Vy nás ještě neznáte... Mladíci plánují zteč

Třeba si jednou, podobně jako milovníci výjimečného vína, budou hokejoví fanoušci s gustem říkat: 2019 a 2020, to byl ale dobrý ročník!

Na rozdíl od opojného moku však 'ochutnávka' přichází brzy. Zrání sportovních talentů probíhá postupně a blížící se sezona NHL uvede do děje mnohé talenty, kteří prošli draftem právě ve zmíněných letech.
Ročník 2019 zastupují třeba borci z prvního kola Spencer Knight, Cole Caufield či Trevor Zegras. Loni padla ve stejné fázi volba mimo jiné na dvojici Quinton Byfield, Marco Rossi.
Odlišují je pozice, týmy, postava i styl hry. Naopak sjednoceni jsou snem a optimismem.
"Mým cílem je dostat se do NHL a vím, jak dobrý jsem," pronesl Rossi, rakouský příslib v kádru Minnesota Wild. "Vím, že na to mám, zároveň je mi jasné, že to musím nejprve dokázat a místo si vysloužit."

Tuto generaci spojuje i další věc. Ani ti nejlepší z nejlepších si nevystačí čistě jen s nadáním. Hokejoví mileniálové vyrůstali v časech osobních trenérů, pečlivě vymyšlených plánů přípravy. Jsou zvyklí ladit detaily a obětovat sportu maximum.
"Pořád je toho tolik co rozvíjet… Jen si vezměte třeba vhazování. Ti kluci (v NHL) jsou o tolik rychlejší a mají tak šikovné ruce, že to musíte brát v potaz a snažit se je dohnat," řekl Byfield, dvojka loňského draftu a centr, který má vrátit Los Angeles Kings k výsledkům, jimiž se jejich fanoušci kochali v šampionských letech 2012 a 2014.
Pro Byfielda je základním stavebním kamenem šest duelů z ročníku 2020-21. Stal se tak mimochodem jedním z pouhých čtyř zástupců loňského draftu - jedničku Alexise Lafrenierea a trojku Tima Stützleho už doplnil jen bek Jamie Drysdale.
Byfield hrál z tohoto kvarteta nejméně, i tak získal nesmírně cenné poznatky.
"O těch (šesti) duelech jsem hodně přemýšlel. Je super, že jsem si mohl na vlastní kůži vyzkoušet, jak na tom jsem. Zjistil jsem, co musím zlepšit," líčí centr Kings. "Tempo je o hodně rychlejší, všichni o dost silnější. Proto jsem nabral asi dvě kila svalové hmoty a zapracoval na bruslení."

NHL je soutěží mládí, zároveň ohromná kvalita zapříčiňuje, že i ti nejnadanější málokdy vstoupí do ligy hned po draftu. Platí to i pro ročník 2019.
Třeba u Zegrase mají Anaheim Ducks vyloženě pozvolnou 'náběhovou křivku'. Byť mohl teoreticky odehrál dvě celé sezony, zatím je jen na 24 startech - a i tak je ovšem z vrstevníků sedmý nejvytíženější.
"Nejpodstatnější je makat," říká. "Miluju vítězství, to je můj vnitřní drajv. Ale když jsem hrál ve středu útoku, tak si myslím, že to ode mě bylo skvělé. Zapracoval jsem na buly, najednou jsem i na centru cítil pohodlně. Vlastně to celé bylo normální."
Zegras může být vzorem v tom, že dře bez ohledu na to, jak často dostane povolávací rozkaz. Časy se totiž mohou měnit velmi rychle. Příkladem je jiný junák z draftového ročníku 2019: Cole Caufield v základní části dosud naskočil jen desetkrát, při báječném tažení Montreal Canadiens až do finále Stanley Cupu ale absolvoval 20 utkání s bilancí 4+8.

A vida, najednou je z něj směrem k prognózám o příští sezoně Canadiens jedna z klíčových postav. Platí za potenciálně největšího kandidáta na Calder Trophy.
"Z toho kluka bude na dlouhé roky výjimečný hokejista a nastřílí spousty gólů," řekl o něm veterán Corey Perry.
Na tomto seznamu ovšem Caufield není sám. Někteří experti řadí vysoko i Byfielda, málokterý z nich pak pomine Spencera Knighta. Teprve dvacetiletý americký gólman zazářil v play off, za Florida Panthers dokázal zdramatizovat sérii proti budoucím šampionům Tampa Bay Lightning.

Že bude jeho konkurentem v brance slavný Rus Sergej Bobrovskij?
"(Trenér Joel Quenneville) má pravidla pro každou pozici nastavena jasně: Nastupovat bude ten nejlepší," pronesl floridský generální manažer Bill Zito. "Myslíme si, že tohle je pro tým nejlepší a nejférovější."
Nejlepší je to pak jistě pro mladíky samotné. Zásluhy jsou jedna věc, zkušenosti další, zároveň tihle junáci vědí, že když se dostanou do skvostné formy, na věk na občance se nikdo dívat nebude. Budou hrát, budou chytat.
A nemusí jít jen o hvězdičky posledních draftu, třeba do obrany New York Rangers se tlačí švédský příslib Nils Lundkvist (21 let). Ten kvůli covidové nejistotě letos ještě zůstal ve vlasti a nastupoval za Luleu, teď ale míří za Atlantik s jasným plánem.
"Výborně čte hru, je chytrý a jeho práce s holí připomíná Adama (Foxe)," řekl o něm dokonce Jed Ortmeyer, který u Rangers šéfuje sekci hráčského rozvoje. A Fox je aktuálním vítězem Calder Trophy! "Podobností je hodně, ale pravda se ukáže až ve chvíli, kdy puk padne na led," dodal Ortmeyer.

I to je trefný postřeh. Sebelepší výkony na nováčkovských kempech nebo na trénincích se mohou mazat, když naskočí nervozita z ostrých duelů v NHL. Když zabouří plné tribuny. Když proti vám budou stát ti nejlepší z nejlepších.
"Abych byl upřímný, bude to fakt divné," říká Zegras o tom, jak se (ne)těší na střet se svým vzorem Patrickem Kanem z Chicago Blackhawks. "Vždyť jsem k němu vzhlížel celý život! Bude to zvláštní, ale taky hodně cool."
Vzhledem k tomu, že kola hokejového osudu se otáčejí pořád stejným tempem, může za deset či 15 let podobně mluvit někdo z jejich následovníků. Kluci z draftového ročníku 2035 budou vzhlížet k prvnímu mači proti Byfieldovi…
Tedy za předpokladu, že kariéry designovaných hvězd půjdou podle plánu. Ony samy pro to dělají všechno.
"Jeho pracovní morálka ho předurčuje k úspěchu," řekl o Byfieldovi třeba John Wroblewski, jeho kouč z Ontaria. "Najednou po všech stránkách působí jako sportovec, který je připravený udělat další krok."
Tak jako Rossi, Zegras, Knight, Lundkvist a spol. Jak se ostatně píše ve Švejkovi: Vy nás ještě neznáte, ale až nás poznáte...