Jenže... Třebaže tyhle dva už na čele tabulek nikdo nesesadil, právě jejich postupný útlum symbolizoval zákonitost úspěchu Caroliny. Samotný finiš sezony zkrátka ovládli jiní.
"Hurricanes jsou ohromně kvalitní tým. Když hrají svou hru, drží-li se své fungující šablony, pak jsou těžko k poražení," uznal obránce Brayden McNabb.
Zásadním důvodem, proč Tortorella a spol. tedy nakonec neslaví, je především fazona jejich finálového soupeře. Ale nevězelo to pouze v tom.
PŘÍČINY PROHRY
Esům už chyběla šťáva: Mitch Marner 0+0 a 0+0. Jack Eichel 0+0. Ta úplně poslední utkání sezony dvěma ofenzivním monstrům Vegas zkrátka nevyšla. Eichel si v předposledním duelu alespoň zapsal dvě asistence, dal tak zapomenout na svá bezbodová představení v partiích číslo čtyři a dva. Jenže dohromady to i tak bylo málo. M+E po drtivou většinu play off řádili, nedali se zastavit. V rozhodující fázi je však už možná přemohla únava. Ale nejen to - i brilantní defenziva Hurricanes, řád vštípený pedantským koučem Rodem Brind´Amourem. Carolina se na dva bouráky skvěle připravila, přečetla je. A útočníci druhé vlny Marnera s Eichelem prostě nezastoupili.
Sázka na Harta: Hodit neúspěšné výsledky na gólmana je vždycky až příliš snadné, v tomto případě je však třeba uznat, že Carter Hart nebyl z hlediska finálové porážky zcela bez viny. Po prvních třech kolech jej zdobila úspěšnost 92,2 procenta, působil velmi jistě. Jenže v duelech proti Hurricanes u něj ve stejné kolonce svítila cifra 82,6 procenta. Hart je vlastně úplně prvním brankářem v historii, který v prvních pěti utkáních finálové série dovolil soupeři pokaždé minimálně čtyři góly. Vyměnit ho za Adina Hilla, který byl u předchozího Stanley Cupu pro Vegas, se tedy celkem nabízelo. Jakmile ale novináři tuhle možnost nadhodili Tortorellovi, temperamentní kouč je podrážděně odbyl. Až do konce věřil Hartovi.
Ztráta opory: Nebylo to jen v tom, to jistě ne. Když ale Golden Knights v pátém finále přišli o zkušeného centra Williama Karlssona, byla to pro ně velká rána. Švéd zmizel předčasně ze hry po tvrdém střetu s obráncem Seanem Walkerem, v duelu číslo pět se už neukázal, stejně jako v rozhodující šesté partii. Jistě někde ve skrytu duše nadával na nehoráznou smůlu - kvůli zranění v dolní části těla a následné operaci vynechal už před tím dlouhých šest měsíců, v základní části odehrál pouze čtrnáct zápasů. V play off už ale ve formaci vedle Mitche Marnera a Bretta Howdena dominoval - v patnácti zápasech nastřádal deset bodů. Jeho příspěvek pak v noci na pondělí chyběl.
