Jack Hughes, ročník 2003. Jedna z velkých nadějí nadcházejícího draftu. Syn už zmíněného Kenta Hughese, šéfa Canadiens.
Už se vám to motá? Nejste sami.
Hughesovi jsou v elitním hokeji jak košatá familie Hujerových z filmu Marečku, podejte mi pero.
"S Jackem Hughesem, který teď válí za Devils, si mě lidi pletou odjakživa," přiznal osmnáctiletý centr Northeastern University. "Ať už na Instagramu nebo na Twitteru, v jednom kuse nás někdo zaměňuje. Nebo přinejmenším slýchávám, že musíme být alespoň bratři."
Zatímco slavnější Jack Hughes se před dvěma a půl roku stal jedničkou draftu, jeho jmenovec letos tak vysoko pravděpodobně nedosáhne. Ale taky se mu bude tleskat, v předběžných žebříčcích centrálního scoutingu pro hráče ze Severní Ameriky zaujímá sedmé místo.
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Jen jestli bude každý hned vědět, o koho doopravdy jde...
"My Hughesové v tom děláme trochu chaos," smál se rodák z amerického Westwoodu. "V rámci USA Hockey National Team Development Program jsem třeba byl dva roky spoluhráčem Lukea Hughese, který dneska stejně jako jeho brácha Jack rovněž patří Devils. Až se mě lidi ptali: Hele, neleze ti to věčné srovnávání na nervy? Neštve tě to? Ale upřímně - spíš mi to přišlo legrační. Ze všeho nejvíc jde o zajímavou shodu okolností."
Přitom tenhle Hughes každopádně stojí za pozornost i sám za sebe. Ve 33 utkáních aktuální sezony NCAA nasbíral šest gólů a pět asistencí, vytrvale pracuje na svém snu o cestě do NHL.
"Sám sebe bych popsal jako útočníka se sklony tvořit hru. Mám za to, že mezi mé přednosti patří šikovné ruce a hokejová intuice," mínil. "Při zápasech se nikam neschovávám. Baví mě, pokud to stojí na mně. A troufale si myslím, že dokážu pozvedávat výkony svých spoluhráčů."
Někomu to může znít až namyšleně, jenže v Hughesově případě jde spíš o prosté konstatování faktu. Forvard s oblíbenou sedmadvacítkou na dresu má hokejový úspěch v genech. O tátovi, který šéfuje Montrealu, už byla řeč. Strýc Ryan byl dvaadvacítkou draftu 1990, při němž si jej vybrali Quebec Nordiques. A starší bratr Riley zase patří od roku 2018 New York Rangers, kteří si ho na tržišti s talentem stáhli jako číslo 216.
"Konkrétně za tátovo nedávné povýšení u Canadiens jsme všichni doma moc rádi," přiznal Jack. "Vždycky jsme si tak trochu mysleli, že jednou něčeho podobného dosáhne. Hokeji skutečně rozumí. Když jsem byl kluk, trénoval mě. A naučil mě, že v kariéře nikdy nemám být úplně spokojený jen s tím, co už mám. Vždycky je na čem zapracovat. Tím se řídím celý život, snažím se mít v sobě tátův drajv.
Zatím jej tahle cílevědomost dotáhla do NCAA, kde hraje ve stejné lajně s už zmíněným jednadvacetiletým bratrem Rileym.
"Všechno, co jsem řekl o tátově vlivu na mou kariéru, bezesporu platí. Je to ale i brácha, který mě neustále inspiruje k tomu, abych na sobě makal," připustil Jack Hughes. "Od mých deseti se na ledě neustále poměřujeme. Vlastně se mu pořád snažím vyrovnat. Proto je pro mě dost pikantní, když spolu teď trávíme hodně času ve stejné formaci."
Podle scoutů je mladý Hughes někým, koho si při utkání prostě nelze nevšimnout. Zdobí jej údajně vyrovnané výkony, dlouhodobá spolehlivost.
"Nemůžu tvrdit, že by měl jednu konkrétní naprosto výjimečnou herní přednost. Ve všech aspektech však patří k velmi dobrým hokejistům," všiml si šéf centrálního scoutingu NHL Dan Marr. "Má skvělé hokejové instinkty, klid, nepanikaří. V jeho podání všechno vypadá docela jednoduše.
Snad to platí i o jeho budoucím proniknutí mezi naprostou elitu. Ten svět už zná z vyprávění svých nejbližších, připravuje se na něj roky. Nemůže se dočkat, až se stane jeho součástí.
Hughesů není nikdy dost. Jako těch Hujerových. Taky je nepřehlédnete. Ani teď, ani za pár let.
