Profil před draftem: David Špaček

S blížícím se draftem NHL, který se koná v montrealské hale Bell Centre ve čtvrtek 7. a v pátek 8. července, jsme se podívali na pět největších českých talentů a postupně přinášíme profil každého z nich. Dalším na řadě je David Špaček.

Říkáte si, jestli má něco společného s bývalým slavným obráncem? Nebo je to jenom shoda jmen? Správně je první možnost. Devatenáctiletý zadák David Špaček, naposledy hrající v zámořské juniorce, je synem Jaroslava, olympijského šampiona a trojnásobného mistra světa.
7. a 8. července ho čeká draft. Napodobí slavného tátu a rozjede tak jako on úspěšnou kariéru v NHL?
Narodil se v Columbusu v době, kdy jeho otec působil v tamním klubu Blue Jackets. Takže odmala, když začal už vnímat okolní svět, fandil klubům, v kterých zrovna hrával jeho táta. "Odmalička chodil na zápasy. Docela to prožíval," vzpomíná v rozhovoru pro NHL.com/cs Jaroslav Špaček (48).
V NHL vedle Columbusu hrával za Chicago Blackhawks, Buffalo Sabres, Montreal Canadiens a Carolina Hurricanes, začínal u týmu Florida Panthers. Celkem v NHL odkroutil třináct sezon, odehrál 880 zápasů s bilancí 345 bodů (82+263).

Syna do hokeje nenutil, ale jak to tak bývá, hokej si vybral sám, když s tátou chodil na stadiony, do kabiny. Nejdříve to David Špaček zkoušel v útoku, ale vzhledem k tomu, že dobře bruslil a rád si hrál s pukem, nakonec zakotvil v obraně.
"Nebál se vzít si puk a projet celé hřiště," vybavuje si někdejší bek, jenž patřil k hvězdám zlaté generace a reprezentační vrchol zažil při olympiádě v Naganu v roce 1998.
"Do hokeje mi zasahuje, ale zase nechce nijak omezovat trenéry. Vždycky mi jen poradí, co mám dělat lépe, co jsem udělal špatně," popisuje sám David Špaček, jenž hokejově vyrůstal v Plzni. Táta ho nikam netlačil, neumetával mu cestičku. Všechno si musel vybojovat sám.
"Vůbec jsem ho netlačil. Vždycky jsem mu říkal, že si musí o místo říct sám svými výkony," vybavuje si Špaček senior, z něhož se po kariéře stal trenér, jenž se specializuje právě na obránce. Několik talentů vypiplal v Plzni, působil i u národního týmu. Takže synovy zápasy sleduje, rozebírá je s ním. Ale do práce koučů nezasahuje.
David se potatil v tom, že je z něj obránce, jehož to táhne dopředu, naposledy za tým Sherbrooke Phoenix v QMJHL nasbíral 50 bodů (12+38) v 57 utkáních. Což je výtečná bilance. Jednu věc ale nezdědil. Držení hole. Táta je levák, on pravák.
"Má dobrou střelu, solidní pohyb. Nebojí se tvořit," popisuje táta Jaroslav, který byl draftovaný v roce 1998 v pátém kole, kdy si ho vybrali Florida Panthers.
Špaček junior už je věkem 'druhoročák', draftem mohl projít už loni. Co od něj tedy jeho otec čeká?

"Uvidíme, mladej měl hodně telefonátů od různých klubů. Jestli to půjde dobře, vidím to tak na třetí nebo čtvrté kolo," uvědomuje si bývalý obránce a nadhazuje obecnou otázku, jestli je vůbec nutné, aby hráči draftem prošli; do nejlepší ligy světa se lze dostat i bez úspěchu na tradičním defilé talentů.
Více k tématu: [Profil před draftem: Matyáš Šapovaliv]
Pokud to okolnosti dovolí, syn David by se na příští sezonu rád vrátil do klubu Sherbrooke Phoenix, s nímž by se rád popral o prestižní Memorial Cup. Špaček kvituje, že se v těžké covidobé době rozhodl, že bude hrát právě za tenhle zámořský tým. Od kouče dostával velký prostor.
"Načasování vyšlo výborně. Majitel klubu už ho chtěl dřív, ale teď to bylo v ideální dobu. Všechno má svůj čas," tvrdí Špaček starší.
Nezastává teorii, že by se hokejový vývoj měl uměle urychlovat. "Musí to jít přirozeně," vysvětluje někdejší bek, který se krátce po skončení kariéry ještě vrátil do akce, aby přímo na ledě pomohl Plzni k historickému extraligovému titulu v roce 2013. Podle něj nemá cenu zbytečně tlačit na to, aby hráči zářili hned od mládí...
"David je navíc takový, že mu chvíli trvá, než se otrká. Posouval se pomaleji, postupně, ale přichází to v pravý čas," myslí si Špaček. Ten je na syna pyšný v tom, že si všechno vybojoval sám. Během srpna by se měl objevit na šampionátu dvacítek. I v tomhle ohledu vyrovná slavného tátu, ten si na juniorském mistrovství zahrál v sezoně 1993-94. Jeho spoluhráči tehdy byli třeba Marek Malík, David Výborný nebo Václav Prospal.
"Myslím si, že v tomhle věku dělá větší pokroky než já. Věřím, že se ještě víc otrká a bude se mu dařit," přeje si Špaček senior.
Ten má pocit, že slavné jméno na dresu je spíš pro syna přítěží. "Nikdy jsem ho netlačil, ale každý si to stejně může říct," reaguje Špaček, který dostal nabídku, aby působil u reprezentační dvacítky. Ale odmítl právě kvůli synovi. "Nedělalo by to dobrotu," vysvětlil muž, jenž spoustu let pracoval v roli asistenta u národního týmu, naposledy před rokem pod Filipem Pešánem.
Syn se narodil v zámoří, takže má i americký pas. Za domov ale považuje Česko. Každopádně má na to, aby stejně jako táta právě za Atlantikem odehrál velkou kariéru.