20220224_post

Je to vlastně celkem známá věc: po opravdu rozjetých mejdanech obvykle bolí hlava. A jednou takovou kocovinou si právě teď procházejí hokejisté Calgary Flames.
Jen to není z pití, ale z pořádné výsledkové facky.

Po deseti vítězstvích za sebou totiž v noci na pátek hodně tvrdě narazili, Vancouver Canucks je zdeptali poměrem 7:1.
"I dobré týmy mívají občas špatný den," vysvětloval calgarský útočník Blake Coleman. "Abyste prokázali, že jste opravdu dobrým týmem, musíte se z podobných zápasů umět oklepat a poučit."
Takový konec povedené série čekal málokdo. Flames naposledy padli 27. ledna se St. Louis Blues (1:5), od té doby se rozjeli k fenomenální jízdě, která je pasovala na lídry Pacifické divize. Během těch náramných týdnů odklízeli jednoho soupeře za druhým, působivé lekce rozdávali mimo jiné i silným Vegas Golden Knights (6:0), Toronto Maple Leafs (5:2) nebo Anaheim Ducks (6:2).
Proto teď výprask od Canucks křičí ze statistik jak bojácný pacient na dentistově křesle.
Tohle se opravdu nečekalo.
"Deset mačů v řadě jsme nevyhráli jen tak pro nic za nic. Máme opravdu kvalitní mužstvo," ubezpečoval Coleman navzdory debaklu. "I vysoké porážky patří k růstu týmu. Jasně, konečné skóre vypadá hrozně. Bude ale záležet na tom, jak teď na tak vysokou porážku zareagujeme."
Calgary v noci na pátek vyhořelo především ve druhé třetině, kterou prohrálo 0:5. K jeho fiasku přispěla kuriózní situace ze závěru prostřední dvacetiminutovky, kdy brankář Jacob Markstrom musel do kabiny kvůli výměně nože na brusli. Na jeho nástupce Dana Vladaře šly do přestávky tři střely, ze dvou z nich byl gól.
Viníkem porážky ovšem nebyl ani tak český gólman, jako spíš bídná produktivita jeho spoluhráčů. Flames protivníka přestříleli 38-30, přesto v duelu dopadli velebídně. I kvůli dalšímu důvodu, snad vůbec nejtíživějšímu: své nedisciplinovanosti. Vždyť Vancouver hrál sedm přesilovek, hned tři z nich využil.
Hodně názorná lekce, jak se dá všechno pokazit!
"Dvě nebo tři hloupá vyloučení nás přišla hodně draho," zlobil se kouč Darryl Sutter. "Přitom při hře pět na pět jsme v prvních dvou třetinách nepůsobili špatně. Každopádně bych nechtěl opomenout vynikající vancouverský výkon. Vlétli na nás, měli spoustu energie, prokázali šikovnost."

Miller proměnil trestné střílení

Těsně před víkendem tak neskončila jen týmová, ale i jedna individuální série. Elias Lindholm v předchozích deseti mačích nasbíral 16 bodů (9+7) a dal gól v osmi partiích po sobě, čímž vyrovnal klubový rekord Garyho Robertse a Kenta Nilssona. Proti Canucks však vyšel naprázdno.
Jedinou calgarskou trefu zaznamenal až dvě a půl minuty před koncem za naprosto rozhodnutého stavu Andrew Mangiapane. Už zkraje toho samého dějství skóroval též Matthew Tkachuk, jeho branka byla ale odvolána pro předchozí Lindholmův kontakt s brankářem Thatcherem Demkem.
"Musím uznat, že Canucks si to tentokrát hodně dobře dávali, my jsme jen létali dokola a více méně marně je naháněli po celém hřišti," řekl útočník Mikael Backlund. "Hráli proti nám chytře. Když se k tomu přidala jejich vynikající koncovka, dopadlo to prostě takhle."
K opravdu velkým týmům patří i podobně pokorná vyjádření. Těžko čekat, že by Calgary v dohledné době rozjelo stejně odvázaný mejdan, jaký zažilo během vítězného února. Deset výher za sebou je přece jen mimořádný počin. Úplně bude ale stačit, pokud se tým propříště vyvaruje jak pěti gólů za jedinou třetinu, tak té lavině faulů.
Pak bude zase dobře. Bez facek i bez kocoviny.
"Prostě to hoďme za hlavu," nabádal Coleman ke klidu. "Každý by chtěl vyhrát všech 82 zápasů základní části, tak jednoduše to ale nefunguje."