Vím, že kvality na NHL mám, hlásí Jiříček ze St. Louis

V září během přípravného kempu si až trochu překvapivě vybojoval místo v prvním týmu a v říjnu tam zapouští stále silnější kořeny. Adam Jiříček je českou kometou nové sezony NHL. V obraně St. Louis Blues  už má pevný flek a postupně přebírá víc odpovědnosti i času na ledě.

Zatímco v polovině prvního měsíce nové sezony dostával 15, 11 nebo i 10 minut za zápas, při čtvrteční výhře proti Boston Bruins končil na 18:03 a v sobotu během vítězného duelu s Detroit Red Wings (5:4) poprvé v kariéře odehrál přes 20 minut, ve 25 střídáních přesně 20:22.

"Samozřejmě je to nejlepší liga světa a je to těžší. Ale dá se na to zvyknout a já si myslím, že ty kvality na to mám a že tady můžu hrát. To, že se mi daří, mi potvrzuje, že na tuhle úroveň mám. Že to je tam, kde chci být a kde bych měl být," řekl NHL.com/cs dvacetiletý zadák, který ještě loni působil mezi juniory v Brantfordu.

Teď má za sebou 14 zápasů s jedním gólem a dvěma body, 21 střelami na branku a 10 hity. V plus/minus hodnocení je s číslem +5 druhý nejlepší v celém týmu, se 14 bloky je čtvrtý.

"Všechno je tady v maximální rychlosti a je to mnohem vyšší level, než jak jsem to měl předtím," srovnal Jiříček hokej v NHL proti juniorské Ontario Hockey League. "Všechno to rozhodování musí být rychlejší. Musíte předvídat, kde ti hráči budou a být o krok napřed. Já díky tomu, jak tu hru vidím, tak mi to pomáhá. To myšlení je jedna z mých předností, takže adaptace na tenhle hokej je pro mě jednodušší. A když vidíte, kde ti vaši hráči jsou, tak je to mnohem lehčí. Usnadňuje to přemýšlení, že už víte, co budete víceméně hrát."

Je pravda, že přehled na ledě je jeho velkou devizou. Když má prostor, nebojí se podržet puk, než mu situace umožní chytrou rozehrávku. Když dostane pas na modrou čáru, nezmatkuje, nenahodí ho jen tak nazdařbůh na branku. Dokáže číst hru a ještě situaci vylepšit chytrou nahrávkou. K tomu má dobrou střelu.

A na všech jeho herních činnostech je vidět, jak si na ledě věří.

"Na kluka z Čech má neskutečné sebevědomí. Nechci říct, že může působit až trochu arogantně, ale to jeho sebevědomí je vynikající," řekl o něm NHL.com/cs Václav Prospal, asistent trenéra Blues.

"Je to jedna z předností, které tady Američani mají, a on se jim v tom vyrovná. Až trochu zlepší strukturu hry v obranném pásmu a taky nabere svalovou hmotu, aby se vyrovnal těm chlapům, proti kterým každý večer nastupuje, tak bude lepší a lepší. Ten hráčský potenciál má, nebojí se hrát v těch nejdůležitějších chvílích. To se nedá naučit, to ten kluk musí mít v sobě."

Z pohledu trenérského štábu je Jiříčkovo portfolio velmi dobře využitelné. Pro šéfy střídačky je výhodnější občas přibrzdit sebevědomého rozjetého mladíka, než ho postrkovat dopředu.

"Je daleko lepší pracovat s někým, kdo se nebojí hrát a potřebuje doladit pár detailů - obranné pásmo, střední pásmo, jak číst hru - než s někým, kdo se hrát bojí a chce být jen jeden ze šesti. Na Jiřinovi je jasně vidět, že až dozraje ta doba, chce být ten 'top dog' v obraně. Jako byl ve dvacítce, kdy se jim podařilo uhrát ty medaile," řekl Prospal na adresu majítele stříbra a dvou bronzů z mistrovství světa do 20 let.  

"Je to mladý hráč, v určitých aspektech může mít svojí hlavu, ale na druhou stranu - když se zápas láme, tak je to kluk, který se nebojí něco vymyslet s kotoučem," ocenil český trenér.

"Samozřejmě, první rok, prvních pár zápasů v téhle lize... Už se mu i stalo, že byl zdravý náhradník. Ale v určitém bodě mi vedl i první přesilovku, protože jsem tam viděl nějaký potenciál. Potom to trošku nešlo, tak jsme tam zase hráče na jeho pozici vyměnili. Zvyká si, zabudovává se do sestavy. Je to mladý hráč, se kterým se musí pracovat, protože je to budoucnost tohoto klubu."

Aktuálně nastupuje Jiříček ve druhé dvojici s Camem Fowlerem. Dřív hrával i s podobně zkušeným lídrem obrany Coltonem Paraykem. Každý zápas je pro něj jako cenný seminář na nejprestižnější hokejové univerzitě.

"Nastupoval jsem s (Philipem) Brobergem, pak s Paraykem... Je to olympionik, působí tady přes 15 let, je tady legenda," řekl Jiříček o kanadském reprezentantovi. "Je o dost snazší hrát v defenzivě s ním, protože on ví, kde se pohybovat, co dělat. Všechny rady, co mi dává, i sledovat, co dělá na ledě, mi hodně pomáhá a usnadňuje mi tu hru tady." 

Na svůj věk působí velmi vyspěle. Nelétá hlavou v oblacích, ale zároveň ví, co umí, a nebojí se to předvádět. Postupně si tak zvyká, že už je plnohodnotným hráčem NHL, i když někdy se i on musí ještě na chvíli zastavit a zhluboka nadechnout.

"Ze začátku mi to přišlo normální, asi tím, jak to přišlo narychlo. Asi mi to ještě úplně nedochází. Už teď si občas říkám, co se to děje," pousmál se Jiříček, jehož o dva roky starší bratr David se snaží prosadit v obraně Philadelphia Flyers. "Ale je to moje práce, takže se snažím to brát normálně. Jsou to vlastně takové smíšené pocity." 

Start přitom neměl snadný. Po prvních dnech zářijové přípravy nebylo vůbec jisté, že se nahoře udrží.

"Myslím si, že na začátku kempu to bylo děsivé. Protože tam bylo obrovské očekávání, jak se bude prezentovat. A ten začátek mu nějak moc nevyšel," popisoval Prospal. "Ale den po dni se v tom kempu zlepšoval až do pozice, že nás upoutal tím, že se nebojí hrát. Že chce udělat něco navíc."

Právě přítomnost českého asistenta je pro Jiříčka důležitou kotvou jeho působení v St. Louis. Stejně jako to, že v kabině má jen o rok staršího slovenského útočníka Dalibora Dvorského, který už po své první sezoně nahoře ví, jak to v lize chodí.

"Já mám na to docela štěstí, že všude, kde jsem byl, jsem měl mám nějakého Čecha. Je to super," řekl Jiříček o Prospalovi. "Když děláme třeba přesilovku, tak nám to s Dalim dokáže přiblížit naším jazykem. Je to lepší, že tady máme krajana. Kdyby tady nebyl, tak to mám o dost těžší. Pomáhá mi každý den, ukazuje mi, jak to tady funguje. Je super, že tady je, můžeme chodit na večeře a mluvit česky. Takže to je o dost snazší a příjemnější, jsem za to velmi rád."

I Prospal je vděčný za Čecha v týmu, tím spíš, když ví, jakým nedostatkem obránců v NHL v současnosti trpí tuzemský hokej. Když loni trénoval v nižší American Hockey League celek Rochesteru, vzal si pod křídla jiného beka - talentovaného Radima Mrtku, kterého Buffalo Sabres draftovali jako devítku v roce 2025.

Teď pomáhá v rozvoji Jiříčkovi, jenž šel na řadu o rok před ním rovněž v prvním kole, kdy si ho Blues vybrali coby číslo 16. 

"Rada je jednoduchá: Poslouchat trenéra obránců, protože máme vynikajícího chlapa, který má spoustu zkušeností. Greg Cronin, přes 40 let trenéřiny. Myslím, že je to velmi dobrý učitel a že si od něj Jiřina může hodně vzít," nabádal Prospal.

"Samozřejmě, potřebuje zapracovat na bruslení, aby byl daleko mobilnější v téhle lize, kde je teď největší přednost rychlý pohyb. I na úkor techniky, chytrosti a dalších věcí. Všechno to jde do rychlosti, na to si musí zvyknout a jeho práce nohou a bruslení se potřebuje zlepšit," doplnil na adresu klatovského rodáka. 

"On na to kvalitativně má. Je to hodný kluk a moc mě těší, že tady je nějaký Čech, který se prosazuje a pravidelně hraje. A ještě na pozici přesilovkového hráče, se kterým pracuju na denní bázi, takže jsem moc rád, že tady někoho takového mám."