Depresi Jets chce rozehnat optimista Bowness

Před zářijovým startem tréninkových kempů přinášíme seriál 32 týmů ve 32 dnech. Zaměřujeme se v něm na to, jak jednotlivé kluby NHL přezbrojily na draftu i volném trhu a s jakými ambicemi i silou půjdou do sezony 2022-23. Tentokrát jsou na řadě Winnipeg Jets.

Zdá se to jako celkem nudně samozřejmá informace: Ano, Blake Wheeler i Pierre-Luc Dubois budou i sezonu 2022-23 načínat v dresu Winnipegu. Jenže ono na tom ve skutečnosti nic moc samozřejmého není. A vlastně je velmi pravděpodobné, že ročník poté (možná dokonce i dřív) už budou oba fuč.
Jsou náznaky, které by tomu napovídaly.
Jets jsou v očích dvou ofenzivních bombarďáků zjevně adresou, se kterou už ztratili trpělivost. Důvod? Mančaft z Manitoby sice loni v 1. kole play off senzačně zdolal Edmonton Oilers, následně jej však Montreal Canadiens spláchli poměrem 4:0. A naposledy to dopadlo ještě šedivěji - Winnipeg vůbec neprošel do nadstavbové části, v Centrální divizi skončil až šestý.
Takže se to začalo sypat: kapitán Wheeler má sice platný kontrakt až do roku 2024, ale bezprostředně po brzkém vypadnutí z poslední postupové matematiky netajil rozčarování z týmových výkonů, otevřeně naznačil, že nejlepším řešením by mohl být přestup jinam.
A Dubois? S Jets sice nedávno podepsal novou jednoletou smlouvu, i tady se však objevily indicie, že po této době by rád balil kufry. Nejlépe do Montreal Canadiens, klubu svého srdce. Generální manažer Kevin Cheveldayoff prý dokonce už klub z frankofonního města v tomto ohledu oslovil, zatím ale neuspěl, jelikož na oplátku žádal hodně kvalitní náhradu v podobě Colea Caufielda či Nicka Suzukiho.

Dobrá, do Montrealu třeba Dubois nakonec nezamíří. Tak jako tak se však zdá, že už se vnitřně připravuje na docela jinou štaci.
Co může tohle všechno znamenat pro Winnipeg Jets, model 2022-23?
Na první pohled nic slibného. Tím spíš, když se zaječí úmysly nezřídka zmiňují i v souvislosti s dalším výrazným útočníkem Markem Scheifelem.
Jenže tenhle příběh ještě není ani zdaleka dopsán. A kdo ví, třeba to všechno nakonec dopadne úplně jinak.
"Spousta věcí, které se o mně říkají, je přehnaných," tvrdil ostatně čtyřiadvacetiletý Dubois.
Pro fanoušky je v těch slovech jistá naděje. Ale upřímně - spíš se počítá na doušky než na hektolitry.
Vždyť pokud si Dubois stejně jako Wheeler nebyl svou budoucností v klubu jistý, vedení Jets se zrovna nepřetrhlo, aby jej za každou cenu přesvědčilo. Winnipeg přes léto posílil jen minimálně, sčítal spíš ztráty. A to navíc v podobě hráčů, na kterých konkrétně Duboisovi hodně záleželo.

Nepodepsáni zůstali nadprůměrní machři Paul Stastny s Ericem Comriem, adieu čekalo i blízkého Duboisova kamaráda Jevgenije Svečnikova. Jejich místa většinou nezaujaly žádné osvědčené, nýbrž spíš dosud neprověřené tváře. Hodně z nich nebude po jménu znát ani mnohý fanoušek NHL; neplatí to tedy pochopitelně o Davidu Rittichovi, který by nově měl krýt záda Connoru Hellebuyckovi.
A tak se nedá říct, že by se ambice Jets považovaly před nadcházejícím ročníkem za valné. Spíš se čeká, že tahle hokejová polévka bude mít zase neslanou, nemastnou chuť.
Pořád se samozřejmě může stát zázrak, a to především díky novému kouči Ricku Bownessovi. Bývalý boss lavičky Dallas Stars je pedant na defenzivu, coby typický představitel staré trenérské školy se s ničím a nikým přespříliš nepárá.
Třeba právě tohle Jets pozvedne.
I samotný Bowness je přece optimista.
"Tahle nabídka mě nadchla," prohlásil. "Můžu pracovat s dobrými lidmi, s dobrým týmem. A v místě poblázněném hokejem."
Jets letos nepostoupili do play off už posedmé od přesunutí klubu z Atlanty v roce 2011. Jsou lidé, kteří to tu považují za trochu začarované, nálada se ještě výrazně zhoršila poté, co loni v prosinci nečekaně rezignoval kouč Paul Maurice. Jenže pokud má někdo na to probudit zdejší mančaft do lepších časů, mohl by to být právě Bowness.
Za původní Jets kdysi sám hrál, dokonce v sezoně 1988-89 patřil k místnímu trenérskému štábu. Ne, nejde o překlep - skutečně tu dělal kouče ještě v 80. letech!
Před tím, než se ozval Winnipeg, odmítl tři jiné nabídky. Tomuhle však nešlo říct Ne.
"Jasně, posledním výkonům Jets něco chybělo. Nechci se v tom moc šťourat, zároveň ale moc dobře vím, že to není tak dávno, co kluci hráli výborně. Je tedy na nás, abychom se k tomu vrátili. Kádr na to je," ujišťoval.
Od někoho jiného by se to dalo chápat jako pokrytecké plácání, od mazáka Bownesse nikoliv. Nemá komu co dokazovat, dávno se na podobné šichty mohl vykašlat.
Neudělá to, protože partě z Manitoby věří. Možná není tak špatný nápad dát na jeho úsudek.