Pokud by Bruins v závěru základní části výsledkově zkolabovali, měl by to Marchand těžké, ale pakliže postoupí do play off, bude rozhodně jedním z favoritů v hlasování o nejužitečnějšího hráče základní části.
Kanadského drsoně teď sice v Bostonu milují, jenže mezi protihráči zdaleka tolik respektu nemá.
"Je to docela veselé, když mě označí za nejméně oblíbeného soupeře hráč, kterého nesnáší celá liga," poznamenal před časem Tomáš Plekanec z Montreal Canadiens, jenž má s Marchandem dlouhou historii osobních kontroverzí. Schytal od něj třeba i ránu do obličeje těsně předtím, než sudí hodil buly.
Občas se Marchandovi přezdívá 'Kulička nenávisti' vzhledem k jeho energii a chování, kterým se dovede soupeřům zažrat pod kůži a s nímž balancuje na hraně pravidel. Na ledě leckdy skutečně vypadá jako vzteklý pes.
Během jízdy Bruins za Stanley Cupem v roce 2011 na něj fanoušci soupeřů pokřikovali různě: Krysí ksicht, Pinocchio, Mrkev... Marchandův neobvyklý nos se stal terčem uštěpačných poznámek i jízlivých vtipů.
V předchozím ročníku však byl tenhle mnoha velkými bitvami omlácený forvard jedním z mála světlých bodů v sestavě Bruins, když nastřílel 37 branek a šedesáti body si vytvořil kariérní maximum. Bylo jasné, že si ho Boston bude chtít pojistit dlouhodobým kontraktem.
Když pak během World Cup of Hockey podepsal osmiletou smlouvu na 49 milionů dolarů, hned se ozvaly pochybovačné hlasy, zda víc než šest milionů za rok přece jen není moc. Marchand je však začal tlumit hned při Světovém poháru, kde byl jedním ze základních kamenů kanadského triumfu. S pěti góly se stal nejlepším střelcem a v produktivitě mu patřilo s osmi body druhé místo za krajanem Crosbym.
A přestože start sezony s Bruins byl v Marchandově podání jen průměrný, v posledních měsících si to dokonale vynahrazuje.
Přitom Marchand sice patřil k důležitým článkům sestavy i dříve, ale Boston v minulých sezonách táhli jiní hráči jako držitel James Norris Memorial Trophy Zdeno Chára, hned trojnásobný vítěz Frank J. Selke Trophy Patrice Bergeron nebo gólman Tuukka Rask, jenž před třemi lety získal Vezina Trophy. Všechny tyto trofeje jsou ovšem spojené s defenzívou. Teď je tu po letech hráč v černožlutém dresu, který ohromuje útočnými geny.
Posledním bostonským hokejistou, jenž pronikl do top 10 bodování ligy, se stal v sezoně 2008-09 Marc Savard. Vítěze Art Ross Trophy měli Bruins naposledy v sezoně 1974-75 zásluhou legendárního beka Bobbyho Orra, nejlepším střelcem býval v sedmdesátých letech jeho spoluhráč Phil Esposito.
Pokud Marchand do konce základní části nesleví z čísel roku 2017, pak se mu pronásledovatelé budou dívat už jen na záda. Z posledních 11 zápasů má bilanci 12+8. Devadesátibodová sezona v jeho podání rozhodně není vyloučena. A s ní ani zisk Art Ross Trophy pro muže, na nějž by začátkem ročníku vsadil v konkurenci superhvězd málokdo.
Jenže teď už je nezpochybnitelnou superhvězdou i on sám.
