Tahle historka není navíc, velmi dobře totiž Petterssona vystihuje. Na první pohled je to docela tichý a nenápadný mládenec, kterému jako kdyby šlo všechno samo. Jenže ono ho spíš vedle zděděného nadání posouvá vpřed především to, že má v sobě ohromnou touhu uspět. Svou ctižádost ukazuje jak při hokeji, tak mimo svět ohraničený mantinely.
"Hodně na sobě dře, chce se neustále zlepšovat. Přestože to třeba tak nevypadá, je neuvěřitelně soutěživý," tvrdil další spoluhráč Alexander Edler. "Ani s tím tichošlápkovstvím to koneckonců není tak žhavé. Jakmile se s Eliasem blíže poznáte, je s ním legrace. Že na celou kabinu nevypráví jeden fór za druhým? Takoví už my Švédové zkrátka jsme."
Tohle je vlastně taky něco, co Petterssona se Šťastnými spojuje. I na druhé straně světa má blízké osoby mluvící stejným mateřským jazykem. Před téměř čtyřiceti lety se takhle v případě nouze sourozencům z Bratislavy náramně hodilo, že jich je za oceánem víc.
[Volte kapitány pro NHL All-Star Game 2019!]
Podobné je to teď s Pettersonem, který má v kádru Canucks vedle Markstroma s Edlerem i další dva krajany, jimiž jsou Lou Eriksson a Anders Nilsson.
"Kdykoliv Elias něco potřebuje, hned jsem poblíž," řekl Eriksson. "Moc dobře si pamatuju, jak těžké to bylo před třinácti lety pro mě, když jsem si měl v Americe zvykat. Proto jsem Eliase s (dalším mladým Švédem) Jonathanem Dahlenem vzal už před předsezonním kempem na večeři. Probírali jsme všechno možné a pokoušel jsem se je uklidnit, aby hlavně hráli svou hru. Ujišťoval jsem je, že se svou rychlostí a správným přístupem do NHL jednoznačně patří."
O tom minimálně v případě Petterssona už není sporu.
Ne, velmi pravděpodobně nepokoří 52 gólů z nováčkovské sezony Alexe Ovechkina. Zcela určitě se nedostane ani na dohled 137 bodům, které v premiérovém ročníku NHL říkaly pane Waynu Gretzkymu. I tak ale už všichni pochopili, že tenhle Vetřelec není zdaleka tak tichý, jak se třeba zkraje zdálo.