Desítce šampionů historie vévodí Oilers 1985

V červenci utichlo dění na trhu, led je rozpuštěný a hráči se po dovolených začínají na suchu připravovat na novou sezonu NHL. V tomto období je možné bilancovat a podívat se jak do historie, tak na výhledy mužstev a hráčů pro blízkou budoucnost.
Redakce NHL.com pro vás připravila řadu srovnávacích žebříčků, v nichž bude sledovat nejlepší kluby, hokejisty na jednotlivých pozicích i top hráče minulosti. V dalším pokračování přichází na řadu "Top 10 vítězů Stanley Cupu".
Tady je pořadí, jak jej vybrala redakce NHL.com/cs:

1. Edmonton Oilers 1985
Průlet tehdejší soupiskou Oilers je jako exkurze do Hokejové Síně slávy: Wayne Gretzky Mark Messier, Glenn Anderson, Jari Kurri, Paul Coffey, ale i Kevin Lowe, Grant Fuhr, Willy Lindstrom.
"Co jméno, to pojem," dodává český člen tehdejšího edmontonského týmu Jaroslav Pouzar. "Byla to generace, která změnila hokej v zámoří. Do té doby se tam pěstoval agresivní a tvrdý styl. Ale tihle kluci začali hrát způsobem, jako když se snažili kopírovat ruský hokej. Bylo to něco úplně jiného, než předváděli všichni ostatní."
Oilers triumfovali podruhé v řadě, v play off měli zápasovou bilanci 15:3. Gretzky vytvořil rekord NHL v počtu asistencí (30) a bodů (47), ve finálové sérii s Philadelphia Flyers, kterou Edmonton vyhrál 4:1, vstřelil sedm gólů.
2. Pittsburgh Penguins 1992
Ve finále proti nim Chicago Blackhawks zkoušeli nejrůznější fígle, ale stejně byli bez šance. Penguins druhý Stanely Cup v řadě slavili po výhře 4:0 na zápasy, stejným výsledkem skončilo konferenční finále s Boston Bruins.
Mario Lemieux posbíral v play off 16 gólů, 18 asistencí a získal jako druhý hráč v historii po Bernie Parentovi podruhé Conn Smythe Trophy. Bodově mu zdatně sekundovali Kevin Stevens, Ron Francis a Jaromír Jágr, který ve 21 zápasech nastřádal 24 bodů. Trenér Scotty Bowman se jen spokojeně usmíval.
3. Montreal Canadiens 1977
Vrcholné představení slavné montrealské éry sedmdesátých let minulého století. Už v základní části nasbírali Canadiens 60 výher a v play off ztratili ze 14 utkání jen dvě. Ve finálové sérii neměli Boston Bruins nárok.
Bodově táhnul Habs Guy Lafleur, důležité góly střílel Jacques Lemaire, který se postaral i o vítěznou branku ve čtvrtém zápase s Bruins. V produktivitě vynikal také Steve Shutt a mezi beky pak Larry Robinson a Guy Lapointe. Brankář Ken Dryden vychytal čtyři čistá konta.

4. Edmonton Oilers 1988
V základní části skončili druzí v divizi za Calgary Flames, ale v play off připomínali buldozer, který přejel soupeře v celkovém poměru 16:2 na zápasy. Ve finále to odnesli Boston Bruins, které o možnost připsat si alespoň jednu výhru připravila kuriózní událost: výpadek proudu v hale při 4. zápase za stavu 3:3.
Podle pravidel NHL bylo utkání anulováno a poslední výhru si tak Oilers vychutnali před fanoušky v Edmontonu. Pro Waynea Gretzkyho to byl poslední Stanley Cup v kariéře. Zároveň získal svou druhou a také poslední Conn Smythe Trophy.
5. Montreal Canadiens 1960
Pátý montrealský zápis do tabulky šampionů v řadě. Způsob, jakým ho Canadiens dosáhli, byl ale unikátní. V play off nejprve nastoupili proti Chicagu a smázli ho 4:0, nenáviděné Toronto Maple Leafs ve finále přejeli stejným poměrem při skóre 15:5.
Za Stanley Cupem táhli Montreal Jean Beliveau, Bernie Geoffrion, Dickie Moore i bratři Richardové. Maurice se po sezoně rozhodl ukončit kariéru a na další triumf fanoušci Habs pak čekali do roku 1965.
6. Detroit Red Wings 1998
Dvakrát po sobě vyhráli Red Wings Stanley Cup a čekalo se až do letoška, kdy jejich výkon dokázali zopakovat Penguins vedení Sidneym Crosbym.
Detroit měl před 19 lety podobně následováníhodného lídra v osobě Stevea Yzermana, který se 24 body ovládl v play off klubovou produktivitu následován Sergeiem Fedorovem a Nicklasem Lidstromem.
Cesta do finále nebyla pro Detroit úplně bezproblémová. V sériích s Phoenix Coyotes, St. Louis Blues a Dallas Stars ztratil po dvou zápasech, ale ve finále s Washington Capitals mu k oslavám stačila čtyři utkání.
Kouč Scotty Bowman tak ziskem osmého Stanley Cupu vyrovnal rekord legendárního Toe Blakea.

7. New York Islanders 1983
Unikátní období pod taktovkou kouče Ala Arboura vyvrcholilo ziskem čtvrtého Stanley Cupu.
Brankář Billy Smith ve čtyřech finálových zápasech s Oilers inkasoval jen šest gólů, ačkoli mladý edmontonský tým v předchozích dvanácti zápasech play off jedenáctkrát vyhrál a měl gólový průměr více než šest branek na zápas.
Wayne Gretzky často připomínal okamžik, jak po finále s Jari Kurrim odcházeli z haly a viděli všelijak dobité a zraněné hráče Islanders. "Podívej, my jsme zdraví a oni mají pohár," povzdechl si finský útočník.
Mike Bossy, Denis Potvin, Clark Gillies, Bryan Trottier, nebo Brent Sutter ukázali nastupujícím hvězdám, že zkušenosti se nedají ničím nahradit.
8. Detroit Red Wings 1952
Jasná dominance v základní části a dvě série s výsledkem 4:0 na zápasy, to byli Red Wings model 1952. První tým v dějinách, který neztratil v play off ani jediné utkání. Později to dokázali zopakovat pouze Canadiens v roce 1960.
Ve finálové sérii s Montrealem inkasoval Detroit celkem pouhé dva góly díky brankáři Terry Sawchukovi. Gordie Howe se při své finálové premiéře trefil dvakrát.

9. Boston Bruins 1970
Průlomová sezona Bobbyho Orra, který jako první obránce v dějinách překonal stobodovou hranici se odrazila i v play off, kterým Bruins prosvištěli se zápasovým skóre 12:2.
V semifinále přejel Boston i Chicago, které přitom v základní části nabralo stejný bodový zisk jako Bruins. Finálová série se St. Louis Blues měla jednoznačný průběh a byla završena Orrovým ikonickým gólem, po němž se bostonská legenda proletěla nad ledem.
Výkony brankáře Gerryho Cheeverse, nebo góly Phila Esposita zůstaly trochu ve stínu famózního obránce.
10. Montreal Canadiens 1978
Ještě jedna připomínka výjimečné éry montrealského hokeje. Deprese šampionů se nedostavila, dominance Canadiens byla takřka stejná jako o sezonu dříve. 59 výher v základní části a jen tři porážky v play off, z toho dvě ve finále s Bruins.
Conn Smythe Trophy získal i díky 17 asistencím bek Larry Robinson, jenž nastoupil v sezoně ke všem 95 zápasům, což z jeho spoluhráčů zvládli už jen dva: Doug Jarvis a Steve Shutt.