crosby matthews

Redakce NHL.com/cs v létě vyzpovídala mnoho hokejistů NHL a získala jejich pohled na různorodá témata. V této části našeho malého seriálu jsme se zaměřili na to, jak se hráči dívají na moderní fenomén analýz a pokročilých statistik.

Legendární zesnulý hráč a trenér Ivan Hlinka rád říkával: "Nejsem inženýr přes kličku." Z hokeje nedělal vědu, při koučingu dbal na svůj instinkt a dlouhým analýzám u videa nebo různým statistikám na papíře se spíš vyhýbal.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
I on však měl při vítězném tažení českého národního týmu na olympiádě v Naganu vedle sebe kolegu, který se podobnými věcmi zabýval. Přidružený trenér Slavomír Lener tehdy připravoval reprezentanty u sestřihů, rozebíral hráče soupeře jednoho po druhém a chystal své svěřence na jejich herní systém. A hokejisté z tehdejší zlaté party vzpomínají: "Byli jsme na to zvyklí z ligy a potřebovali jsme to. Hodně nám to pomohlo."
NHL se bez podobných věcí neobešla ani tenkrát, natož dnes. V současných dobách přibylo obrovské množství pokročilých statistik a v některých klubech na ně berou čím dál častější zřetel.
"Já s tím souhlasím, dává to smysl," prohlásil centr Nathan MacKinnon. "Po samotném zápase dokážu odhadnout, jestli jsem měl dobrou statistiku Corsi (měřící tok hry a střelecké pokusy mužstva při pobytu daného hráče na ledě), nebo ne. Jen z toho, jak to proběhlo. To člověk prostě vycítí. Ale realizačnímu týmu to pomáhá třeba v tom, že vědí, jak dát k sobě lajny, aby to fungovalo, nebo koho nasazovat do situací v obranném pásmu. Nemusím chodit do kanceláře studovat své statistiky, prostě vycítím sám na sobě, jak to je. Ale našemu vedení to může pomoct," dodal útočník Colorado Avalanche, který byl letos finalistou Hart Trophy.

"Do určité míry se mi to líbí," souhlasil Sidney Crosby, kapitán Pittsburgh Penguins. "Dokonce se rád podívám, když se mi něco nezdá, jak na tom jsem. Například mám pocit, že jsem z protiútoků nevytvořil mnoho šancí, tak si říkám: OK, mrknu se, co na to říká analýza," popsal hvězdný útočník.
"Někdy třeba můžu mít pocit, že mám šancí hodně, ale podívám se a vidím, že to bylo hlavně tím, že jsem chodil do hry pořád jen v útočném pásmu. Takže smysl to určitě má. Rád ty čísla sleduju, ale na druhou stranu to neznamená všechno. Jsou dobrá, aby vám nastavila zrcadlo, jak na tom jste a na čem pracovat - což jsou ovšem často i věci, které sám tušíte ze hry."
Dat se dnes při zápasech měří tolik, že pro laika je těžké se v nich orientovat. V klubech však mají specialisty, kteří vše zpracovávají do relativně srozumitelných vzorců. A zejména mladší hráči už jsou zvyklí tohle všechno brát jako součást jejich práce.
"Určitě to má na mou hru vliv. Některé statistiky vám poodhalí důležité věci, které vám mohou pomoct. Získáte lepší povědomí o tom, jaké šance jste si vytvořili, jaké střely mají smysl, kolik šancí jste vytvořili pro spoluhráče, odkud je pro vás efektivní střílet a odkud ne," vypočítával Auston Matthews, jednička draftu 2016.
"Já třeba hodně sleduju, kolikrát jsem se v zápase dotkl puku a kde ho dostávám: jestli je to mezi kruhy, nebo mimo tuhle pozici. Dá se vypozorovat spousta věcí. Když například zjistíte, že jste nedostali puk v příliš dobrých pozicích, nemusíte se tak trápit tím, že jste si vytvořili malý počet šancí nebo měli málo střel. A takových věcí je víc," doplnil americký centr Toronto Maple Leafs.

Mnohem důležitější než pro hráče je však tato hra čísel pro manažery a kouče. "Naši trenéři používají tyhle věci docela často," uvedl Ryan Johansen, centr Nashville Predators.
"Někdy jsme třeba prohráli a měli jsme pocit, že to nebylo ono, ale oni pak zpracují ty analýzy a ze všech těch čísel a drobných detailů se ukáže, že jsme hráli dobře a prostě jsme třeba jen neměli štěstí. Náš kouč (Peter Laviolette) to používá docela často, říká: Já vidím zápas ze střídačky, ale nevidím všechno. Pak si ho pustím na videu a vidím ho trochu jinak, pak se podívám na analýzy a vidím to zase malinko jinak. Tyhle rozbory pomáhají zakomponovat do celkového obrázku všechny detaily hry."
Pořád ovšem existuje i dost hokejistů, kteří si s analýzami hlavu nelámou. Včetně mnoha superhvězd.
"Mou hru to nijak neovlivňuje," přiznal Patrick Kane z Chicago Blackhawks. "Když už to tady je, tak se na to člověk podívá a občas se diví, co všechno se měří. Já tomu moc nerozumím, ale některým hráčům nebo trenérům to pomáhá, tak proč ne? Dnes je spousta koučů a manažerů, kteří se v tom rádi vrtají a podle toho třeba dělají trejdy nebo podepisují hráče. Je vidět, že na ligu to má velký vliv," dodal vítěz bodování NHL a držitel Hart Trophy z roku 2016.
Více k tématu: [Týmoví lídři a jejich role očima spoluhráčů]
"Já myslím, že nejlepší způsob, jak posoudit hráče, je prostě dívat se na něj, jak hraje. Kdo dovede strhnout tým? Koho si na ledě všimnete?" nastínil svůj pohled Matt Duchene z Ottawa Senators.
"Nějaký smysl to má. Ale já to beru tak, že když vidím dobrého hráče, tak je to prostě dobrý hráč," pravil útočník Detroit Red Wings Dylan Larkin. "Statistika říká, že možná má špatné číslo Corsi, ale vy vidíte, že je to dobrý hokejista, který umí zahrát a měl by dostat spoustu času na ledě. Možná je v současném hokeji hodně dobrých hráčů, takže někomu to pomáhá se rozhodovat, ale hlavní by přece jen měl být ten jednoduchý test: vidím to na vlastní oči."
S tím by Hlinka určitě souhlasil. Namítl by, že hokej se pořád hraje na ledě s pukem a ne s tužkou v kanceláři. V době, kdy jsou podrobné analýzy jeho důležitou součástí, to však hráči musí chtě nechtě brát.
"K dnešnímu hokeji to prostě patří. Statistik je spousta. Myslím, že je potřeba najít si balanc mezi tím, že pořád hrajete hokej jako hru na ledě, kde se rozhodujete ve zlomku sekundy a nemůžete při tom myslet na nějaké analýzy, a mezi tím, abyste si z nich dlouhodobě něco vzali a pomohlo to vaší hře," mínil Jan Rutta, jenž se loni prosadil jako nováček v obraně Chicaga.
"Je tam tenká hranice. Statistiky můžou pomoct, ale nelze být jako robot a hrát podle zadaných dat. Nakonec stejně rozhoduje instinkt."