engelland-tavares-plekanec

Kavárna je místem oddechu, zamyšlení, ale taky debat, polemik a výměny názorů na rozličná témata. Redakce NHL.com/cs se každý pátek schází v 'Hokejové kavárně', kde vybraní autoři probírají jeden z námětů týkajících se vývoje v NHL. Nyní dvojice Martin Tomaides, Lukáš Vrkoč vzpomíná na to, co ji ve světě zámořského hokeje nejvíce zaujalo v roce 2018.

Vrkoč: Kolegové s oblibou v nadsázce říkají, že největším strašákem českého sportovního novináře je úspěch českých sportovců. Znamená to jediné: okamžitě musejí popsat stohy papíru, popřípadě donekonečna plnit obsah webu. Já mohu bez nadsázky tohle rčení přenést na Vegas Golden Knights a mou největší hokejovou vzpomínku v roce 2018.
Právě tým nováčků ligy jsem dostal na starost v rámci pokrytí bojů o Stanley Cup a pak se nestačil divit, kolik toho bylo potřeba napsat během vyvrcholení pohádkového příběhu až ve finále Stanley Cupu. Bez přehánění desetitisíce slov... Až mě to celé nakonec pohltilo stejně jako lidi v metropoli hazardu.

Tomaides: Příběh Las Vegas byl opravdu z jiného světa. Nestydím se za to, nejsem extrémním přítelem expanze. Mám rád tradice. Líbí se mi klasické dresy, rekordy, a také to, že třeba Jan Rutta může oblékat stejný trikot jako kdysi třeba Stan Mikita. Proto jsem nebyl zpočátku z Vegas moc nadšený. Navíc taková nehokejová lokalita.
Jenže Golden Knights se předvedli snad ve všem a moc se mi líbilo, jak se méně známí hráči dokázali etablovat a 'zblbnout' náročné publikum. Navíc to zhýčkané, které v divokém městě už vidělo leccos.
Fandím Čechům, to se ví, a proto jsem si finále užil jako už dlouho ne. Nakonec bych vítězství vlastně přál oběma stranám. Každopádně vidět radost Alexandera Ovechkina... Nechci urážet předchozí vítěze, ale mám pocit, že on si ji užil tak nějak víc. Veterán, který roky čekal. Když to řeknu nadsazeně, bylo to trochu jako nádherné příběhy Raye Bourquea nebo Dominika Haška. Roky hrál na nejlepší úrovni a konečně se dočkal.

Co mě ale taky neskutečně dojalo bylo, když v New Jersey vyvěsili dres Patrika Eliáše a v Coloradu ten Milana Hejduka. Těchto pohledů se snad nikdy nenabažím. Myslím, že to zapůsobilo i na tebe.
Vrkoč: Samozřejmě! Jen je podle mě škoda, že tyhle úspěchy vlastně u nás v zemi ani nedoceníme. Ale to je na jiné téma.
Jako každého Čecha mě pochopitelně zajímal i konec zámořského příběhu Jaromíra Jágra, který neměl zrovna ukázkový happyend. Ten ale jistě časem přijde a legenda s číslem 68 se dočká podobné pocty jako tebou zmínění Eliáš s Hejdukem.
Už od dob, kdy jsem v týdeníku Gól psal mimo jiné o juniorském hokeji, je pro mě velkým zpestřením závěru každého roku mistrovství světa hráčů do 20 let. A také letos v povánočním čase poctivě sleduji, jaké talenty se nám rýsují do NHL a jaké hvězdičky nastupují v barvách jiných týmů. Pro budoucí přehled je to ideální akce, i když ti úplně nejlepší hokejisté na ní chybějí, protože dávno válí mezi smetánkou.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
No a pak jako člověk, který má rád Toronto Maple Leafs, nemůžu zapomenout na největší story léta. Výhra v boji o podpis Johna Tavarese mě samozřejmě moc potěšila. Zatím je ale jen dílčí, i když on od začátku sezony odvádí skvělé služby. Jsem každopádně moc zvědav, jak to celé dopadne.
Tomaides:Jaromír Jágr mě taky hned napadl. Asi jsem nikdy nebýval příznivec výrazu 'přejágrováno'. Vždyť on i když nebodoval nebo málo hrál, tvořil v zámoří skvělou show. Mrzí mě, že nezkusil hokej v Kanadě dřív, a že působení v Calgary byl spíš takový dojezd. Přál bych si vidět, jak by ho v kolébce hokeje vynášeli do nebes.
No jo, Toronto... To teď budeme slýchat často, že? Zdá se, že pro Maple Leafs přichází produktivní léta. Ne, že by si to klub po tolika sezonách nezasloužil. Přetahovaná o Tavarese byla super a je fajn sledovat, jak kolikrát taková situace, ve které nefigurují góly ani zákroky, ani se v nich hráči neperou o Stanley Cup, dokáže člověka pobavit.

Musím říct, že jsem si dost užíval i krátké působení Tomáše Plekance v netradičním modrobílém dresu. Situace, která byla roky absurdní se najednou stala. Jen škoda, že to s ním takhle dopadlo... Přál bych mu vyvěšení dresu pod strop haly v Montrealu.
Vrkoč: Toronto? Jasně že budete. Po těch letech utrpení je to ale myslím pochopitelné. Však třeba fanoušci Arizona Coyotes nebo Dallas Stars by mohli vyprávět, že?
Jméno Plekanec mě také zaujalo, jen asi z jiného důvodu než tebe. V souvislosti s ním si nejvíce vybavím titulky bulvárních deníků a webů, které už měsíce rozebírají Tomášův rozchod s manželkou Lucií. Nikdo z nás nevidí do toho, jak to mezi sebou měli nebo mají, ale tyhle věci mi přijdou nedůstojné. A to vůbec neříkám, že je vyhledávám, jen na mě tu a tam někde vyskočí.
Dresu pod stropem haly v Montrealu se ale podle mě časem dočká. Škoda jen, že dalších Čechů v dohledné době moc nepřibude.
Více k tématu: [Duo superhvězd jde vstříc výzvě. Kdo se mu postaví?]
Tomaides: A co třeba ten Jágr, myslíš, že na něj dojde a že třeba jednou bude znovu 68 viset vedle čísla 66? Musím říct, že na jeho cestu do Pittsburghu a debatu s Mariem Lemieuxem bych se vážně hodně rád podíval...
Hokejový rok 2018 byl prostě super, ale těším se na další. A samozřejmě doufám, že ten ho zase překoná. Startujeme brzy, i s Vámi, čtenáři NHL.com/cs. Děkujeme za Vaši celoroční přízeň a přejeme hezký nový hokejový rok 2019!