Jsem Klíma. Kelly Klíma. A sním o NHL

Jeho bratr Kevin se vydal za svými kořeny do Česka a přes Kadaň a Chomutov se dostal do extraligových celků Sparty a Hradce Králové. On sám se rozhodl jít opačnou cestou. Přes nižší East Coast Hockey League se probojoval do American Hockey League a sní o tom, že se dostane ještě o patro výš.

Tak jako to dokázal jeho táta Petr Klíma.
Kelly Klima válčí v dresu Tucson Roadrunners o úspěch v AHL a o to, aby si vybojoval pozornost manažerů Arizona Coyotes.
"Lhal bych, kdybych řekl něco jiného, než že chci jednou hrát NHL. To je jasné. Ale snažím se jít den po dni, dát do toho všechno, co v sobě mám," říká Klíma junior pro NHL.com/cs.
Cesta přes farmy a podfarmy není tak přímá jako u největších talentů, s nimiž se rovnou po draftu počítá do NHL. Ani jeden z bratrů Klímových draftovaný nebyl; oba se tak musí prokousávat krok za krokem a snažit se přeskočit ty, kteří se při výběru talentů dočkali.
Nesnadné úkoly však mají v krvi - přímou cestou nebyla ani ta, po které šel jejich otec, jenž musel kvůli možnosti hrát nejlepší ligu světa emigrovat v roce 1985 z komunistického Československa. V NHL nakonec odehrál 786 utkání, zahrál si za pět klubů (Detroit Red Wings, Edmonton Oilers, Tampa Bay Lightning, Los Angeles Kings a Pittsburgh Penguins), získal Stanley Cup s Edmontonem, pětkrát se dostal na metu 30 gólů za sezonu. Celkem nastřílel 313 branek a nasbíral 573 bodů.
Právě při angažmá v Tampě se Petrovi před 22 lety narodila dvojčata Kevin a Kelly. Druhý jmenovaný podědil přímočarost a střelecký instinkt, zatímco Kevin raději nahrává a uplatňuje svůj přehled. "Řekl bych, že já hraju podobným stylem jako táta a Kevin je spíš tvůrce hry. Já radši střílím," popisuje Kelly.

Srovnání s otcem se ale brání. Stejně tak si nechce připouštět, že na něj kvůli tátově kariéře v NHL budou hledět s vyššími očekáváními.
"Tak to neberu. Na tohle vůbec nemyslím. Já jsem Kelly Klíma, on je Petr Klíma. Stejné je jen příjmení."
V Tucsonu hraje druhým rokem, stejně jako loni byl už v téhle sezoně i v nižší ECHL. Ale teď to vypadá, že si přece jen buduje trochu lepší pozici ve vyšší soutěži.
Ve čtyřech zápasech dal dva góly a usadil se ve druhém útoku. V neděli v San Jose se za vysoce nepříznivého stavu popral a ukázal, že se za mužstvo umí postavit, i když jde o pěsti. S pevnou podsaditou postavou se rozhodně nebojí přitvrdit.
Roadrunners navíc patří k nejlepším týmům v lize; mají bilanci 11-4-0 a s přehledem vládnou Pacifické divizi AHL.
"Měli jsme dobrý start do sezony, ale nesmíme se nechat uspokojit. Když budeme hrát jako na začátku, můžeme toho hodně dokázat," říká Klíma. "Já jsem do toho naskočil za pochodu, ale docela dobře jsem se sehrál se spoluhráči v lajně. Celkem nám to šlape, tak snad to tak půjde i nadále."
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Ještě před pár lety sedával v kabině i se svým bratrem: oba hráli za juniory Chicoutimi v kanadské QMJHL a krátce i AHL v Tucsonu. Pak se však Kevin rozhodl jít evropskou cestou. Proto má Kelly dnes se sourozencem i s otcem, který trénuje Kadaň ve druhé nejvyšší české soutěži, kontakt jen na dálku.
"S tím časovým rozdílem z Arizony je to těžké, ale pořád si píšeme nebo voláme. Bavíme se o tom, jak jsme kdo zahráli, i o nehokejových věcech. Párkrát za týden se určitě slyšíme," říká Kelly o komunikaci s bráchou. "S tátou si volám tak jednou za týden nebo za dva. On má práci s týmem tam, do toho ten jiný čas, takže tak často to nejde."
Z hokejové rodiny tak zůstal v Americe sám; o tom, že by zamířil za nejbližšími příbuznými do Česka, ale vůbec neuvažuje. "Ne, ne," kroutí rezolutně hlavou. "Rozhodl jsem se, že tady zůstanu, a tak to bude."
Protože v týmu nemá žádného Čecha, mateřský jazyk už trochu zapomíná. Mluví s těžkým přízvukem, lámanou češtinou. Sám žádal, zda by rozhovor mohl být vedený v angličtině, protože v té se vyjadřuje mnohem lépe. Už proto, že do rodné země svého otce se moc často nedostane.
"Už jsem tam nebyl asi pět let," přiznává. "Dřív jsem tam létal každé léto. Ale narodil jsem se tady, svůj život mám tady. Teď už jsem určitě spíš Američan."