Nejlepší defenzivní útočníci: Na vrcholu zůstává Barkov

Letní prázdniny jsou mostem mezi sezonami a je proto čas se na něm rozhlédnout po těch nejlepších hráčích. Tentokrát jsme se podívali na deset nejlepších defenzivních útočníků v NHL před sezonou 2026-27.

1. Aleksander Barkov (Florida Panthers)

V minulé sezoně ho mezi nejlepšími nehledejte. Ale z jediného důvodu - kvůli zranění celý ročník vynechal. Naskočil až při světovém šampionátu, při němž dotáhl Finsko ke zlatu. A opět vynikal jak v ofenzivě, tak v defenzivě. Dvojnásobný vítěz Stanley Cupu v našem pořadí zůstává nejvýš.

Pokud potřebujete ubránit hvězdy soupeře, dejte ho na led. Barkov používá o něco delší hokejku než další hráči jeho výšky, má tak větší dosah. Selke Trophy pro nejlepšího bránícího útočníka vyhrál už třikrát, jeho schopnosti velebí mimo jiné i Jaromír Jágr. "Ne každý je schopný obětovat góly tomu, aby precizně bránil. Saša to umí, proto je tak výjimečný," chválí ho druhý nejproduktivnější hráč historie NHL.

2. Nick Suzuki (Montreal Canadiens)

Je posledním držitelem Selke Award. Při absenci Barkova se kanadský útočník ocitl na trůnu právem. Prožil životní ročník. Ve 26 letech se poprvé v kariéře dostal přes sto bodů - v 82 duelech jich posbíral 101 (29+72). Nezapomněl však ani na obranu.

Jako centr skvěle plnil defenzivní povinnosti, v bilanci plus/minus se dostal na skvělé číslo +37. Na začátku zámořské kariéry přitom byl považovaný vyloženě za ofenzivně laděného hráče, až postupně, hlavně díky hokejovému IQ, se jeho umění rozšířilo. Hodně ho inspiroval mistr oboru Patrice Bergeron.

3. Anthony Cirelli (Tampa Bay Lightning)

Finalista posledních dvou hlasování o Selke Trophy. Na vrchol se zatím nedostal, protože konkurence v lize na tomhle postu je velká. Dvojnásobný vítěz Stanley Cupu o svých schopnostech přesvědčuje dlouhodobě.

Naposledy odehrál za Lightning 71 utkání, v nichž posbíral 52 bodů (23+39) a měl +38 v hodnocení plus/minus, což byl jeho druhý nejlepší počin v kariéře. Na ledě v průměru strávil 17:19 minuty, z toho 2:38 při oslabení. I tohle je jasný důkaz jeho nepostradatelnosti. Je mistrem v minisoubojích, po každém puku se neohroženě vrhne. "Hraje každé střídání, jako by to bylo jeho poslední v životě," chválí ho kouč Jon Cooper.

4. Brock Nelson (Colorado Avalanche)

Rovněž finalista v boji o Selke Trophy. Možná trochu nečekané jméno, protože dřív, když ještě hrával za New York Islanders, nebyly defenzivní schopnosti jeho doménou. U Avalanche na nich zapracoval, dostává velký prostor v oslabení. V průměru na ledě stráví dvě minuty v době, kdy soupeř má přesilovku. I díky němu mají Avalanche nejlepší oslabení ve lize.

I tak si drží výborná čísla, v 81 zápasech získal 65 bodů (33+32) a k tomu ještě +15 v plus/minus hodnocení. Je specialista na to, aby soupeře obral o puk, umí skvěle napadat. Navíc má více než padesátiprocentní úspěšnost na buly. Což je další jeho silná stránka.

5. Mitchell Marner (Vegas Golden Knights)

Jeho jméno nemůže chybět. V anketě o cenu pro nejlépe bránícího útočníka skončil čtvrtý, dostal 356 hlasů. Je to komplexní hráč, jehož význam je na obou stranách hřiště. Zvlášť ve Vegas ukazuje tvář nepostradatelné opory, která zvládne jak útočit, tak bránit.

Během sezony se objevila kritika, že tolik neboduje. Ale Kelly McCrimmon, generální manažer Golden Knights, ihned přispěchal s obhajobou: upozornil na jeho celoplošný hokej. I tak jsou Marnerova ofenzivní čísla skvělá: v 81 zápasech nasbíral 80 bodů (24+56) a s 29 ve 22 startech byl nejproduktivnějším hráčem letošního play off. Kdykoliv je potřeba, bleskově se přitom vrátí do vlastního pásma.

6. Jordan Staal (Carolina Hurricanes)

Zkušený veterán, který ve 37 letech dovedl Hurricanes ke Stanley Cupu. Pro něj už byl druhý, v roce 2009 slavil s Pittsburgh Penguins. Tentokrát svou pouť okořenil ziskem Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play off.

K tomu mu pomohly nejen góly a asistence, ale i precizní defenzivní práce. Jeho stabilita na bruslích je extrémní, protihráči v legraci občas pronesou, že ho nelze zvednout ani jeřábem. Tomu pomáhá i jeho výška - měří 193 centimetrů. Ze všech útočník Hurricanes byl nejvíc vytěžovaný v oslabení, v průměru odehrál přes dvě minuty.

7. Nico Hischier (New Jersey Devils)

Švýcarský kapitán Devils je prototypem všestraného centra. Umí skvěle hrát dopředu i dozadu, Je známý obětavým návratem do obrany vždycky, když je potřeba. Výborně čte hru, dokáže bleskově v hlavě analyzovat, kam půjde puk. Pravidelně nastupuje proti nejnebezpečnějším formacím soupeřů.

Nevyniká tvrdými hity, ale je hbitý a mrštný. Jeho hokejové IQ je na vysoké úrovni. Ne nadarmo je klíčovou postavou Devils. Když je na ledě, soupeř se těžko prokousává do šancí.

8. Sam Reinhart (Florida Panthers)

Když padne řeč na defenzivní schopnosti útočníků, jeho jméno dlouhodobě nemůže chybět. Je klíčovým hráčem do oslabení, dokáže při téhle herní činnosti i skórovat. I proto figuroval už v první šestce Kanaďanů nominovaných na únorovou olympiádu do Milána. V minulé sezoně převzal spoustu defenzivních úkolů na Floridě po kapitánu Barkovovi, jenž ze zdravotních důvodů neodehrál ani minutu.

Dokáže číst hru několik tahů dopředu, přesně ví, kam se má postavit. Takže zbytečně po ledě nelítá, ale výborně vykrývá prostory. S Panthers dvakrát slavil Stanley Cup (2024 a 2025). V základní části posbíral 61 bodů (29+32) v 64 zápasech. Ale na jeho poměry skončil v hodně negativní bilanci plus/minus (-18). Takže prožil i povedenější sezony.

9. Shane Pinto (Ottawa Senators)

Možná ne tak slavné jméno, ale místo v našem žebříčku si zaslouží. Dozadu hraje extrémně zodpovědně, využívá ideálních fyzických parametrů. Je dobrý při vhazování, už při působení v univerzitní lize NCAA patřil v této disciplíně k nejlepším hráčům.

Nastálo se zabydlel v sestavě Senators. Pochází ze sportovní rodiny, jeho táta hrával baseball, sestra zase softball. Navíc je použitelný i do ofenzivy, má velmi dobrou ránu z první a dokáže dobře vypálit přes bránícího hráče.

10. Mark Stone (Vegas Golden Knights)

S ním se na ledě nechcete potkat. Není to nejrychlejší bruslař, ale poctivec, jenž vládne v prostoru před brankou. Má téměř sto kilo, takže ho neodstavíte. Má schopnost skvěle číst hru, než se nadějete, vypíchne vám puk. V tomto ohledu je v NHL mimořádně cenný a jeden z nejlepších.

Vegas vede jako kapitán, v kanadském dresu si zahrál i na olympiádě v Miláně. V sezoně zvládl 60 zápasů, ve kterých posbíral 73 bodů (28+45). Hokejku dokáže mistrně používat nejen při ofenzivních, ale i defenzivních manévrech. Spoustu akcí zastaví ještě dřív, než se rozjedou.