Pro řadu fanoušků Florida Panthers, zejména těch optimističtěji naladěných, to byl zlom. Pondělní domácí triumf 6:1 ve třetím utkání finálové série nad Edmonton Oilers v jejich očích předznamenává jediné: úřadující šampioni s vedením 2:1 na zápasy v zádech důrazně míří za obhajobou.
Zkuste ovšem s touhle tezí vyrazit za Paulem Mauricem... Se zlou byste se potázali.
"Téhle myšlence a vším, co je s ní spojeno, se rázně vyhýbáme," prohlásil zkušený kouč den po vysoké výhře. "Kdybychom se takhle nastavili v hlavě, otočilo by se to proti nám. Nezapomínáme na to, že každé utkání začíná za stavu 0:0. A dokud jeden z týmů nemá čtyři vítězství, nic není rozhodnuto."
Bylo by vskutku pošetilé si myslet, že Florida poslední výhrou, jakkoli byla dominantní, zlomila odpor rivala, v jehož středu sní Connor McDavid či Leon Draisaitl o zisku svého prvního Stanley Cupu. Kdepak, Panthers mají v živé paměti, co zmíněnému duelu číslo tři předcházelo.
Byly to dvě partie připomínající šachy. Tak vyrovnané a intenzivní, že je ve výsledku rozhodla jediná chyba. To, že následně Panthers vyskočili z úkrytu a vsadili na frontální útok, na jejich dlouhodobém nastavení vůbec nic nemění. Žádná oblaka se nekonají, tahle parta je nohama zabořená pevně v zemi.