"Pro Tomáše to musel být skutečně mimořádný moment. Byl jsem za něj moc rád," řekl kouč David Quinn.
Hertl se v první třetině rozjel k báječné jízdě, zejména při přesilovkách působil hodně nebezpečně. Postupně ale přestal být výrazný, ostatně stejně jako celé jeho mužstvo.
"Povolili jsme Predators laciné góly, to nás zlomilo," glosoval poté situaci.
I tak šlo z jeho pohledu o večer, na který jen tak nezapomene. Při české hymně měl v očích slzy, šeptal ji potichu spolu se zpěvačkou Martou Jandovou směrem k místům, kde tušil svou rodinu. Rozhlížel se dokola po aréně, v níž toho tolik prožil už od časů, kdy byl špunt.
"Vždyť já se byl na tomhle stadionu podívat už v roce 2004, kdy tu můj brácha hrál mistrovství devátých tříd," vybavil si. "Později jsem sem chodil na extraligu. Zametal jsem při mačích Slavie led, proti Pardubicím jsem z plochy sbíral naházené perníky. A teď tu hraju zápas NHL."
Před zraky svých blízkých rozhodně patřil k největším machrům duelu, vyhlásili ho druhou hvězdou. Do nějakého většího analyzování ztracené bitvy se mu potom vlastně ani příliš nechtělo.
Aby taky ano - ono na to není moc čas. Už den po nepovedeném vstupu do sezony čeká Hertlovo San Jose utkání číslo dvě. Se stejným soupeřem, na stejném místě.