Canadiens po vyřazení: Po bolesti se chystá radost

V těchto dnech začínají první týmy postupně vypadávat z prvního kola play off. NHL.com/cs rozebírá důvody, které k tomu vedly, ale i výhled do budoucnosti. Jako další tým NHL letos Stanley Cup nepozvednou Montreal Canadiens.

---------------------

Mohl se utápět v depresi, kouč Martin St. Louis ale prokázal nadhled. "Teď to hodně bolí, ale to pořád nic není ve srovnání s tím, co nás čeká. Jaká radost to bude," řekl kouč Montrealu bezprostředně poté, co jeho svěřencům skončila sezona.

Canadiens v pátém duelu na ledě Washington Capitals padli 1:4, stejné skóre má z jejich pohledu i celá série. Přes bezprostřední zklamání to ale od mladého celku byl ročník nad plán, zvlášť s přihlédnutím k tomu, že ještě 14. prosince byl Montreal s bídnou bodovou úspěšností 41,7 procenta až na 29. místě NHL.

"Hodně jsme od té doby vyrostli," pochvaluje si viceprezident klubu Jeff Gorton. "Když začnete takto špatně, nikdy nevíte, jestli se z toho dostanete. Ale v prosinci se cosi změnilo. Najednou kluci čím dál lépe čelili výzvám. Moc chtěli hrát zápasy, v nichž pořád o něco půjde."

To se St. Louisovým svěřencům podařilo. A Montreal najednou vypadá jako mužstvo, pro které by v příštích letech díky dalšímu potenciálu postup do play off neměl znamenat výjimku, nýbrž pravidlo.

PŘÍČINY VYŘAZENÍ

Ucpané hlavně: Dva, jeden, dva, jeden. Tak zní skromný výčet gólů při čtyřech montrealských porážkách od Capitals. Statisticky jsou Canadiens s gólovým průměrem 2,4 v play off druzí od konce – a to ještě zkresluje jejich jediný triumf 6:3. Hokej v play off přináší ještě méně času a prostoru, tradičně vítězí obrany, soupeř klidně proti puku skočí tváří napřed. Montreal si s tím neporadil, pokles z průměru 2,96 v základní části (17. místo v NHL) byl citelný. I když tým svého soupeře přehrál (SAT 55,8 vs. 44,2 procenta) i přestřílel (148 vs. 139 střel na branku), na výsledcích to moc znát nebylo.

Tým se musel učit: Nick Suzuki 32, Cole Caufield 20, Jake Evans 13. A Lane Hutson, Juraj Slafkovský či Christian Dvorak nula. Počet odehraných duelů v play off, s nímž hvězdy i hvězdičky Canadiens vstupovaly do měření s Washingtonem, hovoří za vše. "Jsme mladý tým. Čím více zkušeností nasbíráme, tím lépe," díval se i český gólman Jakub Dobeš spíš do budoucnosti. Každá odehraná minuta série proti šampionům z roku 2018 v čele s Alexandrem Ovečkinem má pro Montreal nevyčíslitelnou hodnotu.

Sprint sebral síly: Byl to od nich obdivuhodný spurt do cíle, zvlášť doma – v Bell Centre měli Canadiens v závěrečných 12 duelech základní části bilanci 10-0-2. Přesto si razítko na postup do play off zajistili až v 82. utkání sezony, po předchozích třech neúspěšných pokusech. "Jsem na nás hrdý, tohle je výsledek dřiny a zarputilosti posledních čtyř let," radoval se zkušený útočník Brendan Gallagher. Jenže jeden cíl znamenal zároveň jen další start. Dva vrcholy po sobě Canadiens nedobyli, tvrdý boj o druhou divokou kartu Východní konference jim sebral síly pro Stanley Cup.

DŮVODY K OPTIMISMU

Hvězda Lane: Rozhodně není náhoda, že i při zmíněné nízké ofenzivní produkci si on udržel v play off průměr bodu na zápas. Bek Lane Hutson byl s bilancí 0+5 nejproduktivnějším mužem Canadiens v prvním kole – a potvrdil tím svůj zcela mimořádný ročník, po němž je hlavním adeptem na Calder Trophy. Za 82 zápasů základní části měl bilanci 6+60 (nejvíc z nováčků), odehrál v průměru čas 22:44 minuty (druhý v týmu, nejvíc u nováčků s aspoň 10 starty) a navzdory výtkám, že defenzivně často ztrácel, měl v plus/minus jen dva záporné body (dělené 10. místo u Canadiens). Jedenadvacetiletý Američan je symbolem budoucnosti klubu.

Tuna talentu: Hutson na to nebude sám. Do play off po přesunu z KHL nebojácně skočil i devatenáctiletý útočník Ivan Děmidov, vedle Caufielda se Suzukim se jako člen elitního komanda etabloval Juraj Slafkovský, kapitán Suzuki s 89 body předvedl nejlepší montrealský počin tohoto tisíciletí. Do toho Canadiens našli v brankovišti jasnou jedničku Sama Montembeaulta (60 startů v základní části, dělené 4. místo v NHL) i spolehlivou dvojku v podobě Dobeše. Kádr je plný dalších mladých opor jako Kirby Dach, Cole Caufield, Oliver Kapanen či v obraně Arber Xhekaj a Kaiden Guhle, na brány prvního týmu klepe po excelentní sezoně v American Hockey League (63 bodů ze 64 duelů) Alex Barré-Boulet. Do toho se v Lavalu tuží další vysoké volby z nedávných draftů. Na kostru prvního mužstva se tak nabalují talenty. Tohle vypadá slibně. Moc slibně.

Zkušenosti i respekt: Nejde jen o to, že si hráči Canadiens vyzkoušeli pět bitev play off včetně jednoho prodloužení. Získali i něco dalšího. "Vysloužili si můj velký respekt," přiznal Tom Wilson, jeden z washingtonských pamětníků triumfu ve Stanley Cupu. "V dlouhodobém horizontu mají zářivou budoucnost," přidal se za vítěze kouč Spencer Carbery. Jistě, pochvala nic nestojí, ale jejich slova mají reálný základ. Podceňovat Canadiens už si nedovolí nikdo. Sice to přináší další tlak, ale ten je výsadou elity.

ČESKÝ VÝHLED

Tohle byla snad největší česká pohádka sezony. Jakub Dobeš plánoval spíš další rok v Lavalu, místo toho ale vletěl do NHL čistým kontem proti Florida Panthers a začal statistikami vyloženě z říše snů. Po základní části se mu po 16 duelech ustálily na realističtějších číslech (průměr 2,74, úspěšnost 90,9 procenta), i to je ale na nováčka v hokejem posedlém Montrealu povedené vysvědčení.

Po Montembeaultově zranění pak třiadvacetiletý rodák z Ostravy přidal další tři duely (z toho dva starty) také v play off a když měl nahradit neochvějnou jedničku, ze všech stran slyšel, jak mu trenéři i hráči Canadiens věří. Vypadá to, že v Montrealu mají o obsazení brankoviště jasno, to je pro aktuálně jediného Čecha v klubových strukturách nejlepší možná zpráva.