Pastrňák a střelecká trofej. To může patřit k sobě

David Pastrňák je v mimořádné střelecké ráži.
Toho si musel všimnout každý, kdo alespoň po oku sleduje jeho počínání v novém ročníku NHL. Rozjel ho na jedničku s hvězdičkou a jeho výkony na ledě podtrhují mimořádné statistiky. Podívejme se na ně.

Útočník Boston Bruins je teprve osmým hráčem za posledních 27 let, který začal sezonu tak, že v úvodních 10 zápasech nastřílel 11 a více branek. Jeho společnost? Exkluzivní: Mario Lemieux, Ilya Kovalchuk či Nikita Kucherov. A to není vše. Pastrňák totiž posunul hranici utkání, v nichž za sebou bodoval, v tom proti St. Louis Blues (3:0) už na osm. Během nich nasbíral 18 bodů. Je to také už pět duelů v řadě, kdy skóroval - dohromady devětkrát.
Suma sumárum je z toho tempo evokující první letošní myšlenky na zisk Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce ligy, byť cokoliv predikovat je ještě hodně předčasné. Stačí si totiž vzpomenout na minulý rok, kdy gólové hody s končícím podzimem trochu uvadly.
Aktuálně však vypadá v dobrém rozmaru, což jeho formě určitě pomáhá.

"Samozřejmě je to pěkné," řekl Pastrňák po čtyřgólovém představení z poloviny října. "Za tohle jsem placený. Dát pár gólů pomůže k sebevědomí." To je v tuto chvíli na takové výši, že českému útočníkovi vychází, na co sáhne. Nedávný gól do sítě Toronto Maple Leafs? Naprostá lahůdka i když ve finální fázi trochu se štěstím.
Na jednu hokejovou disciplínu se přitom může spolehnout prakticky kdykoliv. Je jí samozřejmě přesilovka. Pět z 11 branek vstřelil v početní výhodě. Ta je v podání Bruins a jejich elitních hráčů znovu excelentní. Neradno být v souboji s nimi vyloučen, to už poznal nejeden soupeř.
"Dovede dávat góly řadou různých způsobů a proto je tak nebezpečný," shrnul Pastrňákovy zásahy spoluhráče z útoku Brad Marchand. "Ví, kam si má najet pro puk a nebojí se chodit do těch bolavých míst. Proto dává tolik gólů," vysvětloval dál.
"Má talent a ten střelecký instinkt, ale taky velkou touhu být klíčovým hráčem, který bude rozhodovat zápasy. Proto chodí i tam, kde to bolí," přidal se centr z prvního bostonského útoku Patrice Bergeron. "Není snadné se takhle dostávat před branku a on to umí. Je to obdivuhodné."
Poslední zápas proti Blues český forvard svým gólem rozhodl. Jakoby mimochodem.
Všeobecný optimismus zkrátka můžeme krotit, jak chceme, Pastrňákova slova vyřčená v loňském rozhovoru pro NHL.com/cs ale začínají mít reálné rozměry.
"Samozřejmě jsem střelec, takže jednou bych chtěl dát padesát gólů," zasnil se před rokem, kdy rozjel ročník také parádně. "Ale k tomu vede ještě hrozně dlouhá práce. Teď ještě nemáme odehráno ani pětinu zápasů. Takže zatím jsou takové konverzace zbytečné."
A jaký je jeho pohled nyní, kdy se svěřil NBC Sports? "Chci se na to číslo dostat a věřím, že to mohu dokázat. Ještě to ale nějaký čas potrvá. A hlavně, není to můj cíl číslo 1. Hokej je přece kolektivní sport a já chci být co nejužitečnější pro svůj tým."

Letos se opravdu zdá být vše uvěřitelnější. Tím spíše, že v minulé sezoně jeho cestu za pokořením hranice 40 branek (dal jich 38) narušila vynucená 16 zápasů dlouhá pauza zaviněná zraněním ruky.
"Novou sezonou pro mě začal nový rok. Snažím se být zase o kus lepším hráčem než loni," svěřil se tradičně skromně havířovský rodák.
Snad tedy letos Pastrňákovi zdraví i forma vydrží a na konci sezony si dojde pro trofej určenou top kanonýrovi. Všichni čeští fandové by mu to přáli. A ti zbylí také právě díky skromnosti a bezstarostnosti.
Tedy vlastnostmi, kterými kromě střeleckých manévrů udivuje celou NHL