Hašek byl svůj. Vždy preferoval obsah nad formou

Stoletá historie NHL je bohatá jak na události, tak na velké osobnosti. Každou sobotu až do konce roku 2017 vám NHL.com/cs přináší ty nejpoutavější příběhy z hokejových dějin.
V našem seriálu se zaměřujeme na jednotlivá desetiletí, připomínáme si jejich významné postavy a důležité momenty. Vyzdvihujeme zakladatele i průkopníky. Tentokrát se podíváme zaměříme na to, co pro ligu znamenal Dominik Hašek. S příhlédnutím na jeho výkony v nynější části sezony - play off.

Kdyby jeden z nejlepších brankářů historie po příjezdu do NHL uměl lépe anglicky, možná by si po kritice, jakou jeho výkonům adresoval kouč Mike Keenan, sbalil kufry a vrátil se do Evropy. Jenže Dominik Hašek těžké začátky překonal a postupně ze svého nenapodobitelného stylu chytání, jenž byl předmětem úsměvů, udělal svou zdaleka největší přednost.
"Vždyť se tam plácá jak ryba," mračil se Keenan, když dal Haškovi šanci v brankovišti Chicago Blackhawks. Český gólman, který do NHL odcházel až v pětadvaceti letech a měl za sebou vynikající výsledky na reprezentační úrovni, se ale nenechal předělat.
Hašek chtěl chytit každý puk a nezajímalo ho, jak u toho vypadá. Preferoval obsah před formou. Zda zasáhne lapačkou, bruslí, nebo hlavou, to mu bylo celkem jedno. Trejd do Buffalo Sabres v roce 1992 byl pro něj požehnáním.
"Nikdy jsem nic takového neviděl, ale když Dominik přišel do týmu, dělal věci, které nikdo jiný na světě ani neuměl. V tom, jak chytal, byl opravdu nejlepší a k tomu měl tělo jako z gumy," popisoval někdejší kouč brankářů Sabres Mitch Korn v dokumentu Dominik Hašek - Zrozen k chytání.
Byl to právě Korn, kdo chtěl Haškovi pomoci a ne ho měnit. "Snažil se můj styl jen trochu urovnat," líčil gólman, který za pochodu vylepšoval bruslení a na zámořské poměry nedostatečnou hru hokejkou.
V první sezoně za Sabres měl Hašel silného konkurenta v Grantu Fuhrovi, ale pak se chopil vlády nad brankovištěm a stal se miláčkem fanoušků.
V roce 1994 sice Sabres prohráli v úvodním kole play off s New Jersey Devils 3:4 na zápasy, ale Hašek v nezapomenutelném zápase z 27. dubna, který dospěl do 4. prodloužení, chytil 70 střel a přispěl k výhře 1:0. Poraženým byl tehdy Martin Broderur, velký soupeř českého brankáře v pomyslném souboji o titul nejlepšího gólmana historie.
Haškovými argumenty bylo zejména šest Vezina Trophy (1994, 1995, 1997, 1998, 1999, 2001) a dvě Hart Trophy (1997, 1998).

Ani v Buffalu sice zpočátku nechápali, k jakému klenotu se za minimální cenu dopracovali. Brzy však rozpoznali jeho jedinečnost.
"Stačilo nám dát jediný gól. Když jsme dali dva, tak už bylo jasné, že vyhrajeme. Dom obstaral ten zbytek," vykládal dlouholetý trenér Sabres Lindy Ruff.
Sabres neměli nikterak skvělý tým, ale Hašek z něj dělal těžce překonatelného soupeře. Když v Buffalu při slavnostnímu večeru vyvěšovali dres s číslem 39, promítalo se i vzpomínkové video, které bylo dostatečně výmluvné. Hašek v něm chytal na zádech, na břiše, hlavou, bez hokejky, v kleče, v pádu, skákal k tyči. A mladý Martin Ručinský ještě v dresu Montreal Canadiens po jedné zahozené šanci jen zoufale kroutil hlavou.
Ale nebylo všechno pouze růžové. I v Buffalu potkaly Haška složité chvíle. Třeba kontroverze s koučem Tedem Nolanem, za jehož odchodem z klubu v roce 1997 měly být právě nedobré vzájemné vztahy s největší hvězdou týmu.
"Jeden incident nafoukla média a od té doby se to pořád táhne," mávl po letech rukou Nolan.
"Někdy si myslíte, že vaše rozhodnutí je lepší než trenérovo, společně jsme ale odvedli dobrou práci," líčil Hašek. Nolan byl i díky němu vyhlášen držitelem Jack Adams Award pro nejlepšího trenéra sezony 1996-97.
Dominatorova forma kulminovala v letech 1997 a 1998, kdy pro Česko vychytal olympijské zlato z Nagana.

"Dát Dominikovi gól na tréninku, to byl hodně složitý úkol," vzpomínal při Haškově uvedení do Síně slávy někdejší spoluhráč Michal Grošek.
Sabres šli v play off postupnými kroky dál a dál. V roce 1997 ještě končili v konferenčním semifinále s Philadelphia Flyers, o rok později hráli finále Východní konference s Washington Capitals a konečně v roce 1999 se probili až do finále Stanley Cupu.
V prvních třech kolech ztratilo Buffalo pouhé tři zápasy! Fanoušci v sérii s Dallas Stars větřili, že trofej je na dosah.
"Ani tehdy jsme rozhodně nebyli favority. Dominik nás ale vytáhl někam, kde bychom bez něj vůbec neměli právo být," prohlásil Ruff.
Sabres vyhráli první zápas v Dallasu 3:2 v prodloužení a Stars se rozhodli, že půjdou po Haškovi. A ve druhém zápase českého brankáře už v první třetině faulovali Brian Skrudland a Mike Modano.
Buffalo nastupovalo k šestému utkání finále 19. června 1999 za stavu 2:3 s jasnou představou, že o Stanley Cupu rozhodne až sedmý duel. Nevídané drama ale rozhodl v 15. minutě třetího prodloužení Brett Hull jedním z nejspornějších gólů v historii finálových zápasů.
Střelec Dallasu měl nohu uvnitř brankoviště, což bylo v té době v rozporu s pravidly. A mnozí fanoušci Sabres se dosud s tehdejším výsledkem nesmířili. Fráze "No Goal!" se stala součástí hokejové mytologie Sabres.
"Mojí útěchou bylo, že jsme tehdy udělali maximum. Nemůžete vyhrát pokaždé, kdy se vám zlíbí. Chápu ale, že tehdy zavládlo v Buffalu těžké zklamání. Vždyť jsme byli tak blízko," řekl Hašek.
Další útoky na trofej se nekonaly. O rok později vypadli Sabres hned v prvním kole s Flyers a v roce 2001 ve druhém kole v sedmi zápasech s Pittsburgh Penguins.
"Viděl jsem, že ten tým už nejde nahoru a došlo mi, že Stanley Cup není v jeho silách. Tak jsem si vymohl trejd, i když to vyvolalo dost zlé krve," tvrdil Hašek.
Klub, který si zvolil, byl ale tou nejlepší hokejovou destinací na začátku tisíciletí. V Detroit Red Wings hráli borci jako Steve Yzerman, Chris Chelios, Sergei Fedorov, Igor Larionov, Nicklas Lidstrom nebo Brendan Shanahan.

Hašek tu sílu cítil skoro hmatatelně. V základní části nasbíral 41 výher a pouze 15 porážek a pomohl vyhrát Red Wings Presidents' Trophy.
V play off vyřadil Detroit Vancouver Canucks, St. Louis Blues a v sedmi zápasech i Colorado Avalanche. Ve třetím zápase série Hašek dokonce asistoval v prodloužení u vítězného detroitského gólu. A v play off vychytal šest čistých kont.
Proti bitvě s Coloradem už finále proti Carolina Hurricanes vypadalo takřka jako jednoznačná záležitost. Hašek dostal v pěti zápasech jen sedm gólů a 13. června 2002 se dočkal vytouženého okamžiku. Od kapitána Yzermana převzal stříbrný pohár a jančil s s ním před aplaudujícími fanoušky v Joe Louis Areně.
Bylo to dokonalé potvrzení Haškova výjimečného postavení mezi brankáři NHL. O šest let později si podobné okamžiky vychutnával v detroitském dresu zase, ale to už byla jeho role v týmu skromnější.
"Moc rád se dívám na film Hra snů s Kevinem Costnerem, kde hraje nadhazovače baseballistů Detroit Tigers. To mě inspiruje. Musíte mít touhu a jít si za tím. Nesmí vás nic svazovat," prohlásil Hašek, dnes už dvaapadesátiletá legenda.
Když v roce 1992 přišel do Buffala, nebyl už k mání dres s číslem devět. Od kustoda tedy dostal číslo 39 s odůvodněním, že bude třikrát lepší než v Evropě. To by ale nebyl Hašek, aby tuto prognózu ještě několikrát nevylepšil.