Specialisté na buly: Na špici trůní Crosby, nechybí Hertl

Letní prázdniny jsou mostem mezi sezonami a je proto čas se na něm rozhlédnout po těch nejlepších hráčích. Tentokrát jsme se podívali na deset nejlepších hráčů na buly, kteří v základní části minulé sezony nastoupili alespoň k tisícovce vhazování. Výsledný mix je kombinací statistik, techniky i dlouhodobé reputace.

1. Sidney Crosby (Pittsburgh Penguins)

Už víc než 15 let je považovaný za symbol vynikajícího aktéra vhazování. Nejde jen o procento úspěšnosti, které měl v minulé sezoně 55,2, ale především o schopnost vyhrát klíčové buly v obranném pásmu nebo v závěru utkání. Crosby i ve 38 letech vyniká mimořádně rychlýma rukama, skvělým načasováním a schopností reagovat na pohyb sudího. Používá několik různých technik podle soupeře a situace, jen málokdo ho dokáže dlouhodobě přečíst.

Od sezony 2005-06, kdy se se statistikami vhazování detailně začalo, absolvoval pittsburský kapitán 31.038 buly - nejvíc ze všech hráčů - s celkovou úspěšností 53 procent. Jeho technika je i v roce 2026 stále mimořádná.

2. John Tavares (Toronto Maple Leafs)

Jeden z těch nejspolehlivějších specialistů. Jeho styl není explozivní, ale má precizní práci s hokejkou, nízké těžiště a extrémní sílu v zápěstích. Dlouhodobě vyhrává buly ve všech třech pásmech, především ale v obranné třetině.

Výhodou je i rentgenové čtení soupeřových návyků, takže často předvídá jejich první pohyb. V sezoně 2025–26 vyhrál 57,5 procenta ze 1392 vhazování a patřil znovu mezi absolutní špičku.

3. Jordan Staal (Carolina Hurricanes)

Letošní šampion a kapitán vítězů Stanley Cupu představuje klasického silového centra. Díky výšce přes 190 centimetrů, dlouhému dosahu a ohromné fyzické síle dokáže soupeře na buly přetlačit.

Kouč Rod Brind'Amour ho pravidelně posílá na nejdůležitější obranná vhazování proti elitním centrům. Není sice nejrychlejší, ale vyniká dokonalou stabilitou. Patří mezi nejkonzistentnější defenzivní centry ligy a více než dekádu si drží úspěšnost vhazování kolem 55 procent. V minulé sezoně jich zahrával 1512, což je druhá nejvyšší cifra ze všech hráčů. Za svou kariéru jich absolvoval 23.614, čtvrtý nejvyšší počet.

4. Tomáš Hertl (Vegas Golden Knights)

Už během působení v San Jose Sharks a posléze ve Vegas výrazně zapracoval na technice vhazování. Je mimořádně silný v nohách, dobře pracuje s tělem a dost často taky využívá sílu spodní ruky, kterou soupeře odstavuje od puku.

Výborně si vede hlavně na levé straně kluziště a obvykle nastupuje na buly i ve speciálních formacích. Ve 32 letech  už málokdy udělá technickou chybu. Zdá se vám i tak v našem žebříčku moc vysoko? V minulém ročníku měl efektivitu 57,8 procenta z 1245 vhazování, což ho řadilo na 4. příčku celé ligy.

5. Nico Hischier (New Jersey Devils)  

Kapitán Devils udělal během posledních sezon na buly obrovský pokrok. Z hráče, který neměl nějak výrazná čísla, se stal centrem, kterému trenéři svěřují prakticky všechny důležité situace. Švýcarský útočník absolvoval v 82 startech minulého ročníku 1808 vhazování, což je 22 na zápas a takřka o tři stovky více než druhý Staal. Jako jediný pak Hischier překonal hranici tisíce vyhraných vhazování (1008).

Jeho největší předností je rychlost reakcí a schopnost okamžitě přejít do obranné práce. Ve srovnání s fyzicky dominantními centry spoléhá hlavně na techniku a načasování.

6. Vincent Trocheck (Utah Mammoth)

Třiatřicetiletá posila z New York Rangers je na vhazování mimořádně spolehlivá. Trocheckovou největší předností je první pohyb rukou v kombinaci s agresivním postavením těla, díky němuž zvládne soupeře vytlačit z ideální pozice. Nečeká jen na vhození puku, ale aktivně soupeře nutí reagovat na jeho pohyb.

Výborně zvládá obranná i útočná buly a trenéři Rangers jej pravidelně nasazovali na nejdůležitější situace v závěrech zápasů. V sezoně 2025–26 vyhrál 56,9 procenta z 1099 vhazování.

7. Bo Horvat (New York Islanders)

Po puku jde jak dostihový chrt, má taky úžasně výbušný úvodní pohyb a agresivní přístup. Mnohokrát se nesnaží kotouč jen čistě stáhnout, ale okamžitě ho posouvá spoluhráčům do připravených prostor.

Výborně zvládá buly po pravé i levé ruce rozhodčího a dlouhodobě patří mezi hráče, kteří absolvují obrovské množství vhazování. V sezoně 2025–26 dosáhl z 1223 vhazování na 56,3 procenta.

8. Jean-Gabriel Pageau (New York Islanders)

Někdy bývá možná trochu nedoceněný, ale trenérský štáb Islanders i experti jej považují za jednoho z nejstabilnějších centrů na buly. Úžasně totiž kombinuje rychlost rukou s agresivním nástupem do souboje a málokdy prohrává důležitá buly v oslabení nebo v závěrech zápasů. Přitom nepatří mezi fyzicky nejdominantnější hráče, ale nahrazuje to technikou a výborným čtením rozhodčích.

V poslední sezoně dosáhl fantastické úspěšnosti 59,1 procenta, což jej řadilo na druhé místo ze všech hráčů s více než tisícovkou buly hned za Jonathana Toewse (62,1). Ten už v našem žebříčku nefiguruje, jelikož v červnu definitivně uzavřel skvostnou kariéru.

9. Leon Draisaitl (Edmonton Oilers)

Německý tank není vyhlášeným specialistou jen díky procentům, ale hlavně kvůli tomu, jak často vyhrává klíčová buly v útočném pásmu, která okamžitě vedou ke střelám Oilers.

Využívá mimořádně silné předloktí, delší paže a výborný timing. Navíc je velmi variabilní. Někdy puk stahuje, jindy naopak posílá přímo dopředu. Většinu pozornosti sice poutá jeho produktivita, na buly ale kontinuálně odvádí špičkovou práci - v uplynulém ročníku se dostal na 56,9 procenta z 1103.

10. Dylan Strome (Washington Capitals)

V posledních letech zásadně vylepšil svá vhazování a stal se v tomto ohledu lídrem Capitals. Pod tlakem dokáže zachovat klid a svou techniku buly přizpůsobí konkrétnímu soupeři.

Nevyhrává je sice zrovna čistě, ale cíleně puk posouvá do míst, kde má Washington nachystanou podporu. I díky tomu je velmi efektivní hlavně v přesilovkách. V sezoně 2025–26 zaznamenal svá nejlepší čísla kariéry, když dosáhl úspěšnosti 58,2 procenta ze 1334 případů, kdy se postavil do kruhu pro vhazování.