Česko před MS 20: Cinkne to i počtvrté?

Po dlouhých letech strádání a občasných obav, zda nemá česká dvacítka na mistrovství světa juniorů blíže k sestupu než k medaili, se stalo příjemnou tradicí, že bojuje o medaile. Sérii tří sedmých míst z šampionátů v letech 2019 až 2021 vystřídala šňůra čtyř postupů až mezi nejlepší kvarteto.

Netradičně v srpnu 2022 to výběru trenéra Radima Rulíka - současného kouče seniorské reprezentace - v covidové bublině v Edmontonu ještě nevyšlo. Porážka se Švédy (1:3) v boji o bronz čekání na první medaili od juniorského MS 2005, kde skončily české naděje třetí, ještě neutnula.

Jen o pár měsíců později v Halifaxu a Monctonu už to ale zacinkalo. A dokonce stříbrným tónem, neboť Rulíkův tým přemohla až ve finále domácí Kanada a získala svůj jubilejní dvacátý titul. Tehdy mrzelo jen jediné - jak moc bylo blízko ke zlatu. Dylan Guenther totiž rozhodl až v prodloužení v čase 66:22.

Rok nato v Göteborgu, kdy už vládl střídačce Patrik Augusta, přišlo sladké zúčtování, když Jakub Štancl položil kolébku hokeje na lopatky vítězným gólem na 3:2 pouhých 11 sekund před vypršením základní hrací doby. Jenže už ve čtvrtfinále. V semifinále slavili domácí Švédi, český tým čekala bitva o bronz. S Finy prohrávali 2:5, ještě dvě minuty před koncem 4:5, přesto nakonec triumfovali 8:5.

A naposledy v Ottawě byl napsán velmi podobný scénář. Ve čtvrtfinále další šokující výhra nad Kanadou (4:3) následovaná semifinálovou prohrou 1:4 s Američany, kteří nakonec dokráčeli ke zlatu, ale rozloučení s turnajem výhrou nad Švédy po nekonečných a nervy drásajících nájezdech, v nichž jel hned pětkrát Eduard Šalé. Nejprve třikrát neproměnil, ale pak se ukázal jako ten nejlepší možný kapitán - ve 13. sérii musel dát, aby odvrátil porážku, a zvládl to. A hned ve 14. pak zařídil prodloužení medailové série.

Ve třech letech po sobě junioři Česka nikdy předtím medaili neměli. Do výčtu cenných kovů patří ještě dva tituly z přelomu tisíciletí (2000 a 2001).

Současný tým měl mít ve svém středu hned osmičku pamětníků rok starého úspěchu. V původní nominaci byli brankář Jakub Milota (draftovaný Nashville Predators), obránci Adam Jiříček (St. Louis Blues), Jakub Fibigr (Seattle Kraken) a Tomáš Galvas a útočníci Adam Jecho (St. Louis), Vojtěch Čihař (Los Angeles Kings), Petr Sikora (Washington Capitals) a Adam Novotný. Milota však nestihl doléčit zdravotní potíže a nahradil ho Ondřej Štěbeták, zranění ruky pak vyřadilo Jecha, jehož místo zaujal Danny Chludil.

Přesto má Augusta k dispozici velmi silný výběr, ačkoliv přiznal, že je velmi těžké jakékoliv porovnání. Muziku by měli tvrdit i zadák Radim Mrtka s forvardem Václavem Nestrašilem, kteří prošli prvním kolem letošního draftu NHL. Mrtku si z deváté pozice vybrali Buffalo Sabres, Nestrašila z 25. místa Chicago Blackhawks. Později pak šli na řadu také beci Max Pšenička (Utah Mammoth) s Vashkem Blanárem (Boston Bruins) a útočníci Vojtěch Čihař (Los Angeles), Štěpán Hoch (Utah), Adam Benák (Minnesota Wild) a Tomáš Poletín (New York Islanders).

"Tento tým je o něco mladší, více hráčů z něj může jet ještě za rok a někdo i za dva. Ti hráči, co s námi byli před rokem, budou hrozně důležitým faktorem, protože mohou dalším hráčům ukázat, co je potřeba pro úspěch udělat," uvedl Augusta.

"Všichni víme, že hokej je hra centimetrů, ale věřím, že tihle kluci dovedou vytvořit úspěšný a vítězný tým. Chceme mít sebevědomé mužstvo, aby ti hráči šli do každého utkání s tím, že ho chtějí vyhrát. Zároveň by se však neměli bát toho, že ho můžou i prohrát."

Tým si je své síly dobře vědom. Za zdravou porcí sebevědomí stojí i dobré výsledky z turnajů v průběhu sezony.

"Řekl bych, že máme ještě o něco lepší tým než loni. Určitě ten tým vypadá hodně silně," namítl Sikora. "Hlavní však je, abychom to zase sladili a byli opravdu jeden tým. A je moc důležité, abychom zůstali pokorní a nebyli namyšlení, že máme skvělý tým, tak to půjde všechno samo. Protože tak to rozhodně nefunguje."

Třinecký útočník totiž dobře ví, že historie a papírové prognózy nezaručují vůbec nic.

"Je skvělé, že dvacítka měla třikrát po sobě medaili, ale to už je pryč. Nebojím se říct, že cílem je zlatá medaile. Rozhodně víc než bronzová," uvedl Sikora. "Nad medailemi bych však nepřemýšlel, my musíme hlavně hrát týmovou hru."

Řada expertů řadí Česko mezi hlavní favority, ale je tu také otázka, jak se s takovou rolí hráči popasují, protože soupeři budou bezpochyby ostražití.

"Tohle by mohl být jeden z českých týmů s kádrem s největší hloubkou za velmi dlouhou dobu. A to už o něčem vypovídá, když vezmeme v potaz, že Češi jsou na tříleté medailové vlně," uvedl ke složení týmu Steven Ellis, analytik talentů serveru Daily Faceoff.

"Oproti týmu z minula došlo k velké obměně, ale mnoho klíčových členů jádra týmu se vrací. Největší otazník se vznáší v brankovišti. Nikdo ale nemůže popřít, jak nebezpečně tato parta vypadá. A cokoliv menšího než medaile bude velkým zklamáním," vyhodnotil ambice českého výběru Ellis.

"Myslím, že nějakou sílu máme. Podobných úvah a prognóz se nezříkám, ale i podle nich patříme k pěti top týmům, které budou bojovat o tři medaile. A uspět toužíte na každém mistrovství světa. Nejedete se jen zúčastnit," poznamenal Augusta. "Věřím, že kluci podají takový výkon, abychom byli úspěšní v posledním odehraném zápase."

"Proti nám budou stát soupeři té nejvyšší kvality, tam není lehký protivník. Samozřejmě potřebujete i kupu štěstí, všechno se musí sejít," uvedl Augusta. "Bude to výborný turnaj a budeme si všichni přát, aby pro nás dobře skončil," dodal Augusta.

Pro český tým začne šampionát v Minneapolisu a St. Paulu v noci na sobotu 27. prosince zápasem s Kanadou. Ve skupině B ho poté čekají Dánsko, Finsko a Lotyšsko. Postup do čtvrtfinále si zajistí čtyři nejlepší týmy každé skupiny, mužstva na pátých místech sehrají baráž o udržení v elitní kategorii juniorského šampionátu. Turnaj skončí finálovým duelem v noci na úterý 6. ledna.