"Mohla by ho zastavit jediná věc: zranění," říká Jágr. "Ale to by musela být nějaká nešťastná věc, protože on je tak fit a silný, že ho hitem soupeř nezraní."
Jágr se sám považoval vždy spíš za tvůrce hry, ve třech ročnících ostatně nasbíral nejvíce asistencí v NHL (1997-98, 1998-99, 2000-01). I tak ale platí, že kdyby v letech 2008-11 nehrál v KHL za Omsk, velmi pravděpodobně by překonal v gólech Howea a dost možná by atakoval i jedničku Gretzkyho. Zároveň Jágr opakuje, že mu angažmá v KHL dodalo nové fyzické a mentální síly, díky nimž pak odehrál v zámoří ještě sedm let.
Střelecký rekord ostatně prý nikdy neřešil.
"A to proto, že se nevidím jako ryzí kanonýr. Mým cílem bylo spíš překonat 2000 bodů. To se nestalo, ale kdybych neodešel do Omsku, nespíš bych to dokázal."
Ovečkin si cení vzájemných soubojů s Jágrem, podle statistik NHL se potkali v celkem 28 duelech základní části. Ovečkin si v nich připsal 25 bodů (17+8), Jágr o tři body méně (6+16). Washingtonské křídlo dodnes vzpomíná na to, jak Jágra v těchto utkáních sledovalo.
"Díval jsem se na detaily, na to, co na ledě dělá," vybavuje si Ovečkin. "Jakmile měl puk na hokejce, byl pokaždé nebezpečný. A obzvlášť v útočném pásmu."
Pro Ovečkin i proto Jágr zůstává "ryzím talentem".
"A člověkem, který hokej miluje," dodává.
Tato láska je ostatně další věcí, která oba Evropany spojuje.
"On jí dokonce ukázal ještě víc než já," soudí Jágr. "Každý gól, který dá, ho rozvášní. Ale nejen to, on se stejně raduje i ve chvílích, kdy se trefí jeho spoluhráči. Takže nemyslí jen na sebe, prostě je šťastný, kdy hraje hokej. To je další věc, ve které se mu nikdo nevyrovná."