Do haly jsem jel prvním z našich dvou autobusů, což u mě nebývá zvykem. Ale chtěl jsem tady být dřív a trošku se do toho zápasu vcítit.
Nervózní jsem ale nebyl ani trošku. Fakt. I když se hrálo v Praze, tak ta příprava na samotný zápas je stejná jako v Americe, hala je taky podobná. Ovace před zápasem byly samozřejmě hezké, ale s úvodním buly už jsem se soustředil jen na hokej.
Jsem moc rád, že se nám povedlo zápas vyhrát a že jsme předvedli i celkem dobrý hokej. Proti Chicagu to bývá vždycky otevřené, Blackhawks nehrají žádného zanďoura, takže to jsou obvykle docela pěkné zápasy. Byly k vidění šance, lidi to vtáhlo. Myslím, že i díky tomu tady byla parádní atmosféra a bylo to hlasitější než na leckterém zápase v Americe, za což fanouškům patří velký dík.
Jsem hrdý na to, že se tady pořádala takováhle akce a že se myslím po všech stránkách povedla. Viděli to i kluci z týmu a já jsem za to rád. I za to, že jsem jim mohl ukázat Prahu. Oni vědí, jak mluvím o České republice, o Praze i o naší kultuře. Hodně kluků tady ještě nikdy nebylo a zjistili, že je to tady paráda.
Asi to byl můj poslední zápas NHL v Praze, kluci hráli výborně a já jsem moc rád za to, jak to pro nás dopadlo.