Ani posily neumějí zázraky na počkání

Během posledních hodin před uzávěrkou přestupů byli nejaktivnější a postarali se hokejovým fanouškům o zábavu. Někteří z nich přivedli velmi zajímavé posily a výrazně vylepšili svoje pozice - ať už přímo pro bitvu o Stanley Cup, nebo přinejmenším pro tvrdý boj o místa zaručující účast v play off.

Diváci jsou natěšení, hokejisté cítí větší sílu v šatně... A ono nic.
Při první možné příležitosti generálním manažerům lehce ztuhl úsměv na tváři. Jejich týmy i s novými velkými jmény v sestavě shodně prohrály. Jde samozřejmě o trio Columbus Blue Jackets, Winnipeg Jets a Nashville Predators, o kterém se během pondělního ohromného fofru a žhavení všemožných linek mluvilo nejvíce.
Blue Jackets, jejichž kouč John Tortorella na tiskové konferenci žertoval po telefonu s matkou jednoho z přítomných novinářů, musel skousnout domácí porážku od Pittsburgh Penguins 2:5.
Matt Duchene, Ryan Dzingel ani Adam McQuaid k bodům tentokrát nepomohli. To není dobrá vizitka: dvě ofenzivní esa si dohromady připsala bilanci 0+1 a McQuaid neodehrál ani deset minut.

"Musíme pochopit, co chceme hrát, nehledě na jakékoliv transakce. Rozhodně potřebujeme zůstat věrni naši identitě," řekl zkušený kouč. A útočník Nick Foligno jej doplnil: "Musíme vstřebat, že jsou od nás teď větší očekávání. A ta jsou taková, že máme být skvělý tým, který by měl vyhrávat. Tím jsme ale byli jen dvě třetiny."
Ve Winnipegu, kam přišli mimo jiné Kevin Hayes či Nathan Beaulieu, přišli Jets proti Minnesota Wild o výhru až v závěru. Tým vedl minutu a půl před koncem 2:1, po náhlém herním kolapsu a dvou obdržených brankách ale nemá nakonec ani bod.
"Je to pro nás těžké," přiznal kapitán Blake Wheeler. "Většinu zápasu jsme udělali dost proto, abychom je dostávali z nebezpečných zón, a nakonec jsme o utkání přišli." S výkony nových posil byl nicméně kouč Paul Maurice velmi spokojen. Oba zmínění hráči přinesli do hry to, co očekával.
Více k tématu: [Sebevědomí v hokeji dělá divy, píše Hejduk]
Premiéru v celkově velmi dobře doplněném Nashvillu už má za sebou i Wayne Simmonds, jenž přišel z Philadelphia Flyers. On ani jeho noví parťáci ovšem ani jednou nedokázali překonat Jordana Binningtona v brance rozjetých St. Louis Blues. Další zajímavý hráč Mikael Granlund ještě nenastoupil.
"Byl to můj první zápas a přišlo mi, že jsme byli nějací unavení, to nebudu lhát," vyprávěl Simmonds. "Až budeme svěžejší, musí být náš výkon lepší. Já sám umím hrát lépe a také budu, až se do toho v novém prostředí trochu více dostanu. Zatím jsem o všem, co se událo, nestačil moc přemýšlet, ale proti Blues to pro mě byl křest ohněm se vším všudy."

Ani v jednom z případů pochopitelně nejde o žádnou tragédii, jedna porážka nic neznamená. Než si noví hráči zvyknou na dosud neznámé prostředí a sehrají se s novými parťáky, může to trvat i týdny.
Zázraky na počkání ve světě NHL spíše nefungují. Ale o tom, jak může klidně jedna vhodně vybraná posila nakonec uspět, by mohli vyprávět poslední šampioni z Washington Capitals - relativně nenápadný příchod Michala Kempného se loni ukázal jako ideální kousek puzzle do týmové defenzivy.
A hodně se liší i samotná výchozí pozice zmíněných tří klubů. Winnipeg ani Nashville nemají na Západě problémy, zato Columbus se najednou ocitl pod hranou postupu - byť o jediný bod. Jeho generální manažer Jarmo Kekalainen v tomto směru riskuje nejvíce, neboť Duchene, Dzingel a spolu s nimi i letitá esa Artemi Panarin a Sergei Bobrovsky mohou v létě odejít bez náhrady.
"Sestava je silnější, na papíře vypadá skvěle, šatna je vybuzená," prohlásil pro iDnes.cz evropský skaut Blue Jackets Milan Tichý. "Jarmo projevil jasnou snahu o průlom. Zaslouží si ji fanoušci i mančaft, který hraje dobře."
Všichni dobře vědí, že (ne)úspěch v prvním zápase nebude klíčový. Ale zároveň platí, že na to, aby se velké investice šéfů Columbusu vyplatily, žádný velký časový polštář nezůstává.