"Máme snad stovku chatů, které se pořád rozjíždějí, takže na telefonu mám spoustu zpráv ze všech stran," tvrdí útočník Canucks. "Je tam spousta legrácek a popichování, podobně, jako kdybychom byli společně v kabině. Hokej nám všem chybí, chceme se vrátit a znovu hrát, co nejdřív to bude možné. Ale každý se teď hlavně snaží dělat to nejlepší pro své rodiny, aby byli všichni lidi v bezpečí, než se to celé přežene a budeme připraveni znovu začít."
To Ryana Getzlafa by stovka různých chatů asi přivedla do blázince. Kapitán Anaheim Ducks má doma čtyři děti, takže má o zábavu postaráno i bez toho, aby organizoval společná setkání spoluhráčů na síti. Ostatně, vidět to bylo i při páteční videokonferenci, během níž po očku sledoval děti, jak se vracejí na golfovém vozíčku zpět na zápraží jeho domu v Kalifornii, na jehož zahradě vlastníma rukama staví kurník pro kuřátka.
"(Chat se spoluhráči) stejně dokáže řešit vážné věci sotva na první dvě otázky. Pak někdo začne (žertovat) a je hotovo," říká Getzlaf.
Příznivcem společných hovorů či skupin s textovými zprávami není ani Oliver Ekman-Larsson, kapitán Arizona Coyotes.
"Zatím žádná 'FaceTime' setkání nepořádáme. Máme jeden skupinový chat, ale tam probíhají jen samá popichování. Já dokonce přemýšlím, že si to začnu mazat, protože tam je spousta divných fotek a podobných věcí," přiznává.
"Ale nakonec je to legrace. Člověk je aspoň něčím zaměstnaný a zůstane v kontaktu s ostatními."
