Milánské rizoto: Kanada se bojí o Kuempera

Hokejisté NHL se v únoru zúčastní Zimních olympijských hrách Milano Cortina 2026 a na olympijské scéně se tak poprvé od roku 2014 představí všichni nejlepší hráči světa. NHL.com/cs vám každou středu před touto událostí přináší přehled dění v lize směrem k turnaji pod pěti kruhy.

Kuemper v ohrožení

Právě on mohl být odpovědí na nejpalčivější otázku kanadské nominace. Jenže to možná dopadne úplně jinak.

Brankář Darcy Kuemper dostal během pondělního zápasu proti Dallas Stars úder do hlavy od finského forvarda Mikko Rantanena. A byla to taková rána, že jej Los Angeles Kings o den později umístili na seznam dlouhodobě zraněných hráčů.

Pro Kings je to velká mrzutost. Pětatřicetiletý šampion Stanley Cupu z roku 2022 se letos dostal do ohromné formy, z 23 utkání má průměr 2,19 a úspěšnost 91,7 procenta. I ve statistikách celé NHL patří k nejlepším. Vážně není epizodní postavičkou - už v uplynulé sezoně byl finalistou Vezina Trophy, jelikož svůj klub dotáhnul do play off.

Los Angeles si asi v mezičase poradí. Na post jedničky se posunul Anton Forsberg, z AHL mu přijde krýt záda Pheonix Copley. Jenže pozor, ještě o poznání nervóznější nyní možná budou architekti kanadské olympijské nominace. Kuemper se totiž v tichosti vypracoval v někoho, kdo by mohl reprezentaci své vlasti na olympiádě v Miláně hodně posloužit.

Předpokládané jedničce Jordanu Binningtonovi ze St. Louis Blues se v poslední době hrubě nedaří, z 21 utkání aktuální sezony má průměr 3,49 a úspěšnost 86,9 procenta. Generální manažer Doug Armstrong se sice několikrát vyjádřil, že v Binningtonovi i nadále vidí brankáře pro velké zápasy, fanoušky tím však moc neuklidnil.

Kanada pojede do Itálie se supertýmem, jeho jedinou slabinu možná najdeme právě v brankovišti. Vedle Binningtona se uvažuje třeba o Loganu Thompsonovi z Washington Capitals, Jakeu Allenovi z New Jersey Devils, Adinu Hillovi z Vegas Golden Knights i Scottu Wedgewoodovi z Colorado Avalanche. Jsou to samozřejmě solidní jména, rozhodně ale nikdo jako kdysi Patrick Roy nebo Martin Brodeur.

Někým takovým by pochopitelně nebyl ani Kuemper, rodáka ze Saskatoonu by však alespoň zdobila nezpochybnitelná fazona.

Místo toho se i nad ním začaly vznášet otazníky. Ne, nemusí to být ztracené - některé odhady dokonce mluví o tom, že by Kuemper mohl být už za týden zase zpátky. Jisté to však není. Stejně jako to, jestli bude i po návratu z marodky podávat stejně brilantní výkony.

Žádné strachy, Dostál v ráži

Velké zdravotní problémy měl ještě před pár dny i jiný gólman. Ten, který české fanoušky zajímá ještě mnohem víc. Lukáš Dostál se však po dvou týdnech marodění konečně dostal zase znovu na led. A po rozpačitém začátku svého comebacku hned vzápětí ujistil všechny škarohlídy, že ho vleklá pauza výrazněji nepoznamenala.

Ale popořádku.

Jeden ze šesti již nominovaných hráčů celku kouče Radima Rulíka se zranil koncem listopadu v horní části těla. Na trenéry Anaheim Ducks šly mrákoty. A daleko od slunné Kalifornie se opotilo i Rulíkovo čelo, protože kouč s mistrem světa z roku 2024 najisto počítá jako se svou olympijskou jedničkou.

"Dvoutýdenní přestávka byla na jedné straně nepříjemná, na druhé náš realizační tým odvedl fantastickou práci, takže jsem se nakonec vrátil do hry dříve, než tomu mělo být. Z mého pohledu žádné komplikace ani směrem k olympijským hrám," uklidňoval pětadvacetiletý brněnský rodák. "Věděl jsem, co je to za zranění a myslím si, že to třeba bude i prospěšné pro zbytek sezony. Jelikož bych během olympiády neměl žádnou pauzu na odpočinek."

Dostál se do hry vrátil 13. prosince v zápase proti New Jersey Devils. Utkání mu moc nevyšlo. S týmem prohráli 1:4, končil s úspěšností 85,7 procenta. Takže problém? S největší pravděpodobností ne.

Už o dva dny později se totiž postavil v Madison Square Garden proti New York Rangers, přičemž jeho výkon byl tentokrát fenomenální. Zkrotil šestadvacet pokusů soupeře, výrazně přispěl k výhře 4:1. V kolonce úspěšnosti u něj nyní svítila ohromující cifra 96,7 procenta, vyhlásili jej druhou hvězdou utkání.

"Potvrdilo se, že čím dříve se člověk vrátí, tím rychleji se zase dostane do správného rytmu," uvedl spokojeně.

A hezky se to jistě poslouchalo i Rulíkovi.

Dominantní MacKinnon

Nathan MacKinnon se narodil pro úspěch. Jako mladíček opanoval s Halifax Mooseheads prestižní Memorial Cup, později se s Colorado Avalanche stal šampionem Stanley Cupu, nad hlavu zvedal Calder Trophy, Hart Trophy i Ted Lindsay Award.

Jedna trofej mu ale zatím uniká.

Dosud ještě nikdy nevyhrál olympiádu.

V Miláně to moc chce změnit. A dobrá zpráva pro něj je, že pár týdnů před odletem do Evropy nabral naprosto úžasnou formu. Naposledy to prokázal v noci na úterý, kdy dvěma góly a asistencí setnul soupeře ze Seattle Kraken (5:3). Produktivitě NHL nyní vládne s bilancí 28+30.

"Je to absolutně dominantní hráč," chválil parťáka coloradský obránce Josh Manson. "Neustále pro ostatní vytváří spoustu šancí. Každý, kdo s ním naskočí v lajně, okamžitě herně vyroste. Tuhle sezonu navíc prokazuje střelecký instinkt zabijáka, v jednom kuse to hází na branku soupeře. A vyplácí se mu to."

MacKinnon těsně před svátky skutečně válí. V posledních šesti mačích ani jednou nevyšel naprázdno, nasbíral v tomto období 12 bodů (6+6). Z velké části právě díky němu jsou nyní Avalanche jasně nejlepším týmem NHL.

Pokud si takovou fazonu přenese i na italský led, bude pro všechny protivníky přetěžké jej zastavit.

Tím spíš, že reprezentace pro něj znamená hodně.

"Když vám fandí celá země, je to něco skvělého. Přestože cítíte zároveň i obrovský tlak. Prostě buď uspějete, nebo shoříte, nic mezi tím. Pro mě je to vzrušující," popisoval své dojmy.