezdu Hašek vytlačil puk od obránce Bourquea nad branku jen škrtnutím rukávu. "Zachránily mě ty tři centimetry, o které jsem si nechal před sezonou rozšířit vestu," popisoval gólman.

Ve druhé sadě pak Roy chytil pokus Martina Ručinského do lapačky, v té třetí Hašek suverénně zlikvidoval nájezd Joea Nieuwendyka a Roy si poradil s Pavlem Paterou.

Nejblíž ze všech Kanaďanů měl nakonec ke gólu Lindros ve čtvrté sérii. Rozjel se velkou rychlostí, český gólman proti němu čekal střelu mezi betony, ale hromotluk s číslem 88 si přehodil puk na bekhend a trefil tyčku - stejně jako následně Jaromír Jágr na druhé straně.

Osud české reprezentace se tak smrskl do posledního kanadského nájezdu. Kouč Marc Crawford se snažil Haška výběrem jmen překvapit, a tak vynechal legendární techniky jako Yzermana či dokonce Gretzkyho; Sakic v semifinále nenastoupil kvůli zranění. Do páté série nasadil trenér Shanahana - dobrého střelce, ale zároveň spíš důrazné křídlo, které ale dává většinu svých gólů z dorážek a prostor okolo brankoviště.

"Pokud chytím, jsme tam," měl jasno Hašek.

Shanahan se rozjel rychle, mezi kruhy naznačil střelu, ale gólman mu to nezbaštil. "Vydržím stát, trochu se skrčím, ale nepadám. Shanahan si přehazuje puk maličko na bekhend, pak zpátky na forhend a já stále stojím na pravé noze," popsal situaci Hašek. "V tu chvíli má Kanaďan ještě možnost puk propašovat mezi nohy, on si ho ale pouští dál do strany s úmyslem protlačit ho k tyčce. Pokládám na led příložník, chránič nastavuji asi půl metru před brankovou čárou, nad ním vysouvám dopředu lapačku. V tu chvíli už vidím, že nemá šanci."

Hašek málem vykřikl nahlas: "Vystřel, vystřel... A nemůžeš to dát!"

Puk odražený od něj se kutálí do rohu, na českého brankáře v euforii naskakuje jeden spoluhráč za druhým. A na střídačce sedí ve své typické skořápce Gretzky, nevěřícně zírá do prázdna a pak se mu v očích zalesknou slzy.

Po celou kariéru toužil nejlepší útočník historie dostat se na olympiádu. A když se mu to rok před jejím koncem konečně podařilo, zůstal bez medaile. Demotivovaná Kanada prohrála i souboj o bronz s Finskem a domů se vracela s prázdnou.

A s hořkou otázkou, proč v olympijském play off rozhodují nájezdy.

"Prohráli jsme v dovednostních soutěžích," uvedl zklamaný Roy.

"Jak můžete nechat rozhodnout o tom, kdo vyhraje týmový sport, činnost dvou hráčů na špatném ledě?" psal Fleury ve své autobiografii 'Playing With Fire' (Hra s vášní/Hrátky s ohněm).

A v dokumentu 'Nagano Tapes' pak prohlásil: "Měli na led hodit herní desku na scrabble a nechat hrát Patricka Roye a Haška scrabble. Vyšlo by to v podstatě nastejno."

Mnohem víc, než hořekování kanadského bouřliváka si však hokejový svět pamatuje Haškův fantastický výkon v rozstřelu, Gretzkyho slzy na střídačce a jeho následné sportovní přiznání: "Už to není jen naše hra".